Cesta do ghetta je rychlá a většinou jednosměrná. Z průzkumu také plyne, že obyvatelé vyloučených lokalit jsou častějším terčem kriminality

Výzkumný tým z katedry antropologie Filozofické fakulty ZČU v Plzni zveřejnil výsledky studie, která se zabývala stavem kriminality a souvisejících fenoménů v sociálně vyloučených lokalitách po celém Česku. Tým pod vedením Ladislava Touška prezentoval své výsledky v rámci projektu Bezpečnostní rizika sociálně vyloučených lokalit: Vytváření znalostí a nástrojů pro management a prevenci kriminality. Jde o první výzkum svého druhu, který se uskutečnil na území České republiky.

Výsledky přinesl tři roky trvající výzkum

Projekt probíhal od listopadu 2015 celé tři roky a jeho cílem bylo přispět k poznání kriminality v sociálně vyloučených lokalitách. Na počátku bylo vytipováno skoro 300 lokalit, ve kterých bylo provedeno dotazníkové šetření. Nejvíce z nich se nacházelo v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Respondenti odpovídali nejen na dotazy týkající se společenských problémů a kriminality, ale také na ožehavější témata jakými jsou diskriminace, vlastní zkušenosti s kriminalitou z hlediska oběti a podobně. Obdobné dotazníky vyplňovali lidé žijící v sousedství těchto lokalit. Další výzkum pokračoval zúčastněným pozorováním v kritických lokalitách a rozhovory.

„Zajímala nás především viktimizace, tedy proces, kdy někomu vzniká újma v důsledku jednání či nejednání jiných osob. V tomto ohledu můžeme konstatovat, že obyvatelé sociálně vyloučených lokalit jsou oproti svému okolí výrazně častěji viktimizováni,“ říká Toušek k výsledkům. Z výzkumu také plyne, že kriminalitou jsou nejvíce ohroženi mladí lidé ze sociálně vyloučených lokalit a také ti obyvatelé, kteří se hlásí k romské etnicitě či národnosti.

Problémy s kriminalitou a diskriminace

Mezi nejčastější formy kriminální činnosti, která přinesla respondentům újmu, patří násilí z nenávisti, krádeže, vyhrožování a vandalismus. Devět z deseti respondentů uvedlo, že viktimizaci zažilo. Nenávist dle výzkumu zažila za poslední rok asi pětina obyvatel těchto lokalit. Diskriminaci, ať už při hledání bydlení, nebo při hledání zaměstnání, uvedl dokonce každý čtvrtý respondent. Právě nezaměstnanost vidí obyvatelé problematických lokalit jako největší problém.

Strach z kriminality v daných lokalitách nejčastěji uvedli nejstarší obyvatelé, ženy, lidé z velkých měst a samozřejmě ti, kteří byli kriminální činností v posledním roce ohroženi. Z bezpečnostních institucí důvěřují obyvatelé sociálně vyloučených lokalit nejvíce asistentům prevence kriminality, nejméně místní samosprávě.

Pokud se podíváme na výsledky, které ukazují na kriminalitu obyvatel sociálně vyloučených oblastí, čtvrtina respondentů uvedla vlastní překročení zákona. Stejně tak byli obyvatelé těchto lokalit častěji vězněni oproti lidem z blízkého okolí.

Bludný kruh beznaděje

Cílem mnohých obyvatel míst jakými jsou Chanov nebo Janov je přestěhování, na které ale nezbývají finance. V okolí daných lokalit je často vysoká míra nezaměstnanosti a sami osadníci těchto čtvrtí vidí problém v sehnání práce i ve faktu, že uvádí bydliště v problematické lokalitě.

„Minulý rok se mi stalo, to bylo před Vánoci, jsem si našla brigádu, takovou vánoční. Agentura mě vybrala a poslala do [název řetězce] na Dubině. Nic mi neřekli, jo, jen: ‚Jste přijata‘, a hned mi vypsali smlouvu. Měla jsem jít na zaučení, protože jsem měla pracovat u pokladny. Tak jsem tam šla a oni nevěděli, že přijde Romka. Tak oni: ‚No, aha, tak jo. A víte o tom, že když uděláte manko, tak že to musíte zaplatit?‘. Já říkám: ‚Ano, to je jasný, to chápu.‘ ‚No tak jasný, přijďte ve čtvrtek na zaškolení a v pondělí už byste šla do práce.’ Ve středu mi měli zavolat. A ve středu mi volali, že nemají čas na zaškolování, že toho mají hodně. Takže, když tak [že se ozvou] až po Novém roce. Říkám si, jasně, po Novém roce mi končí smlouva, takže jasný, no,” uvádí svoji zkušenost dvacetiletá žena.

„Když se volá telefonicky, jo, tak: ‚Jasně, přijďte, bereme.‘ Během pěti minut jsi tam a řeknou, že ne. Tak jim říkám: ‚Teď jsem s vámi mluvil, před několika minutami, a řekla jste mi, že mě berete.‘ ‚No ale někdo vás předběhnul,” dodává 54letý muž, který v dotazníku uvádí romskou národnost.

Cesta za snem pak končí na samém počátku a mnozí upadají do kruhu, ze kterého není cesta ven. Tím narůstá kriminalita zejména u mladých a kolotoč vězení – svoboda – kriminalita – vězení vede až k naprosté rezignaci. Cesta do ghetta je rychlá, zpět však nevede téměř žádná.

Galerie:

Téměř vybydlený činžák v Plzni v Jateční ulici.
Zdroje: www.brizolit.org/vystupy, Kolektiv autorů – Labyrintem zločinu a chudoby