Adolf Loos. Foto: Volné dílo

Adolf Loos a jeho přínos Plzni i světové architektuře

Jméno Adolf Loos (1870-1933) již dnes pravděpodobně něco řekne jen milovníkům historie a architektury, což je nepochybně škoda. Ve své době totiž tento muž patřil k významným středoevropským architektům a jeho sláva se šířila po celém starém kontinentu. Ne každý ví, že svoji nezanedbatelnou stopu zanechal i v Plzni.

Loos patřil k předním vídeňským intelektuálům své doby

Rodák z Brna se po studiích na průmyslové škole v Liberci a Brně s krátkým intermezzem v Drážďanech zabydlel ve Vídni, kde ho jeho schopnosti brzy vynesly do čela modernistického hnutí. Cenné zkušenosti získal rovněž během svého tříletého pobytu v USA, kde se měl mimo jiné příležitost seznámit s výsledky práce příslušníků Chicagské školy.

Po návratu do Vídně se nejen blíže spřátelil s intelektuální smetánkou své doby, k níž patřil mimo jiné spisovatel a básník Karl Kraus a malíř Egon Schiele, ale současně se díky svým článkům dočkal i prvních zakázek. Mezi ně patřila i kavárna Café Museum, jež se nadlouho proměnila v epicentrum vídeňského uměleckého života. 

Loos a jeho Raumplan

Konec první světové války s sebou přinesl rozpad Rakouska-Uherska a rovněž oči Adolfa Loose se stále častěji upíraly k zemi, v níž se narodil. Značnou roli v tom patrně sehrála i neutěšená hospodářská situace Rakouska. V nově vzniklém Československu se naopak rozvíjela moderní architektura, přičemž mladí architekti se často hlásili právě k inspiraci v Loosově díle.

František Křižík. Vynálezce, který osvítil svět i Čechy obloukovými lampami

V průběhu první světové války rozpracoval Loos princip uspořádání vnitřního prostoru stavby nazývaný Raumplan, který se vyznačuje narušením horizontálního navazování jednotlivých pater, přičemž vnitřek stavby byl členěn na kubusy rozličné světlé výšky, čímž se realizovalo propojení místností s různými výškovými úrovněmi. Příležitost k využití tohoto principu se Loosovi naskytla mimo jiné právě v Praze na vile Moller (1927-1928) a na Müllerově vile (1930). V Československu se značné pozornosti právem těšil i jeho unikátní soubor domů pro pracující v Náchodě-Babí.

Loosovy interiéry v Plzni jsou skutečnými architektonickými skvosty

Muž, který projektoval slavné stavby nejen na území bývalé rakousko-uherské monarchie, ale i dům Tristana Tzary v Paříži, zanechal svoji nesmazatelnou stopu i v Plzni. Jedná se o osm dochovaných bytových interiérů, jež vytvořil v průběhu sklonku dvacátých a začátku třicátých let pro bohaté investory z místní židovské komunity.

Jen Vídeň se může chlubit tím, že se v ní zachoval větší počet Loosových realizací. Tyto interiéry zvou k návštěvě nejen svým jedinečným vzhledem, ale i zajímavými příběhy, které se vážou k osudům jejich dřívějších majitelů. Je jen na milovnících architektury, jestli dají přednost prohlídce bytů manželů Krausových v Bendově ulici a salonu s jídelnou doktora Vogla v Klatovské třídě, Brummelova domu v Husově ulici nebo zamíří do jiných Loosových interiérů.

Podívejte se na vybrané Loosovy interiéry v Plzni:

Zdroje a fotky: www.adolfloosplzen.cz, Západočeská galerie v Plzni

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Copywriterka se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2016. Vystudovala archeologii, ale zajímá se v podstatě o veškeré obory, které spadají do skupiny humanitních věd. Mezi její preferovaná témata, která jsou úzce spjata s jejími koníčky, patří gastronomie, přírodní a kulturní památky, historické události, literatura, flóra a fauna.


Michaela Varausová

Copywriterka se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2016. Vystudovala archeologii, ale zajímá se v podstatě o veškeré obory, které spadají do skupiny humanitních věd. Mezi její preferovaná témata, která jsou úzce spjata s jejími koníčky, patří gastronomie, přírodní a kulturní památky, historické události, literatura, flóra a fauna.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru