Když víra uzdravuje. Svatý obraz Bolestné Panny Marie v Přešticích údajně ožíval i pomáhal

Západočeské město Přeštice se může chlubit největším barokním kostelem v České republice, ležícím mimo Prahu. Vznikal v letech 1750 – 1775 dle projektových návrhů známého stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ještě unikátnější je však důvod této monumentální stavby. Kostel vznikl proto, aby pojal stovky poutníků, kteří se přicházeli poklonit svatému obrazu.

Malba pro zbožnou měšťanskou paní

Onen zázračný obraz vznikl koncem 17. století dle vzoru malby původem z Prahy, kterou přivezl manžel Alžběty Hoffmeisterové. Tento tisk ji tak zaujal, že požádala dobřanského malíře Matěje Pazourka, aby zhotovil jeho olejomalbu. Vznikl tak obraz Panny Marie, držící v náručí svého syna, Ježíše Krista, poté, co svojí obětí na kříži vykoupil lidstvo z jeho hříchů. Dílo se povedlo a obraz nalezl místo u Hoffmeisterů v jejich domě, ležícím dnes v horní části přeštického náměstí.

A zbožné poutnici se obraz poprvé projevil

Jak bývalo tehdy dobrým zvykem, dobří lidé si pomáhali. A tak, když na dveře příbytku Hoffmeisterových zaklepala poutnice mířící do křesťanského Říma, manželé jí vřele nabídli místo k přespání. Než ulehla k odpočinku, modlila se k Panně Marii a Kristovi, dívala se přitom na obrázek pověšený v její komůrce.

V tu chvíli spatřila cosi, co upoutalo její pozornost. Obraz jakoby se měnil. Snad ji šálily smysly, možná to byl jen odraz světla svíčky. Ne, byla to pravda, po obrazu stékaly krůpěje. Snad slzy? Rychle přivolala majitele, kteří její svědectví potvrdili. Tato událost je však vyděsila. Co si myslet? Nevěděli. Proto se rozhodli o incidentu mlčet.

Jenže obraz se údajně projevoval i nadále, postavy hýbaly očima, slzy viditelně vytékaly z přivírajících se očních víček, měnil se výraz ve tváři. Roku 1710 tak paní Hoffmeisterová předala obraz místní církvi. Benediktini, zde sídlící, podrobili obraz řadě zkoumání. Nakonec nemohli než potvrdit, že za těmito jevy nestojí lidská ruka, nýbrž svátost Boží. A tak byl obraz roku 1711 uznán za zázračný.

Nejen pláč, obraz i uzdravoval a pomáhal všem dobrým křesťanům

Na zázračný obraz se začala scházet procesí. Lidé jej obdivovali. Co víc. Ve své bezmezné víře se k němu i upínali s prosbami o pomoc, o uzdravení, o úrodu, o lásku. Velmi brzy se ukázalo, že jejich prosby bývaly vyslyšeny. A kult obrazu se rozšířil. Masy lidí přicházely do místního kostelíku uctít jeho svátost. Kapacita kostela tak brzy přestala stačit.

Řád svatého Benedikta, který město vlastnil, proto nechal z velké části díky darům poutníků zbudovat velkolepý chrám víry, do nějž byl obraz umístěn. A zázraky prý pokračovaly. Dle záznamů z let 1711 – 1776, zapsaných v Knize zázraků, která byla za tímto účelem vedena, obraz vykonal zázrak v 324 případech. Pomoc největší poskytl právě kostelu, který mu byl zasvěcen.

Velký požár a velký zázrak

V létě roku 1892 vypukl na krovu kostela požár. Tamní děkan nemyslel na nic jiného, než svatý obraz zachránit. Doufal v jeho pomoc. Ta skutečně přišla. Traduje se, že ve stejnou chvíli, kdy děkan vyřkl svoji zoufalou tichou modlitbu, vzbudili se dva místní řemeslníci a okamžitě se pustili do hašení. Kostel byl zachráněn. Nejen duchovní, ale i místní obyvatelé věřili, že to právě obraz, známý rovněž jako Přeštická Divotvůrkyně, opět pomohl ve chvíli nejtěžší.

Zázrak poslední. Obraz odkryl svoji kopii

Během restaurování obrazu došlo k fantastickému objevu. V jeho rámu se skrýval obraz další, kopie malby původní. Ta dle odhadů pochází z 18. století a její autor je neznámý. Známým není ani skutečný účel této kopie. Řada odborníků se ale domnívá, že má sloužit ke srovnání změn na originálním obraze ve chvíli, kdy na něm dochází k zázračným jevům.

Síla víry vtisknutá na plátno obrazu

Dnes už obraz divy nekoná. Zdobí však stále oltář kostela v Přešticích. Nadále zůstává symbolem úcty a zbožnosti, který ať už skutečně pomáhal a konal zázraky či nikoliv, poskytoval oporu lidem ve chvílích jejich strastí. Skrze víru došli posílení, našli odvahu i pocit vnitřního sblížení s transcendentnem – nadpřirozenou silou, která nás převyšuje, chrání a plní naše pokorné prosby.