Foto: Repro Youtube

Karel Janoušek. Zapomenutý hrdina, jemuž boj za vlast přinesl stíhání, zradu i žalář

Rodina Janouškova pocházela z Přerova. Zde se 30. října 1893, do rodiny oficiála státních drah, narodil Karel Janoušek. Byl nejstarší z 11 dětí a mládí prožil v poklidné atmosféře. Jeho dospělý život však poznamenaly světové války.

Účetní i voják. A věčný student

Karel byl nadaným studentem. Po ukončení gymnázia se živil jako účetní. Od čísel ale brzy upustil, když roku 1915 vstoupil do armády. Během první světové války bojoval jako legionář v Rusku. Byl dvakrát zraněn a jednou zajat.

Po skončení války byl, již jako důstojník československých legií, osloven Ministerstvem národní obrany, zda se nechce stát profesionálním vojákem. Jelikož službu vlasti bral Karel jako životní povinnost a poslání, nabídku samozřejmě přijal. A začal tak znovu studovat.

V roce 1920 nastoupil k letectvu a stal se velitelem letiště na Kbelích. Během svých služeb si všímal toho, jak povětrnostní podmínky ovlivňují lety a jak se nepřízeň počasí stává důvodem leteckých nehod. Rozhodl se situaci zlepšit. Proto v roce 1936 znovu opět usedl do lavic. Nastoupil na Karlovu univerzitu, kde studoval meteorologii. Bylo mu 34 let. Následně v roce 1939 odpromoval a stal se doktorem přírodních věd.

Z okna v prvním patře do Anglie a do oblak

Když začala druhá světová válka, rozhodl se emigrovat a bojovat za vlast v zahraničí. Po lanu, provizorně udělaném ze svázaných prostěradel, údajně sešplhal z prvního patra a ve skrytu noci utekl. Jeho cesta vedla přes Beskydy až do Francie. Ve francouzském Marseille se jeho plán zkomplikoval. Byl totiž mylně považován za německého špiona a zatčen. Vše se však vyřešilo a Karel mohl pokračovat. Jeho konečným cílem byla Anglie.

V Anglii vznikl tzv. „Inspektorát letectva“, 19. července 1940 se Janoušek stal jeho inspektorem a velitelem. Měl na starost výcvik 900 československých letců a vojáků, jejich přípravu na boj a organizaci vojenských akcí.

janoušek
Foto: Repro Youtube

V Anglii maršál, doma zrádce

Za čestný a zodpovědný výkon svěřené funkce se mu dostalo jedinečného uznání a král Jiří VI. mu udělil titul maršála. Stal se tak jediným československým vojákem, kterému se této pocty dostalo. Jeho maršálský oblek a hůl je dodnes k vidění ve vojenském muzeu v Praze.

Jakkoli uznávaným byl v Anglii, doma byl za svoji emigraci těžce odsuzován. Trestu za jeho domnělou zradu se dočkala rodina, která se dostala na tzv. „Index vyhlazení“, tedy výčet nepřátel říše. Jeho manželka zemřela v plynové komoře v Osvětimi. Ve stejné továrně na smrt skonala násilnou smrtí jedna z jeho sester. Jeden z bratrů zahynul v koncentračním táboře Buchenwald. Smrt svých blízkých Karel nesl těžce a vinil sebe.

Konec druhé světové války, krátká sláva a dlouhá léta za mřížemi

Po skončení války v roce 1945, přes původní nesouhlas sovětského velení, se mohli letci vrátit z Anglie zpět. 15. srpna 1945 byl slavný den, konečně doma. Na letišti je přivítal sám prezident Beneš. O několik dní později, 21. srpna, se konalo veřejné slavnostní uvítání na Staroměstském náměstí. Za své zásluhy byli obdivováni a dostalo se jim zasloužené slávy.

