Legenda o krásné hradní paní, která přežila roky v lesích, byla častým tématem lidových vyprávění
Začátek ledna se v dávné lidové slovesnosti vázal k příběhu Jenovéfy z Brabantu (Genoveva de Brabant). Přestože tato žena nikdy nebyla svatořečena, mnozí obyčejní křesťané ji svatou nazývali. Legenda o křivdě, která jí byla učiněna, se stala námětem mnoha lidových povídaček po celé Evropě, kde nabývala různých variant.
Jenovéfa z Brabantu přežila svoji popravu i šest let v lesích
Jenovéfa údajně žila v 8. století za vlády franckého krále Karla Martela. Její manžel, brabantský falckrabě Siegfried zrovna táhl do války, když Jenovéfa otěhotněla. Nepřítomnosti hraběte využil Golon, jehož Siegfried pověřil dočasnou správou hradu i dohledem nad Jenovéfou a krásné hradní paní začal dělat neslušné návrhy. Ta jej však rázně odmítla, a to i přesto, že se Golon pokusil Jenovéfu přesvědčit, že její manžel padl v bitvě.
Zhrzený Golon proto Jenovéfu falešně obvinil z nevěry. Hrabě Siegfried se právě vracel na panství, hradnímu správci naprosto důvěřoval a bez jakýchkoliv důkazů se rozhodl potrestat svoji ženu i právě narozené dítě. Povolal jednoho ze svých vojáků, kterému nařídil, aby Jenovéfu a dítě odvedl do lesa a tam je oba zabil.
Voják však nedokázal svůj úkol splnit a Jenovéfu s dítětem zanechal v ardenských lesích. Jako důkaz o vykonání popravy přinesl Siegfriedovi jazyk mrtvého psa. Podle legendy přežila žena se synem v temných lesích šest let. Živili se mlékem ochočené laně a kořínky. Jako úkryt jim sloužila jeskyně.
Příběh končí jako většina pohádek. Hrabě se vydá na lov srnců a náhodou objeví svoji ženu a syna. Odhalí Golonovu lež a manželku s dítětem si bere zpět na hrad, zatímco Golona potrestá.
Předloh pro legendu je mnoho, všechny mají stejné téma
Vzor legendy nejspíše vychází ze života Marie Brabantské, manželky Ludvíka II. Hornobavorského. Marie byla ve třiceti letech v roce 1256 neprávem zabita svým manželem, který ji podezříval z nevěry. Když zjistil, že se jednalo o nedorozumění, hluboce činu litoval a na památku své ženy nechal postavit cisterciácký klášter Fürstenfeld kousek od Mnichova. Legendy se stejným vzorem byly vyprávěny ještě dříve ve skandinávských zemích nebo ve Skotsku a je pravděpodobné, že jejich kořeny sahají až do pohanských dob.
Příběh Jenovéfy z Brabantu se později stal předlohou pro mnohá divadelní představení, literární díla a během 20. století byl zejména v Itálii několikrát zfilmován.
Jenovéfa v kalendáři
Jenovéfa, nebo také Genovéva, slaví svátek 3. ledna. Ve většině kalendářů však toto prastaré jméno nenajdete. Asi nejznámější Jenovéfou je patronka Paříže, francouzsky Geneviève de Paris. Zasvěcen je jí například Pantheon. Známou nositelkou tohoto netradičního jména u nás je herečka Jenovéfa Boková nebo nejmladší dcera zpěváka Tomáše Kluse.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.