Matěj v pranostikách ledy láme a oznamuje jaro. Historický světec hlásal Krista a přišel o hlavu
Svátek Matěje se slaví 24. února. Na některých místech se podle lidových tradic den svatého Matěje pokládal za konec zimy, i proto se říkávalo: Matěj ledy láme.
Lidové tradice, pranostiky i pouť. Jaro se blíží!
V lidových tradicích připadalo Matějovi významné místo. 24. února se věštil průběh žní, předpovídalo se počasí na celý rok a také se diskutovalo o úspěších sňatků či o smrti. Zejména hospodářské pranostiky si na Matěje vydobyly zvláštní postavení. „Prosím, prosím svatého Matěje, nám ať ovoce hojně dopřeje, kamkoliv v zahradě hlas můj se rozleje,“ tato populární povídačka vznikla na Nechanicku, ale rozšířila se i do dalších oblastí. Hospodář při těchto slovech třásl v předvečer Matějova svátku stromy a poté se všichni modlili za hojnou úrodu.
Matěj měl zajistit dobrou sklizeň, a proto také na vsích děti tloukly vařečkou do ovocných stromů. V okolí Příchovic lidé, včetně dětí, chodili na Matěje na boso. Symbolika bosých nohou v sobě nesla jasné poselství – zima skomírá a příroda se probouzí k životu. To je ostatně úděl celého února, tento měsíc je sice bílý a pole sílí, ale již ze samotného vzniku názvu měsíce plyne, jak to s únorem doopravdy je – ledy na řekách pukají a následně se noří pod hladinu. Poslové jara, sněženky a krokusy, se také objevují v únoru a pochopitelně nejvíce kolem dne svatého Matěje. Zkrátka: „Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.“
V předvečer dne svatého Matěje se na vsích dodržoval ještě jeden zajímavý zvyk. Lidé nechali venku viset ručník a druhý den ráno z jeho stavu vyvozovali, jaký bude konec zimy. Pokud byl ručník jen mokrý, věřilo se, že přijde teplé a příjemné jaro. Pokud ovšem zmrzl, zima ještě měla s jarem svádět dlouhý boj. Čím více byl ručník promrzlý, tím chladnější jaro mělo být.
Matěj byl ale populární i ve městech. Zejména v Praze měl a dodnes má zvláštní význam, protože právě v den jeho svátku se konala první jarní pouť. Tato tradice nezanikla ani v současnosti.
Historický Matěj
Skutečný Matěj pravděpodobně patřil k 72 učedníkům Krista. Ve dvanáctce apoštolů nahradil zrádného Jidáše. Jeho místo mezi vyvolenými určil los. Stal se hlasatelem nového náboženství na Blízkém východě a v oblastech severní Afriky. O jeho životě se ale nic víc neví. Údajně byl sťat někdy kolem roku 63 a jeho ostatky leží v Trevíru v Německu.
Okolnosti jeho smrti zůstaly nevyjasněné, ale i tak se symbol sekery stal Matějovým atributem. Je uctíván jako patron řezníků a tesařů. Dále je jeho postava symbolem štěstí, úrody a nositelem správných rozhodnutí, protože i sám Matěj uspěl při výběru dvanáctého apoštola právě díky losu.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.