To však netrvalo dlouho. Po konci války totiž došlo ke dvěma situacím. K chválení těch, kteří za války bojovali na východě a ke stíhání těch, kteří odešli válčit na západ, k tehdejšímu nepříteli režimu. Tato smutná druhá varianta stihla i Karla Janouška. Krátce působil v podřadné funkci podnáčelníka hlavního štábu pro zvláštní úkoly. Nakonec však musel z armády odejít zcela. Generál Svoboda mu údajně se sklopenýma očima přátelsky řekl: „Karle, vážím si tě, ale z vyšších státních zájmů musíš armádu opustit“. A tak, v přímé souvislosti s únorovým převratem v roce 1948, byl přeložen do výslužby.

Akce Neptun – dezinformační manévr komunistického režimu odvedený na jedničku

Ani to však nestačilo. Byl sledován, byla mu kontrolována pošta. Každý jeho krok, každé gesto, se mohlo stát pomyslnou rozbuškou k rozpoutání honu na jeho osobu. Onou rozbuškou se stal jeho pokus o emigraci. Neustálá atmosféra psychického teroru nahlodala jeho mysl. To však samo o sobě nestačilo, Karel stále neporušil žádný zákon. A tak Státní bezpečnost sáhla k dalšímu manévru. Byl osloven mladým mužem, který se mu představil jako Hrubý. Ten mu nabídl zprostředkování bezpečného úniku ze země. Ve skutečnosti to však byl agent StB. Karel, v domnění konce svých útrap, souhlasil. Byl zinscenován i odjezd, kdy Karel nasedl do auta. To nastartovalo a vydalo se na svou cestu. Vše se jevilo tak, jak bylo dohodnuto. Jenže hned za Prahou vůz zastavil.

Na místě již čekala policie, která jej okamžitě dopravila do vězení. A začal jeden soud za druhým. Byl odsouzen za zradu a dezerci k osmnácti letům vězení. Veškeré vojenské tituly mu byly odebrány. Karel Janoušek byl zpočátku optimistou a věřil ve své předčasné propuštění. Tvrdé vězeňské podmínky a plynoucí roky jej však nakonec uvrhly do apatie. Po řadě odvolání mu byl trest dokonce o rok prodloužen. Během oněch dlouhých let byl vězněn v Leopoldově, na Borech, Ruzyni a v dalších těžkých vězeňských zařízeních, která válečným hrdinům ze západu věnovala zvláštní „péči“ a nadměrnou pozornost.

Propuštění a život v chudobě

V roce 1960 byl díky amnestii propuštěn. Ve vězení prožil 12 let a 10 dní. Jelikož neměl vlastní majetek, ani peníze, usadil se u svojí sestry. Byl mu přiznán minimální důchod, který jej nemohl uživit. Do svých 74 let si tak musel přivydělávat jako skladník ve státním podniku. Následně odešel do penze a začal psát své paměti. Ty však dokončit nestihl. Zemřel 3 dny před svými 78. narozeninami. Chudý a neuznaný.

janoušek
Foto: Repro Youtube

Posmrtné zadostiučinění

Po listopadu 1989 se situace začala obracet a na osobnosti jako byl Karel Janoušek se znovu začalo nahlížet s respektem. Plného zadostiučinění se mu dostalo 23. srpna 1990, kdy mu z nařízení prezidenta ČSFR byla navrácena hodnost divizního generála a znovu přiznána veškerá vyznamenání a řády.

V roce 1991, in memoriam, získal za své zásluhy v obraně vlasti nejvyšší československou vojenskou hodnost. Stal se armádním generálem. Je nositelem celkem čtyřiceti řádů a vyznamenání z různých zemí Evropy i mimo ni.

Nejen z nejvyšších míst se mu nakonec dostalo uznání. Poctu maršálu Janouškovi složila například švédská hudební skupina Sabaton, která o něm na jeho památku natočila videoklip.

V očích široké veřejnosti však jeho jméno zůstává nepříliš známé, kdesi v pozadí za všemi běžně opěvovanými osobnostmi první a druhé světové války.

Foto: Youtube

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru