Dnes je v místě hřbitova sklad krmiv. Foto: Kryštof Fojtíček

Dobřanský “hřbitov bláznů”. Zaniklé místo, o kterém se nemluví

Psychiatrická nemocnice Dobřany to v minulosti neměla lehké. Byla využívána nacisty k čistění rasy a stala se cílem spojeneckého náletu. Na místě ústavního hřbitova, na kterém bylo pochováno více než deset tisíc pacientů a obětí války, dnes najdete pouze prodejnu krmiv a průmyslových hnojiv.

Začátky dobřanského ústavu

Psychiatrický ústav v Dobřanech byl založen v roce 1874 a první pacienti do něj přišli z pražského ústavu Na Kateřinkách v roce 1880. Komplex budov, navržený tehdy pro šest set nemocných, se postupně rozšiřoval. Kromě uzavřených a otevřených léčebných pavilónů obsahoval veškerou infrastrukturu potřebnou pro samostatné fungování tohoto „města za městem“ – vodárnu, výtopnu, sady, chlévy, skleníky, pekárnu, prádelnu, údržbářské dílny apod. V roce 1900 přibyl v polích za ústavem také vlastní hřbitov. Jenom do roku 1935 na něm bylo pohřbeno necelých deset tisíc pacientů ústavu.

Přivlastnění ústavu Němci

Po Mnichovské dohodě se Dobřany staly součástí Sudet. V říjnu 1938 město obsadila německá armáda, čeští obyvatelé odešli vesměs do vnitrozemí a také čeští pacienti byli postupně transportováni, především do podobných zařízení v Kosmonosech a Bohnicích. Kapacita ústavu byla v té době přes dva tisíce lůžek a brzy se opět naplnila pacienty z jiných míst Německé říše, například z těch, kde hrozilo bombardování. S pacienty přišli také němečtí lékaři a ošetřovatelský personál.

Nemocnice Dobřany
Psychiatrická nemocnice v Dobřanech. Foto: Archiv Plzenoviny.cz

Akce T4

V rámci zvrácených nacistických představ o tříbení árijské rasy byli lidé s duševním onemocněním nebo jiným znevýhodněním považováni za osoby, kteří čistotu rasy narušují. Kromě programu násilné sterilizace, který Německo spustilo již v době před Mnichovem, se s přímým schválením Adolfa Hitlera rozběhla v srpnu 1939 akce T4 – plánovaná mašinérie vyvražďování lidí s postižením v celé Říši.

Pacienti psychiatrických ústavů byli prostřednictvím jednoduchého dotazníku vyplněného lékaři ohodnoceni a tyto dotazníky byly odeslány do Berlína. Zde, ve vile na adrese Tiergarten 4 (odtud jméno akce T4) došlé dotazníky vyhodnocovaly „odborné komise“ a každý z nich byl ve finále označen buď znaménkem plus – zahrnout do programu (tzn. smrt), nebo minus – nechat žít. Důležitým kritériem byla schopnost dotyčné osoby se o sebe postarat, nebo fakt, že musela být podporována (na ideových letácích se mluvilo dokonce o „darmožroutech“). Lidé, kteří potřebovali nadměrnou péči, se válečné mašinérii nehodili. V Říši vzniklo šest center, do kterých byli tito lidé určení v rámci Akce T4 transportováni a kde byli v plynových komorách zabíjeni. Někteří pacienti (zejména děti) byli zabíjeni injekcemi přímo v zařízeních. Zdravotní dokumentace pacientů byla záměrně falšována, byla také měněna jejich skutečná místa úmrtí tak, aby se znesnadnilo odhalení celého projektu. I z těchto důvodů není přesný počet obětí znám, odhaduje se 70 až 300 tisíc osob.

