Vyobrazení ďábla v knize. Zdroj: Volné dílo

Ďáblova bible jako největší rukopis světa

Kniha, které se říká Ďáblova bible, skutečně existuje. Její vznik je ale do dnešních dní nejasný. Stejně jako u jiných ne zcela průkazných okolností, i o jejím sepsání existuje fantastická pověra. Sám kníže pekel ji měl přijít sepsat do kláštera v českých Podlažicích.

Hříšný mnich v touze zachránit si život nasliboval hory doly

V Podlažicích sídlil řád benediktinů, v místním klášteře žili dle nařízení božích. Údajně se přihodilo, že byl jeden z mnichů vyslán mimo posvátné zdi kláštera. A utrhl se ze řetězu. Spolčil se s tajemným mágem, který mu svěřil tajemství černé magie a údajně nekonečné moci ďábla. Mnich se nakonec spořádaně vrátil do kláštera, na jeho hříšné experimentování se zlými silami se ale přišlo.

Za tento těžký zločin měl být zaživa zazděn. V zoufalství a strachu ze smrti žadonil, smlouval, až přišel s nesplnitelným předsevzetím. Aby se vyhnul trestu, slíbil, že za jednu jedinou noc napíše knihu, která bude obsahovat veškeré lidské vědění.

Ukázka z kniny
Ukázka z knihy, kterou měl vytvořit ďábel. Foto: Volné dílo, Wikimedia

Mnich psal, co mu síly stačily, ale když odbila půlnoc, přiznal si, že tento úkol je nad jeho síly. Vzpomněl si však na slova mága a rozhodl se zkusit pomoc z pekla. Přivolal ďábla a zaprodal mu svoji duši, aby za něj knihu dokončil. A skutečně, ďábel vše stihl. Krasopisně zaznamenal spisy dobového vědění a umění, přemohl se dokonce a opsal i biblické texty. Vděčný mnich mu v přívalu radosti věnoval obrázek na jedné ze stran knihy.

Život si zachránil, šťastně ale nežil. Nemohl najít klid, bezcílně se toulal, až jednoho dne zoufale poklekl pod sochou Panny Marie a žádal o pomoc. Nebe se nad hříšníkem slitovalo a Marie poslala anděly, aby svedli boj s ďáblem o mnichovu duši. A zvítězili. Když pak zemřel, jeho duše putovala do nebe.

Banshee jako krásný duch nesoucí smrt a představující ekvivalent naší Morany

Codex Gigas, veledílo zručného mistra

Jak to bylo doopravdy, se však neví. Codex Gigas, jak zní oficiální název knihy, vznikl zřejmě na počátku 13. století. První zmínka se skutečně váže k podlažickému klášteru, zda tu ale byl opravdu sepsán, nejde říct s určitostí.

Dílo je psáno zdobným písmem, které se jeví být dílem jediného autora. Vzhledem k jeho obsáhlosti by se jednalo o celoživotní dílo, ale i zde se objevují spekulace. Říká se, že styl písma nevykazuje žádné změny, které by v průběhu let nutně přišly. Na písmu se totiž projeví psychické výkyvy autora, stejně jako třeba přibývající věk.

codex gigas
Monstrózní Codex Gigas. Foto: Michal Maňas, Wikimedia

Opustíme-li pole vybájených dohadů, lze knihu skutečně nazvat souhrnem středověké vzdělanosti. Její rozměry 920 x 505 mm z ní činí největší rukopisnou knihu. Obsahuje více jak 600 stran, váží přes 70 kg a onen pověstný portrét ďábla měří kolem půl metru. V době středověku byla považována za jeden ze sedmi divů světa.

Chcete být uvedeni v největší knize světa? Tak prosím

Ďáblova bible několikrát změnila domov. Během svého pobytu v Broumově se stala doslova atrakcí. Nebylo to jen její výjimečností, opat Jan z Chotova totiž přišel s lákavou nabídkou. Návštěvníci se do knihy mohli podepsat a stát se tak součástí dějin. V obsaženém kalendáriu se zájemci zapsali na řádek se dnem své návštěvy.

Český klenot ve Švédsku

Kniha se dostala i na dvůr Rudolfa II., kde se stala součástí jeho kunstkomory. Na konci třicetileté války byly císařovy sbírky vyrabovány, Codex Gigas byl odcizen a stal se majetkem švédské královny Kristiny. Dnes je součástí Švédské národní knihovny.

Zdroje: S. Bártl, J. Kostelecký: Ďáblova bible

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru