Jak se jmenovaly ulice v Plzni před rokem 1989
S novými politickými i společenskými poměry po listopadu 1989 postupně docházelo i k přejmenování mnoha ulic či míst tak, aby názvosloví odpovídalo situaci v mladé demokracii. V Plzni se naštěstí nemusel měnit celý název města, jako tomu bylo ve Zlíně, přesto mnoho lidí změnilo adresu svého bydliště, aniž by se museli stěhovat.
Tak jako sametová revoluce neproběhla v jediném dni, ani změna názvů ulic, náměstí a dalších veřejných prostranství nebyla krátkodobou záležitostí. Ke schválení některých nových názvů došlo Radou města Plzně nejprve během roku 1990 a k další části až 23. dubna 1991. Byť se to nezdá, šlo o velmi citlivý a komplikovaný proces. V západočeské metropoli bylo tehdy téměř devět stovek ulic, které museli členové stanovené komise v čele s archivářem Miloslavem Bělohlávkem prověřit.
Ve druhé vlně v roce 1991 navrhla komise přejmenovat 39 míst, z nichž některé dostaly zpět své původní názvy. A tak se v Plzni například třída 1. máje stala znovu Klatovskou. Mimochodem Klatovská existovala i za komunistů. Šlo o část dnešní dlouhé Klatovské, ale tehdy začínala až na Borech za křižovatkou s ulicí Dvořákova a pokračovala směrem do Litic. Mnoho nově zvolených názvů pak odkazuje na novodobé hrdiny, například na gen. Pattona nebo na Miladu Horákovou.
Názvy se pochopitelně měnily z důvodu nového režimu. Komunistické a budovatelské nebyly žádoucí, ale došlo například i na změnu v názvu Sibiřské ulice, byť název Sibiř samozřejmě existoval dávno před ruskou Říjnovou revolucí (7. 11. 1917 – 8. 11. 1917). Nicméně se tato nevlídná část světa stala místem utrpení pro mnoho nepohodlných občanů a změna tak byla schválena.
Zmatek s Americkou
Ulicí, která v minulosti nejčastěji měnila jméno, je dnešní Americká. V dávné minulosti se ještě za Rakouska-Uherska dělila na dvě části a její část od Radbuzy ke Klatovské nesla jména Stodolní, Jungmannova, Vítězství a Stalinova. Část k hlavnímu nádraží se jmenovala Františka Josefa I., Wilsonova a Karla IV. Po sloučení obou částí v roce 1951 nesla celá ulice název Stalinova, a poté Moskevská. Moskevská se v roce 1968 změnila na Ludvíka Svobody, ale jen na dva roky, poté se znovu přejmenovala podle sovětského hlavního města.
Vybrané změny v názvech plzeňských ulic po roce 1989:
| Starý název | Nový název |
| Brigádnická | Kreuzmannova |
| Čapajevova | Štefánikova |
| Dukelská | Doudlevecká |
| Frunzeho | Mozartova |
| Gorkého | Goethova |
| Hornická | Domažlická |
| Charskovského nábřeží | Anglické nábřeží |
| Koněvovo nám. | Štefánikovo nám. |
| Leninova | Husova |
| Mládežníků | Brojova |
| Moskevská | Americká |
| nám. J. Krautwurma | nám. gen. Piky |
| nám. Odborářů | Mikulášské nám. |
| nám. O. Synka | nám. Milady Horákové |
| Nejedlého sady | Sady Pětatřicátníků |
| Sibiřská | Habrmannova |
| Sovětská | Ruská |
| tř. Budovatelů | Francouzská tř. |
| tř. 1. máje | Klatovská |
| most A. Zápotockého | most gen. Pattona |
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.