Tadeáš Haenke. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Dobrodruh Tadeáš Haenke. Divoká cesta kolem světa a smrt jako ze špatného filmu

Jako první český rodák vypustil horkovzdušný balon, přešel vrcholky And, objevil největší leknín, hledal pramen Amazonky a byl prvním Čechem, který vstoupil na kontinent protinožců. Přesto je téměř neznámý.

Pokud se řekne Tadeáš Haenke, většina lidí si toto jméno s nikým nespojí. Neprávem. Muž skrývající se pod tímto jménem, toho zvládl tolik, až je s podivem, že je známý pouze v užších vědeckých kruzích.

Anabáze kolem světa, která skončila v Jižní Americe

Haenke byl vědec, ale i dobrodruh. Jeho anabáze, která byla původně cestou kolem světa, se zkomplikovala hned na počátku. Psal se rok 1788 a mladý vědec, který se narodil v roce 1761 v Chřibské na Děčínsku, dostal pozvánku od cestovatele Alessandra Malaspiny k plavbě kolem světa. Haenke se však do Španělska, kde cesta začínala, nedostal včas, a tak výprava vyrazila bez něho. Houževnatý mladík se ale nevzdal a nastoupil na první loď, která směřovala do Jižní Ameriky. Cíl byl jasný, dohnat Malaspinovu výpravu a obeplout svět.

Jenže Tadeáš měl smůlu a loď, na které se nacházel, ztroskotala u pobřeží Jižní Ameriky na hranicích mezi Uruguayí a Argentinou. V té době už ale španělská výprava obeplouvala Ohňovou zemi a měla namířeno na sever při chilských hranicích. Tadeáš již neměl šanci výpravu po vodě dohnat, a tak místo aby se vrátil do Evropy, vstoupil na neprobádané území Jižní Ameriky s nadějí, že kontinent přejde a výpravu dožene na pobřeží Tichého oceánu v Chile. Nakonec se tak opravdu stalo. Haenke prošel mezi domorodými kmeny i andskými vrcholky a s mořeplavcem Malaspinou se setkal v roce 1790 v Santiagu de Chile.

Výprava pokračovala průzkumem Amazonie i pokusem vystoupit na horu Chimborazo v Ekvádoru, který se však nezdařil. V dalších letech se dobrodruzi přesunuli z rovníkových oblastí ke Kanadě a Aljašce, kde Tadeáš zanechal svůj odkaz v podobě pojmenování malého ostrova Haenke. Následovala cesta na jih podél Japonska přes Filipíny, Novou Guineu, Novou Kaledonii až na Nový Zéland. V březnu roku 1793 se výprava přesunula do Austrálie a Tadeáš se stal prvním českým rodákem, který vstoupil na australskou půdu. Zde provedl rozsáhlé botanické průzkumy. Plavba poté pokračovala průzkumem Pacifiku a v té době byl Haenke na příkaz velitele přesunut na expedici po bolivijských řekách. Tadeášovi se tak sen o cestě kolem světa rozplynul, nicméně se mohl věnovat tomu, co ho lákalo nejvíce, a sice v průzkumu Jižní Ameriky.

mapa cesty
Přibližné znázornění cesty Tadeáše Haenke. Podklad mapy: Mapy.cz.

Osudná Jižní Amerika

O tom, že byl Tadeáš Haenke výjimečný člověk, svědčí i jeho následující dobrodružství. Bohužel se mu však lepila smůla na paty i nadále. Účastnil se expedice kolem kolumbijských řek, kde spatřil největší leknín světa, o kterém napsal. Tuto rostlinu však oficiálně pojmenoval až v roce 1840 anglický botanik John Lindley. Dnes ji známe jako viktorii královskou.

Po ukončení průzkumu Haenke zůstal v Jižní Americe v bolivijské Cochabambě. Věnoval se výzkumům fauny a flory, ale i vědeckým pokusům. Byl v kontaktu s předními vědci své doby, ale také s Indiány, jejichž zvyky zkoumal.

Na počátku 19. století nebyla Jižní Amerika zrovna nejklidnějším místem k životu. Téměř celý kontinent zužovaly boje za nezávislost nad evropskými mocnostmi. Nepříjemné byly také konflikty s místními kmeny i časté tropické nemoci. Tadeáš měl sice výborné vědecké výsledky, ale tropické podnebí i psychické vypětí, kterému musel čelit, nalomily jeho zdraví. Zároveň se musel vypořádat s obviněním, že se paktuje se Španělskem. Připravoval proto vlastní obhajobu, která se měla uskutečnit v Argentině. K té však nikdy nedošlo.

Odkaz neandrtálců stále žije v podobě alergií, depresí a dalších neduhů současné společnosti

Smrt jako ze špatného filmu

Tadeáš Haenke byl tak trochu smolař a podle oficiálních zpráv zemřel v říjnu 1817 nešťastnou shodou okolností. Za jeho zdravotními problémy stál pravděpodobně zápal plic a služebná mu omylem místo medikamentu podala lahvičku s jedem. Je ale možné, že k jeho smrti došlo proto, že podporoval nezávislost jihoamerických států.

Tento světoběžník sice cestu kolem světa nedokončil, botanice však přispěl nemalým dílem. Dodnes se v Praze nachází univerzitní botanická zahrada, kterou po studiích na Karlově univerzitě pomáhal zakládat. V té době také jako první vypustil v Čechách horkovzdušný balon. Jeho život byl tak rozmanitý, že by mohl posloužit jako základ dobrodružného filmu, či seriálu. Přesto je Tadeáš mezi českou veřejností téměř neznámou osobností.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru