Hrůzy druhé světové války: příběh nacistického běsnění na západě Čech
Mezi roky 1939 – 1945 padlo za oběť nacistickému běsnění na šest milionů lidských životů. V rámci tzv. konečného řešení židovské otázky dosáhl antisemitismus do té doby nepředstavitelných rozměrů. Nacistické Německo však nevraždilo pouze Židy, nepřátel říše byla celá řada, od komunistů, přes homosexuály či postižené lidi.
V Evropě vznikla řada táborů určených buď k trýznění nesnesitelnou prací, nebo rovnou k okamžité likvidaci. Lidé byli převáženi ve speciálně vypravovaných dobytčích vagonech, kde bez jídla a pití natěsnáni jeden na druhého, ve vzduchu prosáklém potem a výkaly, čekali na svůj další osud. Již během těchto transportů docházelo k obětem na životech, nelidským podmínkám a krutému zacházení hodně osob podlehlo. Transporty, mířící do koncentračních či vyhlazovacích táborů, odjížděly i z naší republiky. Připomeňme si jeden z mnoha tragických příběhů, které je provázely.
Transporty smrti
Na sklonku války, kdy byla německá porážka už jen otázkou dnů, nacisté narychlo přepravovali vězně mezi jednotlivými tábory. Snažili se odvést svědky svých zločinů před postupujícími spojeneckými vojsky.
Dne 13. dubna 1945 jeden takový „transport smrti“ zastavil v západočeském městě Stod, ležícím zhruba 20 km jižně od Plzně. Mířil z Buchenwaldu do koncentračního tábora Mauthausen. Osud všech těchto lidí byl již zpečetěn, mnozí však nalezli smrt ještě dřív, než dojeli do cílové stanice.
Krvavá jatka na stodském nádraží
Podle pamětníků se onoho dne lidem čekajícím na nádraží ve Stodě naskytl hrůzný pohled. Na kolejích zastavil vlak plný nebožáků, lidí zbídačených a podvyživených, špinavých, oblečených jen v cárech hadrů. Lidé prosili o pomoc. Ta však nepřišla.
V transportu bylo natěsnáno na 4000 vězňů; Čechů, Poláků, Rusů, Francouzů, Holanďanů a devět amerických výsadkářů. Svá jména už dávno ztratili, teď byli jen čísly, jen nepohodlný náklad, určený k likvidaci. Jejich doprovod skýtal 80 příslušníků SS. Ti dali pokyn k vyložení těl mrtvých či polomrtvých. Slabí, neschopní pohybu a plnění rozkazu byli nemilosrdně zabíjeni. Kulka čekala i na každého, kdo se nacistům znelíbil. Atmosféru doplňovalo neustálé bití a křik. Po krvavém teroru zůstalo na nádraží přes 240 obětí. Jejich těla byla převezena na místní židovský hřbitov, kde museli zbylí vězni vykopat jámu, hromadný hrob pro své druhy, a mrtvé zde pohřbít. Místem jejich posledního odpočinku se stala chladná díra asi jedenáct metrů dlouhá, tři metry široká a metr šedesát hluboká.
Celý tento děsivý příběh se odehrával na pozadí začínajícího jara, květu a vůně šeříků, zpěvu ptáků. Příroda se probouzela, zatímco životy nevinných právě vyhasínaly.
Poslední odpočinek v háječku
Po skončení války se rozhodlo o exhumaci těl, která proběhla ve dnech 6. a 7. září 1945. Vykopání ostatků bylo svěřeno 35 německým kolaborantům. Při následném ohledání se potvrdilo, že většina obětí zemřela střelnou ranou do hlavy. To bylo rychlá a účinná metoda nacistických vojáků, kteří se ve spěchu snažili zbavit očitých svědků zvěrstev. Ani v poslední dny války neprozřeli, nelitovali, jen zabíjeli.
Ostatky jejich obětí byly následně uloženy v místním hájku na okraji Stoda. Těla devíti amerických parašutistů byla vyčleněna a odvezena z města. Počet pohřbených činil 241. Dodatečně přibyla ještě jedna další oběť, která byla nalezena zakopaná blízko nádraží. Proč nebyla spolu s ostatními těly, zůstává nezodpovězeno. 9. září 1945 byl uspořádán pietní pohřeb.
Háječek od toho dne nese název Háj umučených. Děsivý osud zde pochovaných připomíná vztyčený kamenný jehlan s trnovou korunou a pouty, stejně jako nápis „Na památku obětem německého fašismu“. Každý rok se koná vzpomínková akce k uctění obětí nacistického teroru. 242 z nich, po dlouhém utrpení, našlo klid právě zde. Odpočívají tu dodnes, oběti, které nebylo možné identifikovat, jejichž totožnost zůstane navždy záhadou.
Holocaust v číslech
Za doby vlády Hitlerovy ideologie a existenci Třetí říše zemřelo na území Čech a Moravy přes 78 000 Židů. Nejvyšší počet obětí skýtá Polsko, kde podle odhadů zahynulo kolem třech milionů Židů. Holocaust se stal novým milníkem v historii lidstva. Milníkem vhodným k ponaučení, nikdy však k zopakování.
Galerie:
Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).