Ilustrační foto: Pixabay

Květinové děti měly našlápnuto ke skutečné obrodě Ameriky. Průkopnické ideály však nahradily drogami

To, co dnes vnímáme jako bývalé hnutí legalizující polygamii a neproduktivní přežívání pod vlivem omamných látek, mělo původně docela slibné ideály. V době nestabilní politické situace a společenské nespokojenosti přišli s tolerancí a mírem. Jenže jak už to tak bývá, drogy to zkazily.

Lákavá změna

V Americe 60. let 20. století vládl silný konzervatismus. To společnosti dávalo pocit jistot, štěstí to však nezaručilo. Co víc, celé dvacáté století bylo plné netolerance, násilí a válečných konfliktů. Když tedy přišla válka ve Vietnamu, pro mnohé to byla pomyslná poslední kapka. Válečná vřava si totiž žádala stále víc vojáků, lidé tím přišli i ono pozlátko zdání jistoty. Objevil se tzv. vietnamský syndrom, představující válečná traumata, i masová vlna odporu. Povolávací rozkazy byly rituálně páleny, docházelo ke statisícovým demonstracím.

Právě v této neutěšené době přišla skupina mladých, kteří hlásali lásku, toleranci a mír. Známou formou protestu byla tzv. flower power (květinová síla). Chodili ulicemi a předávali tyto květy jako svůj nenásilný vzdor. Snažili se ukázat, že válka není absolutním řešením. Známou je scéna, kdy vkládali květiny vojákům přímo do pušek.

květinový protest
Květinový protest měl ukázat, že válka není řešením. Foto: S.Sgt. Albert R. Simpson [CC0]
Byli připraveni bojovat za lidská práva. Nesoudili druhé podle vzhledu, barvy pleti či sexuálního nebo náboženského vyznání. Díky nim začaly vznikat různé organizace, jako například sdružení na ochranu rasových menšin, bojovalo se i za zrovnoprávnění žen.

Kdyby chyby

Hippies zastávali ideály, které měly potenciál stát se přímým protivníkem dusivého konzervatismu. Doba byla příhodná, válka společnost značně znepokojovala a naplňovala myšlenkou na vzdor.

Kdyby hippies nepovýšili užívání drog nad své vize a dokázali vytvořit organizovanou skupinu, která by si zvolila čelní zástupce, jež by následně diplomaticky vyjednávali s vládnoucími orgány, měli šanci uspět. Mohli vytvořit oficiální politickou stranu, šířit své ideje v umírněnější, za to však přijatelnější podobě. Mohli mnoho. Jenže drogy vzaly ideály a častokrát i zdravý rozum. Místo organizované diplomacie přišel absolutní nihilismus.

Woodstock
Hipíci na Woodstocku. Zdroj: D. Redmond, P. Campbell, Wikimedia

Charles Manson jako zástupná figurka pro ukončení éry hippies

V době, kdy už slavné hippies připomínaly spíše trosky narkomanů, válejících se po ulicích nebo hlučně narušujících klid obyčejných obyvatel, přišel muž, slibující očistu. Budoucí prezident Ronald Reagan (1911 – 2004), zástupce amerického konzervatismu a v té době 33. guvernér státu Kalifornie, rozjel mohutnou kampaň zacílenou na návrat k tradičním hodnotám a silně odsuzující uvolněné mravy hippies ve svém obvodu. Volal po mládeži dospívající v duchu výchovy a zdravého životního stylu, po spořádaných a úspěšných mladých lidech. Tyto názory sdílel společně se současným prezidentem USA Richardem Nixonem (1913 – 1994).

Jejich vítězství a pomyslný konec doby hippies znamenaly události, které se staly v srpnu roku 1969. Vůdce sekty „Rodina“, Charles Manson (1934 – 2017), zadal svým věrným ovečkám úkol. Po dva večery stále stejný. Zabíjet. Členové Rodiny zabili herečku Sharon Tateovou a dalších pět lidí. Případy vešly do podvědomí veřejnosti pod souhrnným názvem „Tate-LaBianca“.

Charles Manson v roce 2014
Manson v roce 2014. Foto: CC0

Konal se obrovský monstrproces, který kritizoval netradiční životní styl uvnitř skupiny Rodina, připomínající mravy hippies. Byla tak vytvořena paralela, která odsouzením členů sekty podepsala rozsudek smrti i hnutí květinových dětí. Manson a jeho následovníci byli dáváni jako odstrašující případ toho, kam až může nedostatek morálky a zatemňování mysli nelegálními látkami dospět. Pro společnost byli šokujícím důkazem, že takhle to dál nejde. Konzervatismus zvítězil.

Tím, že Manson hippies opovrhoval a rozhodně nebyl jejich členem, nebo tím, že jeho životní styl byl zkrátka dobou daným nešvarem mnohých, se už nikdo nezaobíral. Slavná mírová revoluce utrpěla jednu z hlavních smrtelných ran.

Zdroje: V. Lindaur: Šance sněhových koulí v pekle, J. Guinn: Charles Manson – Život a doba

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru