Ilustrační obrázek. Zdroj: Pixabay

Bogomilové věřili, že svět stvořil ďábel

Sekta říkající si bogomilové vznikla na Balkáně někdy v 10. století. Založena byla knězem jménem Bogomil, po kterém získala svůj název. Dualistické učení, které věřilo, že je svět tvořen svárem dobra a zla, mělo několik zajímavých rysů, zejména pak v otázce vzniku života.

Všudypřítomný ďábel připoutal duši k tělu

Hmotný svět byl podle bogomilů stvořen ďáblem, proto se rozhodli vše hmotné zavrhnout jako nečisté. Na tento seznam se dostala konzumace masa, pití vína a samozřejmě i manželství. Duše byla naopak stvořena Bohem, jenže se od něj odvrátila, tím upadla v nemilost a byla za trest spoutána tělem, tedy v moci ďábla.

Bogomilové se snažili duši od těla osvobodit, k tomu měli samozřejmě nespočet rituálů a nesměla chybět ani vyhrocená askeze. Odmítali křest, Starý Zákon či eucharistii. Zpochybňovali Kristovo lidství a zároveň božství. Podle jejich učení Ježíš nespasil svět svým sebeobětováním, ale hlásáním učení.

I ti největší odpůrci této sekty ale možná skrytě obdivovali bogomily pro jejich odříkání a striktní způsob života.

Rozmach a pád

Během 11. – 12. století se bogomilismus úspěšně rozrůstal a dostal se do mnohých evropských či asijských provincií Byzantské říše. V roce 1100 ale došlo v Konstantinopoli k soudnímu procesu a uvěznění prominentních bogomilů, poté dokonce k upálení jejich vůdce Basila. To vše kvůli narůstající popularitě nové sekty. Ve druhé polovině 12. století se bogomilismus dostal i západněji do Evropy. Autority Římské katolické církve byly silně znepokojeny novým náboženstvím, které se začínalo nekontrolovatelně rozšiřovat zejména na území Bosny a Hercegoviny.

Malba zobrazující koncil řešící bogomilství
Malba zobrazující koncil řešící bogomilství. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Ve 13. – 14. století Řím poslal několik vyslanců a misionářů, aby konvertovali či vyhnali bosenské heretiky, mezi nimiž se mohli ukrývat i bogomilové. V zemi svého původu, tedy v Bulharsku, zůstal bogomilismus silně zakořeněn do konce 14. století. Bulharské autority se ho snažily potlačit, proto svolaly několik církevních rad, aby zpochybnily jeho učení. Během osmanských válek v jihovýchodní Evropě v 15. století se ale sekta ztratila z hledáčku církve. Dnes se můžeme setkat už jen se zbytky dualistických tradic jižních Slovanů.

V současnosti je Bulharsko republikou, což tamním obyvatelům garantuje svobodu vyznání. Stále je však jako hlavní historické náboženství vnímána ortodoxní církev. Kolem 7 milionů Bulharů, kteří tvoří 85% populace, se k ní hlásí. Místní ortodoxní církev má 12 diecézí. Teologická akademie v Sofii a některé specializované semináře připravují budoucí zájemce o kněžství na jejich vysvěcení. Církev má také svoji literaturu, jež předává svým stoupencům. Jsou to pravidelná periodika ve formě novin Tsrkoven vestnik (Farní věstník) a měsíčník Dukhovna kultura (Duchovní kultura).

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 


O Autorovi:

Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události, neobvyklé psychické poruchy, nové technologie nebo filmové události.


Tereza Netrvalová

Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události, neobvyklé psychické poruchy, nové technologie nebo filmové události.

Tipy z kalendáře akcí: