Ilustrační foto. Zdroj: Pexels

Fakta a mýty o koronaviru. Koho zabíjí, proč jsou roušky důležité a jak je to s mutací

Mezi lidmi koluje mnoho tvrzení, která se týkají nového koronaviru a onemocnění Covid-19. Pokusili jsme se sestavit výběr nejčastějších výroků spojených s novou světovou pandemií a buď je potvrdit nebo vyvrátit. Na následujících řádcích se dozvíte, jak je to s nošením roušek, zda je možná smrtící mutace, kdo je nejvíce ohrožen, proč je virus nebezpečnější než chřipka a jak je to s přenosem či vakcínou.

Roušky nefungují

Mít zakrytá ústa rouškou rozhodně neznamená, že jste stoprocentně chráněni před novým koronavirem. Virus se přenáší kapénky a v určitém případě se může zachytit i na oční sliznici, případně si jej můžete zanést do úst nebo do nosu přes ruce. Proto je důležité dodržování pečlivé hygieny. O tom, že se mají mýt ruce alespoň 30 sekund mýdlem a teplou vodou, bylo již psáno nesčetněkrát. Stejně jako o dezinfkečních gelech.

Nošení roušky ale rozhodně smysl má. Přestože obyčejná rouška neposkytuje dokonalou ochranu jako respirátor typu FFP3, podle některých vědců snižuje riziko nákazy až pětinásobně. A hlavně nošením roušky chráníte své okolí a naopak. Pokud by všichni nosili roušku, což je nyní na veřejnosti povinné a dodržovali důsledná hygienická pravidla, je velká šance, že se šíření koronaviru zastaví. Na sociálních sítích koluje zcela vystihující pravidlo „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě.“ Dodržujte jej.

Zákaz volného pohybu osob. Co se smí a co ne

Koronavirus zmutuje do smrtícího kmene

Viry v průběhu času mutují. Virus SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění Covid-19 již také zmutoval. Je to přirozené a lze tomu jen stěží zabránit. U mikroorganismů pracuje přirozený výběr velmi rychle a tím, jak se vir v nových hostitelích množí, se také mění. Nejúspěšnější kmeny pak převažují a mohou zcela nahradit kmen původní. To však neznamená, že jsou nové mutace pro lidi nebezpečnější. Tím se evoluce neřídí. Prioritou viru je přežívat a mrtvý hostitel není zrovna prostředím, které by viru vyhovovalo.

Genetická analýza čínských vědců, kteří odebrali 103 vzorků viru od pacientů ve Wuhanu a okolí, ukázala, že virus rychle zmutoval do dvou kmenů S (původní) a L (nový). Výzkum zatím žádné závěry neuvádí, ale zdá se, že nový kmen je agresivnější z hlediska přenosu a replikace uvnitř hostitele. Větší zabiják než typ S zřejmě nebude.

Koronavirus není nebezpečnější než chřipka

Je nebezpečnější. Na to nemusíme být vědci. Stačí sledovat situaci v severní Itálii a odpověď je hned jasná. Pandemie nového koronaviru tento region zcela ochromila. Lékařům docházejí síly a přístroje. Lidé umírají a jejich těla nejsou kam ukládat. Tohle se při běžné chřipce nikde neděje.

Před sto lety v Československu doznívala pandemie španělské chřipky. K jejímu šíření pomohly i oslavy pádu monarchie

Pokud bychom se zaměřili na smrtnost obou nemocí, je zřejmě ještě brzy vyvozovat závěry. Údaje z postižených zemí se různí. Někde je smrtnost kolem 1 %, v Itálii je to 8 %. Pořád ale musíme brát v potaz, že smrtnost se počítá pouze z potvrzených případů nákazy, což může být zejména v Itálii pouze špička ledovce. Na přesné číslo si budeme muset ještě dlouho počkat. Nicméně mnoho vědců se přiklání k hodnotě 1 %, což by představovalo, že Covid-19 je desetkrát větší zabiják než chřipka, která je příčinou smrti 0,1 % nakažených.

Koronavirus zabíjí pouze starší a nemocné lidi

Toto tvrzení je částečně pravdivé, ale ne úplně. Nejnovější statistika z Itálie uvadí, že 99 % zemřelých byli senioři či jinak nemocní. Ohroženi jsou zejména cukrovkáři, pacienti s chronickým onemocněním dýchacích cest, onkologicky nemocní nebo lidé s kardiovaskulárním onemocněním. Právě těmto ohroženým skupinám a seniorům není vůbec doporučeno chodit mezi lidi. Z mladších osob jsou ohroženi především pracovníci ve zdravotnictví. Těm hrozí větší expozice viru. Mladší ročníky by při podezření na onemocnění Covid-19 proto měly brát ohled na ohrožené skupiny a chovat se zodpovědně.

Musím být s infikovanou osobou minimálně 10 minut

S infikovanou osobou nemusíte být vůbec. Velké nebezpečí přenosu představují kontaminované povrchy.  Jde o kliky, madla, nákupní košíky, vozíky a podobně. Dobrou ochranou je používání jednorázových rukavic během nákupu, placení nebo v prostředcích hromadné dopravy. Navíc kapénky se přenáší vzduchem a v davu lidí vůbec nezáleží na tom, jak dlouho s infikovanou osobou jste. Proto jsou vládní opatření zaměřena především na to, aby se lidé co nejméně zdržovali ve větších skupinách.

Fakultní nemocnice v Plzni prosí šikovné lidi o ručně ušité roušky

Vakcína se objeví brzy

To není vůbec jisté. Vědci dělají, co mohou a některé standardní fáze testování vynechávají, přesto je výsledek nejistý, a to zejména kvůli nebezpečí vedlejších účinků. Pokud se komerčně dostupná vakcína objeví do jednoho roku, lze to považovat za úspěch.

Stát neudělal dost pro ochranu obyvatel

Záleží na úhlu pohledu. Pokud srovnáme přístup jiných zemí a kroky naší vlády, lze tvrdit, že dramatická opatření byla zavedena včas, i když jejich zavádění probíhalo překotně bez vyhodnocení předchozích opatření. Nouzový stav, karanténa, povinné nošení roušek i omezení pohybu jsou však zcela v souladu s mimořádně rychlým rozšířením nového koronaviru na našem území. Nikdo přece nechce, aby se u nás opakoval stejný scénář jako v Itálii.

Co se týče domácího nedostatku respirátorů a roušek, zde je nasnadě tvrdit, že stát v tomto ohledu selhal. Zdravotníci, kteří nyní stojí v první linii bez ochranných prostředků, jsou jako vojáci bez přileb.

Zdroje: WHO, The Guardian, Ministerstvo zdravotnictví ČR

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru