K. Žádník - Tři králové na Slovácku (1870). Volné dílo

Historičtí Tři králové jsou nejspíše výplodem lidových povídaček. Den ale prodlužují

Stejně jako mnoho jiných lidových tradic i křesťanský svátek Tří králů prošel v průběhu staletí četnými změnami. Dnešní podoba s koledou, charitativní sbírkou a svěcenou křídou psaným symbolem K+M+B je výsledkem interpretace událostí starých více jak dvě tisíciletí.

Vznik tradice Tří králů

6. leden je spojován s příchodem mudrců, kteří za dnů krále Heroda navštívili novorozeného Ježíše v Betlémě a dle Matoušova evangelia mu jako dary věnovali zlato, kadidlo a myrhu. Počet mudrců Nový zákon nezmiňuje, stejně tak jejich jména zůstávají neznámá. Stejný den je již od 4. století označován jako svátek Zjevení páně a k jeho spojení v lidovém prostředí se Třemi králi došlo až později.

Původně se spekulovalo o různém počtu příchozích mudrců. Někde se uváděli pouze dva, jinde i patnáct. Počet tří mužů se začal zmiňovat nejčastěji, a to pravděpodobně podle počtu darů pro Ježíše. O tom, že šlo o krále a ne mudrce, se ale začalo hovořit až ve 12. století, kdy je poprvé zmínil Petr Comestor, kancléř z pařížské Sorbonny.

Albrecht Dürer - Klanění tří králů
Albrecht Dürer – Klanění tří králů (1504). Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Jména Kašpar, Melichar a Baltazar se začala používat také až mnohem později, protože latinská zkratka C+M+B nejspíše vycházela z požehnání „Christus mansionen benedicat“, což v češtině znamená Kristus ať požehná příbytek. Z toho je patrná i souvislost psaní této zkraty s letopočtem nad dveře příbytků. Může jít ale i o požehnání na začátek nového roku, který před zavedením juliánského kalendáře začínal právě 5. nebo 6. ledna. Jde ale pouze o spekulace, nikoliv o doložená fakta, a tak původ jmen tří králů zůstává nejasný.

Tříkrálové obchůzky

Zvyk obchůzek a koledování je poprvé doložen z období kolem třicetileté války (1618 – 1648). Podoba koledování se lišila kraj od kraje, ale společnými rysy byla modlitba, zpěv, vykuřování domu kadidlem a symbol K+M+B nebo C+M+B. Někde se hrály i divadelní hry na téma příchodu mudrců do Betléma. Koledníci byli nejprve mladíci, později děti. Jejich masky odkazovaly na vznešený původ králů a jeden měl samozřejmě začerněnou tvář.

Na Hromnice o hodinu více. 2. únor je prvním krokem k jaru i dnem, kdy se nesmělo šít a tančit

Mnoho z těchto prvků přetrvává do dnešních dnů, kdy jsou Tři králové spojováni především s koncem cyklu vánočních svátků a charitativními sbírkami. Na Tři krále se v mnohých domácnostech odzdobuje stromeček, tak jako to dělali naši předci. Někde ale zůstává nazdobený až do Hromnic.

Lidové zvyky na Tři krále

Svátek Tří králů se vyvinul do své podoby v lidovém prostředí. Mezi obyčejnými lidmi se zároveň formovalo mnoho povídaček, pověr a zvyků. Jednou z nich bylo i zapalování stejně dlouhých svící v předvečer svátku. Komu svíce dohořela první, pro toho si měla zubatá přijít dříve než pro ostatní. Pokud kouř stoupal vzhůru, dotyčný se měl dostat do nebe, opak znamenal peklo.

vánoční svíčka
Nikdo nechtěl, aby mu svíce dohořela jako prvnímu. Foto: Pixabay

Ráno na Tři krále se v některých krajích dívky omývaly sněhem, aby měly zdravou pleť. Odvážní mladíci se vyráželi koupat do ledové vody, aby jim po celý rok sloužilo zdraví. Jinde se lilo olovo nebo se pouštěly skořápky podobně jako na Vánoce.

K 6. lednu se také váže pořekadlo „Na Tři krále o krok dále“. Naši předci si přírodních jevů všímali více než my a s vděkem vítali prodlužování dne. Ten pomyslný krok znamenal zase o něco více světla, kratší večery a první krok k sice stále ještě dalekému, ale za to vytouženému jaru.

Zdroje: V. Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje; E. Večerková, V. Frolcová – Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury
Obrázky: Volná díla

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru