Neposlušný měsíc únor končí aneb když jaro přemáhá zimu
Únor bílý, pole sílí. Tuto pranostiku známe všichni. Proč se ale stal právě nejkratší měsíc v roce, který nám motá hlavu svým přestupným počtem dnů, představitelem tohoto rčení? Únor se chýlí ke konci a my se podíváme na to, proč zrovna v tomto měsíci je sněhová přikrývka tak důležitá.
Cykličnost přírody jako základ poznatků našich předků
Původ pranostiky je zakořeněn v koloběhu přírody, který vypozorovali naši předci. Bez techniky měření, jaká je k dispozici nám v dnešní době, odkázáni znovu a znovu na pozorování dění kolem sebe. Kdy slunce zapadá, kdy se stromy zelenají, co je zárukou dobré úrody.
Stabilnější zima, lepší úroda
Zimy našich předků byly krutější než dnes. Sněhová nadílka byla podstatně větší a díky trvalým mrazům byl sníh synonymem zimních měsíců. Počasí bylo stabilnější, než jak jej známe v současnosti.
Sněhová pokrývka je celkově pro nadcházející úrodu nesmírně důležitá. Země pod ní odpočívá a zároveň díky ní získává vláhu. Ozimy jsou chráněny před vymrzáním. Přes většinu zimních měsíců byl dříve sníh samozřejmostí.
Jeden ze zimních měsíců se však pravidelně vymykal. Očekávaje se od něj zimní ráz, často překvapoval a překvapuje i dnes. Únor.
Nevyzpytatelný měsíc na sklonku zimy
Únor se svým záludným počasím nadělal vrásky nejednomu zahradníkovi. Holomrazy, slunce, které získává na síle, větrno a vlhko, počasí nestálé již v době našich praotců. Blížící se jaro se začíná nesměle hlásit o slovo. Ve dne se příroda těší ze slunečních paprsků, v noci udeří mrazy, za které by se ani leden nestyděl.
Ani déšť v tomto měsíci dle další únorové pranostiky úrodě nepřeje: „Únorová voda – pro pole škoda“. Voda totiž v tomto období odteče bez užitku. Naopak zmrzlá sněhová pokrývka, která vydrží, bude přírodou využita.
A tak se právě vrtochy měsíce února staly základem tohoto rčení. Únor je velmi důležitý pro uchování vláhy pro nadcházející jarní období a rozpuk vegetace, jak potvrzují i meteorologové. Je to ale zároveň měsíc, kterému se už zima nechce poslouchat. Dělá si zkrátka, co chce.
Další únorové pranostiky
Měsíc únor s sebou nese řadu dalších pranostik. Tak například i tzv. Matějovské pranostiky, které se váží k 24. únoru, poukazují na proměnlivost počasí v tomto období. Řada z nich ukazuje na blížící se jaro, většinou ale volají po nutnosti stále ještě pokračující zimy.
Protože: „Když kočka leží v únoru na slunci, poleze v dubnu za kamna“, ale pokud: „V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med“.
Jedna z nejznámějších Matějovských pranostika říká: „Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je“. Inu zima ještě nepředala svoji vládu. Blíží se březen a jak se říká: „Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem.“ A tak nejen únor, ale i nadcházející měsíce nám můžou ještě pořádně zatopit v kamnech.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).