Památník v Berlíně
Památník v Berlíně na adrese Tiergarten 4. Místo, na kterém se rozhodovalo nad životem a smrtí obětí T4. Foto: A.fiedler, CC BY-SA 3.0 DE, Wikimedia

T4 a Dobřany

Akce T4 se dotkla také ústavu v Dobřanech. Podle současných poznatků se zdá, že do plynových komor v rámci akce T4 bylo v roce 1941 odvezeno přes 500 pacientů. V jediném zařízení na našem území byla v dobřanském ústavu doložena také euthanasie dětí. Injekce aplikoval osobně ředitel ústavu dr. Hever. V roce 1944 nastupující ředitel dr. Girschek již tyto aktivity odmítl praktikovat.

Úmrtí v ústavu za 2. světové války

Akce T4 byla v srpnu 1941 (na základě nesouhlasu německé veřejnosti) oficiálně zastavena. Nicméně i v dalších válečných letech umíralo v dobřanském ústavu významně více pacientů, než tomu bylo před válkou. Zda to byla úmrtí úmyslná nebo ne, nelze dnes doložit. Pacienti pravděpodobně strádali hlady, zimou, nemocemi, nicméně nedostatek panoval v celé Říši. Svoji roli sehrál i nešťastný spojenecký nálet v dubnu 1943, při kterém byla nemocnice bombardována omylem v domnění, že jde o zbrojní provozy Škodových závodů. Při tomto bombardování zahynulo asi 200 pacientů a nemocnice byla na více než rok odstavena z běžného provozu. I v podmínkách po bombardování v ní nicméně přežívalo několik stovek pacientů.

Zaniklé pietní místo

Na konci války bylo na cca hektarovém hřbitově registrováno více než tři tisíce hrobů. Pohřbívalo se na něm do roku 1964. V roce 1971 byl hřbitov oficiálně zrušen a od roku 1976 jej začal využívat místní myslivecký spolek jako bažantnici. Hřbitovní stavby byly zachovány, původní alej středem hřbitova také. Za bývalou hřbitovní branou u vstupu do aleje byla vztyčena socha nimroda s bažantem v náručí. Takto byl objekt využíván ještě v našem tisíciletí.

Nyní je objekt provozován jako prodejna krmiv a průmyslových hnojiv. Jde nicméně o pietní místo pro stovky německých i českých rodin. Jakoukoli připomínku zde pohřbených pacientů, zavražděných dětí nebo obětí náletu u hřbitovní brány však nenajdete.

Použité zdroje:
FERDI, Vlčka. Zemský ústav pro duševně choré v Dobřanech. Praha 1935. s. 35.
NOVÁK, Milan. Dobřany a jejich pacienti ve světle čísel (1939-1947). Ústav Dobřany a jeho pacienti, 1938–1946. Dokumentace, osudy, vzpomínka . Silberbach. 18.11.2021. Konference
Donna F. Ryan, John S. Schuchman, Deaf People in Hitler’s Europe, Gallaudet University Press 2002, s. 62, ISBN 978-1-56368-126-4
Eisenhammer, Miroslav. Nálet na Dobřany 16. dubna 1943 a jeho vliv na uchování archivních pramenů dobřanské psychiatrické léčebny. Ústav Dobřany a jeho pacienti, 1938–1946. Dokumentace, osudy, vzpomínka . Silberbach. 18.11.2021. Příspěvek do konference
BÖHM, Boris a Michal ŠIMŮNEK, ed. Verlegt – Verstorben – Verschwiegen: tschechische und deutsche Psychiatriepatienten in Böhmen als vergessene Opfer der NS-„Euthanasie“ = Odtransportovaní – zemřelí – zapomenutí : čeští a němečtí duševně nemocní v Čechách jako zapomenuté oběti nacistické „eutanázie“. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2016. Práce z dějin vědy. ISBN 978-80-7465-213-4.

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:
avatar
Kryštof Fojtíček

Student žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, původem z Plzně.


Kryštof Fojtíček

Student žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, původem z Plzně.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru