Foto: Bundesarchiv, Bild 146-1978-013-07 / CC-BY-SA 3.0

Dvě hodiny denně na zábavu. Od svých elitních žáků vyžadoval Hitler přísný řád a disciplínu

Jako vše v Třetí říši bylo rovněž německé školství pod silným vlivem národně socialistické propagandy, která už malým prvňáčkům motala hlavy a ukazovala nepřátele říše jako ohavný hmyz či jedovaté houby. Extrémní forma říšské ideologie vykrystalizovala v podobě Napoly, elitní nacistické střední školy.

Napola, jako jedna z nacistických výběrových škol

Formování mládeže, coby budoucí politické a vojenské funkcionáře, není ničím výjimečným, dělo se tak již před nástupem Hitlera k moci. Co se však od roku 1933 změnilo, byla radikalizace výchovy, která se stočila k myšlence nadřazenosti árijské rasy, boje za získání vlády nad světem a vymýcení nepřátel říše.

Vznikly tak vzdělávací ústavy, které mladé připravovaly pro život v duchu árijské čistoty a špičkovou kariéru na vysokých postech skrze přísný vojenský dril a vštěpování ideologicky zkreslených myšlenek. Nebyla to však jen Napola. Souběžně fungovaly rovněž konkurenční Adolf Hitler Schule, Říšská škola NSDAP či SS-Junkerschule.

Prostituce na německý způsob byla árijským dívkám prezentována jako vznešený boj za vlast

Nationalpolitische Lehranstalt (Nacionálně politické učiliště, zkráceně Napola) představoval politické vzdělávací instituce pro výuku na úrovni středního školství. Tyto internátní střední školy začaly vznikat již v roce 1933, krátce poté, co Hitler stanul v čele Německa. Doslova vojenské cvičení, coby přehlídka výsledků žáků školy, oslnilo mnohé vysoce postavené, mezi nimi i říšského vůdce SS Heinricha Himmlera. Instituce tak začaly sloužit jako předvýchova důstojníků SS. Organizací SS byly finančně podporovány i vedeny.

Do konce války vzniklo na 43 takovýchto škol. U nás fungovaly v Ploskovicích, Kutné Hoře či Roudnici nad Labem.

Pedagogická obroda

Vliv SS na chod školy přinesl celou řadu změn, především další radikalizaci. Byly zpřísněny přijímací podmínky a to nejen pro žáky, ale i pro učitele. Ti museli splňovat přísné rasové, politické a charakterové vlastnosti. Podobně jako jejich žáci, i pedagogové museli fungovat na bázi kázně, vojenské morálky a přísné hierarchie.

Junkerschule
„Konkurenční“ Junkerschule. Foto: Bundesarchiv, Bild 101III-Junkerschule Toelz-5214-20 / CC-BY-SA 3.0

Noví vychovatelé byli sice příkladní árijci s dostatečně fanatickým přístupem k ideologii SS, jejich pedagogická praxe však pokulhávala. Mnozí plně kvalifikovaní učitelé museli školu opustit, neboť výběrové faktory aprobaci ponížily pod stranickou příslušnost. Úroveň výuky značně opadla.

Přijímací řízení jen pro dokonalé árijské hochy

Vybíráni byli chlapci od deseti let. Základním výběrovým předpokladem byl árijský původ, rovněž pevný charakter, přijatelné duševní vlastnosti a úplné fyzické zdraví. Nosil-li tak klučina brýle, byl už v očích výběrové komise, složené z důstojníků SS, nedostatečně způsobilým.

Takto vybraní uchazeči následně skládali zkoušky, dle jejichž výsledků byli voleni noví studenti.

Výuka, sport i špinavá práce pro říši

Budíček v 5:45 a jediný povolený oděv tmavá uniforma z pytlovitého materiálu. Běžné ráno žáků Napoly. Celý den se nesl v duchu přísného režimu. Nikdo nesměl promluvit, nebyl-li tázán, odmlouvání bylo tabu a rozkazy se musely splnit bez zaváhání. Síla, odvaha a odhodlání ruku v ruce se slepou věrností a falešnou ctí měli být hlavními znaky žáků, jejichž oficiálním označením bylo „Jungmann“. Zábavě byl ponechán časový prostor od 19:45 do 21:45, kdy byla večerka.

Čistě ženský koncentrační tábor Ravensbrück poznaly i obyvatelky Lidic

Výuka plně korespondovala s hodnotami národního socialismu a jeho mýtického fanatismu, jehož byl Himmler nadšeným zastáncem. Dějiny se těmto požadavkům musely přizpůsobit, a tak se žáci učili z učebnice Národ a vůdce, představující upravenou podobu Mein Kampfu. Mýty a legendy měly v historii Německa nezastupitelné místo, a tak se vyučoval nikoliv dějepis, ale „dějiny bohů“.

V podobném duchu se nesly i další vyučované předměty, jako matematika, zeměpis, politická výchova, atd. A tak třeba v hodinách matematiky řešili žáci zapeklitou slovní úlohu, propočítávající za jakou dobu spadne bomba, v zeměpisu se zase učili kreslit vojenské mapy.

Důraz byl kladen na tělesnou výchovu, která byla směsicí celé řady sportů, jako například běh, jízda na koni, atletika a šerm. Samozřejmostí byla vojenská příprava, tedy překážkové dráhy, dlouhé pochody, střelba, hod granátem, ad.

děti
Mladíci z Napoly byly vychováváni dle vize nacistické ideologie. Foto: Bundesarchiv, Bild 146-1983-056-07 / CC-BY-SA 3.0

Aby si žáci vyzkoušeli dospělý život a jeho strasti, museli projít povinnou osmitýdenní praxí v dole, bývali rovněž nasazováni na hospodářské práce. Přes ideologické vysvětlení významu šlo o silně praktický krok. Neboť horníci, rolníci a zemědělci byli nedostatkovým zbožím. Muži museli odejít na frontu a nebyl, kdo by zastal jejich práci. Mladíci z Napoly je tak nadšeně zastoupili.

Dostávali rovněž „bojové úkoly“, které je měly připravit pro budoucí vojenskou kariéru. A tak někdy převáželi knihy, maskované jako pohádka, s plným obsahem Mein Kampfu, jindy celé dny zakreslovali do mapy rozložení domů na vesnici. Skutečný význam těchto aktivit? Pašování a špionáž pro Německo.

Škola však byla i přes svoji fyzickou a psychickou náročnost oblíbenou, neboť v mladých vzbuzovala pocit výjimečnosti a nadřazenosti, patřili k výběru těch nejlepších.

Elita z řad čistých árijců i vybraných českých mladíků?

Určitou zajímavostí může být, že žáky Napoly se měli stát rovněž vybraní čeští chlapci. Do lavic měli nastoupit v září 1945. To už se ale Hitlerovy školy neotevřely, válka byla u konce.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 


O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí: