Foto: Protest na Rosenstrasse, Wikimedia

Hrůzy druhé světové války: Na Rosenstrasse Němci bránili Židy. Vůdce nakonec ustoupil

Druhá světová válka je jednou z nejčernějších kapitol moderní historie. Nacistické krutosti páchané převážně na židovském obyvatelstvu dosáhly takových rozměrů, že zdravý rozum nikdy nepochopí, jak se něco takového vůbec mohlo dít. Nekompromisní protižidovská rétorika Adolfa Hitlera přinesla miliony zmařených životů.

Existuje však i případ, kdy sám Hitler se svou protižidovsky zaměřenou politikou ustoupil a svůj antisemitský krok vzal zpět. Onen zcela ojedinělý a výjimečný okamžik vešel do podvědomí jako protest na Rosenstrasse.

Odsun privilegovaných Židů

V době, kdy ve všech nacisty okupovaných územích probíhal odsun Židů a jejich internace v ghettech nebo likvidace v táborech smrti, přišla řada i na ty, kteří byli manželi německých árijských žen. Jako Židé tím údajně hanobili árijskou rasu a degradovali trend o čistotě německé krve.

Vůbec poprvé tak byli ve velkém měřítku postiženi také tzv. privilegovaní Židé. Tímto termínem byli nazýváni míšenci, kteří byli dle Norimberských zákonů uznáni jako Židé a také právě židovští obyvatelé Německa, kteří žili v manželství s nežidovským partnerem.

Jakkoli se stala protižidovská kampaň úspěšnou a byla mezi německými obyvateli podporována, nebo alespoň tiše tolerována, ženy těchto mužů odmítly připustit, aby byli jejich manželé kvůli svému původu či náboženskému vyznání odvlečeni. V jejich očích šlo o spořádané otce a živitele rodin, kteří často za první světové války bojovali na straně Německa a byli doposud Německu věrní.

Skulptura na Rosenstrasse
Skulptura na Rosenstrasse. Zdroj: OTFW, Berlin [CC BY-SA 3.0], Wikimedia
Společně s nimi měli být, v rámci „vyčištění“ Berlína, odvezeni i zbylí Židé, kteří doposud pracovali v továrnách pro potřeby říše. Tito lidé byli často zatýkáni bez předchozího upozornění a to přímo v továrnách, když nastoupili na svoji směnu. Proto se ujalo označení „tovární akce“. Všechny měla čekat smrt. Pro některé však, díky jejich rodině, svitla naděje.

Před budovou židovské obce bylo uspořádáno setkání především manželek zajatých, a to za účelem vyjádření svého odporu proti odsunu svých rodinných příslušníků. Požadovaly jejich propuštění. Protest se konal v centru Berlína, v ulici Rosenstrasse, v místě, kde byli židovští příbuzní, stejně jako ostatní zbylí Židé, internováni a odkud měli být následně transportováni. Svůj nesouhlas přišli vyjádřit i někteří ostatní rodinní členové.

Zázrak uprostřed války

Byla sobota 23. února 1943. Pochmurné počasí předpovídalo smutný den. Odehrálo se však něco, co v dějinách nacistického Německa nemá obdoby. V tento den se řádní němečtí občané vzepřeli vůli říše i Hitlerovu rozhodnutí a rozhodli se změnit osud svých blízkých. Nedbali výhrůžek bezpečnostních složek, nedbali rizika, kterému se tímto vystavují. Byli neoblomní. Dav se rozrostl do takové míry, že berlínští nacisté nevěděli, jak jej rozpustit. Jednalo se přeci jen o árijské obyvatele Německa. Navíc Berlín byl nedávno bombardován a nálada obyvatelstva tak byla silně demotivována a rozrušena.

A tak se stal zázrak. V první polovině března byly dva tisíce zadržovaných na Rosenstrasse opět propuštěni. Svobody se dokonce dočkala i skupina, která byla již poslána do Osvětimi. Z tohoto místa smrti se vrátili zpět do Berlína. Jejich život byl zachráněn, zatímco tisíce jiných, za které nikdo nedemonstroval, dál hromadně umíraly v továrnách na smrt.

Protest na Rosenstrasse ukázal sílu lidu, jíž sám Hitler, v rámci udržení klidné atmosféry a tiché nevědomosti obyvatel Německa, ustoupil. Bohužel před odsunem ostatních Židů byly zavírány oči. Za jeden drobný ústupek tak mohla politika hromadné likvidace pokračovat dál bez odporu veřejnosti.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.

Úvodní foto je z filmu Rosenstrasse Protest od Margarethe von Trotta [CC BY-SA 4.0], Wikimedia.

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru