Obrázek: Volné dílo

Kulový blesk stále odolává vědeckému vysvětlení. Přesto nejde o nic nadpřirozeného

Kulový blesk je nevyzpytatelný fenomén, který dělal dlouhá staletí vědcům vrásky na čele. Tajemný je stále, zejména pro své nevypočitatelné chování, ale od roku 2006 už není jevem, který by vědě úplně odolával.

Nevyzpytatelný kulový blesk

S kulovým bleskem se setkal málokdo. Kdo měl to štěstí (a nebo smůlu), určitě na něj jen tak nezapomene. Tato elektrická koule se vyskytuje při bouřkách v různých výškách, velikost může mít v průměru od jednoho centimetru až po metr, pohybuje se nevypočitatelně a zaniká buď rozplynutím nebo výbuchem. Přestože může hrát různými barvami (bílá, žlutá, oranžová, červená, modrá), vždy jej poznáte. Že jde o jev zcela mimořádný a nevypočitatelný, dokládá i skutečnost, že v některých případech nemusí napáchat žádné škody ani újmu na zdraví, jindy může mít jeho práce fatální důsledky na majetku i zdraví. V nejhorším případě může i zabít.

Jak Stephen Hawking pořádal party, na kterou nikdo nepřišel

Vědecké pokusy pomalu odhalují pravdu

Ačkoliv vědci detailně popsali cyklus bouřky v polovině minulého století a již dávno před tím chápali souvislosti tohoto přírodního jevu, podstata kulového blesku zůstávala dlouho záhadou. Selhávaly pokusy o jeho umělé vytvoření či zachycení v přírodě.

První vlaštovkou byl pokus brazilských vědců, kteří v roce 2006 vytvořili malý kulový blesk přímo v laboratoři pomocí výboje na křemíkové destičce. Blesk se sice po osmi vteřinách rozpadl, ale experiment přinesl cenná data.

Jak se ukázalo v roce 2012, významnou roli během pokusu hrál křemík. Čínští vědci totiž zjistili během pozorování bouřek, že kulový blesk zřejmě vzniká v případě, kdy „obyčejný“ blesk udeří do míst bohatých právě na tento prvek. Aby bylo možné výsledek potvrdit, je potřeba další pozorování jinde. K tomu však zatím nedošlo. Je však zcela zjevné, že křemík a kulový blesk budou velcí kamarádi.

kulový blesk
Brazilští vědci na krátko vytvořili kulový blesk v roce 2006. Foto: StockSnap

Další možností je, že existuje více druhů kulových blesků a čínští vědci objevili ten na bázi křemíku. Pravděpodobnou možností je ještě hypotéza, která zasazuje vznik kulového blesku vysoko do ionosféry, kde sluneční záření ve vodivém prostředí přetváří plyn na plazmu. S příchodem bouřky pak mohou blesky vytvářet plazmovou kouli, kterou nazýváme kulový blesk. Tato teorie by vysvětlovala pozorování kulových blesků ve vysoké výšce, například z letadel.

Další teorie o kulových blescích jsou pouze spekulace a některé z nich se vydávají i mimo pole seriózní vědy.

Mimozemšťané, černé díry nebo boží hněv?

UFO, to je asi nejrozšířenější nevědecká teorie hovořící o kulovém blesku. Paradoxní je, že za mnoha nahlášenými případy pozorování neidentifikovatelných létajících předmětů stál kulový blesk. Že by ale ohnivé koule byly dílem mimozemšťanů, je nepravděpodobné. Někteří odvážní vědci však čas od času vysloví teorie, které opravdu k mimozemšťanům nemají daleko. Někteří v kulových blescích vidí černé díry, jiní zase tvrdí, že jde pouze o optickou iluzi. Jak by ale optická iluze mohla páchat škody, už nevysvětlují.

Lajka nebyla prvním zvířetem ve vesmíru. Měla mnoho předchůdců, je však držitelkou jednoho velkého prvenství

V minulosti lidé považovali kulové blesky za boží hněv, podobně jako mnoho dalších fenoménů, které nedokázali vysvětlit. Dnes toto tvrdí už jen náboženští fanatici, kteří zpravidla míchají boží hněv, mimozemšťany a konec světa dohromady. Kulový blesk má být podle nich varováním. Pokud by to byla pravda, varování by přicházelo už pěknou řadu století a to trochu nehraje.

Ať už je ale pravda jakákoliv, žádné nadpřirozeno ani mimozemšťany za kulovým bleskem nehledejme. Příroda je mocná čarodějka a ohnivá koule je pouze jeden z jejich fascinujících výtvorů, který bude dříve či později zcela objasněn.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru