Březnoví mrtví – krvavá demonstrace, při které u nás před sto lety vyhaslo 54 životů
Ještě dříve, než byla v roce 1918 vyhlášena Československá republika, začali čeští Němci chápat, že se dříve mocná monarchie hroutí. Jejich iniciativou se stal plán na odtržení samostatných státních celků Deutschböhnen, Deutschsüdmahren, Sudetenland a Böhmerwaldgau. Tato území se později měla stát součástí Německa. Spory vedly až ke krvavé demonstraci, při níž 4. března 1919 vyhaslo 53 životů.
Smělé požadavky českých Němců
Čeští Němci těmto územím říkali provincie a nejednalo se jen o pohraničí. V plánu bylo dokonce vytvoření tří enkláv, který by zahrnovaly Brno, Olomouc a Jihlavu. Všechny tyto provincie se měly stát součástí takzvaného Německého Rakouska, které se následně mělo spojit s Německem. Němci na československém území nepočítali ani s Libercem. Jejich plány byly smělé, mělo dojít ke zrušení českých škol a postupné germanizaci obyvatelstva.
Pražská vláda však 8. prosince 1918 zasáhla a vojensky obsadila města v takzvaných Německých Čechách (Deutschböhnen). Konflikt proběhl celkem klidně, němečtí nacionalisté se většinou ani nezmohli na odpor a k jejich ústupu stačilo, když se na hranicích měst objevila československá armáda. Čeští Němci se ale svých nároků nechtěli vzdát a obrátili se na velitelství poražené německé armády. Té velel generál Wilhelm Groener, který o pomoc požádal armádu vracející se z východu zpět do Německa. V plánu bylo obsadit strategicky výhodnou oblast kolem Labe a dále nárokovat požadovaná území.
Nechuť vojáků znovu riskovat životy
Akce však skončila pro Němce fiaskem. Muži zdecimovaní útrapami světové války neměli ani pomyšlení znovu riskovat a nasazovat životy. Vojsko pod vedením zapřísáhlého monarchisty Augusta von Mackensena neprojevilo žádnou iniciativu, a tak již na konci roku 1918 měla pražská vláda pod svými křídly všechna území někdejší Koruny české.
Vztahy na bodu mrazu vyústily v krvavou demonstraci
Vztahy mezi českými Němci a vládou mladého Československa byly velmi napjaté, přestože německé naděje na získání území byly téměř nulové. Vše se ještě více vyostřilo přesně před sto lety, a to 4. března 1919, kdy v mnoha sudetských městech propukla stávka českých Němců. Důvodem akce byl fakt, že se české úřady snažily zamezit Němcům účast v rakouských volbách. Atmosféra v mnoha městech byla tak hutná, že se stávka proměnila v divokou demonstraci proti údajné české tyranii. Nakonec musela zasáhnout armáda.
V řežbách mezi vojáky a demonstranty vyhaslo 54 životů na straně českých Němců. Nejhorší situace byla v Kadani. Těchto 54 obětí na dlouhou dobu zatížilo vztahy mezi Československem a jejich německy mluvícím obyvatelstvem, kterého v té době bylo asi 3 miliony. Nakonec mírová smlouva ze Saint-Germain v září 1919 zatrhla spojení Německa a Rakouska, což definitivně přeměnilo snahy českých Němců o odtržení provincií v pouhé přání. Takzvaní „březnoví mrtví“ tak uzavřeli jednu smutnou kapitolu česko-německých vztahů. Ta horší však ještě měla přijít.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.