Nouzový stav jsme v Česku zažili několikrát. Nikdy nebyl tak dlouhý jako při současné pandemii
Nouzový stav byl v naší republice vyhlášen již několikrát. Jen se nikdy nedotkl života všech obyvatel tak, jako tomu je nyní a zároveň nikdy netrval tak dlouho. V minulosti k němu vedly povodně a orkán.
O vyhlášení nouzového stavu rozhoduje vláda ČR svým usnesením a neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která jeho vyhlášení může zrušit. Doba trvání nouzového stavu je nejvýše 30 dnů a prodloužen může být pouze po souhlasu Poslanecké sněmovny. Důvody k jeho stanovení uvádí Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Jde o živelné pohromy, ekologické či průmyslové havárie, nehody nebo jiné nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Během nouzového stavu lze omezit na nezbytně nutnou dobu práva osob, a to dle krizového zákona č. 240/2000 Sb. V současné době jde především o omezení pohybu na veřejnosti.
Ničivá povodeň v roce 2002
Nejčastější příčinou k vyhlášení nouzového stavu byly povodně. K těm vůbec nejhorším sice došlo v roce 1997 na Moravě, kdy během záplav zahynulo 49 lidí, ale nouzový stav se nevyhlašoval. K tomu došlo až při povodních v srpnu 2002. Tehdy vyhlásil nouzový stav předseda vlády Vladimír Špidla, a to od 12. srpna do 22. srpna 2002 pro Prahu, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj. V Ústeckém kraji byl stav vyhlášen o den později. V nejméně postiženém Karlovarském kraji přestal stav platit již 17. srpna, ale v ostatních správních jednotkách byl prodloužen do konce srpna.
Příčinou povodní byly nadměrné srážky, které nejvíce zasáhly jižní Čechy. Velká voda postupně zasáhla všechna velká města na jihu a západě Čech, následně postupovala na Prahu a do severních Čech. Do Plzně dorazila povodeň 13. srpna 2002 a zaplavila více než 10 % města. Nejvíce bylo zasaženo centrum a čtvrť Roudná. O den později se dostala velká voda do Prahy, kde bylo mimo jiné zaplaveno metro. Sever Čech se s povodní potýkal 15. a 16. srpna, zatímco na jihu Čech, na Plzeňsku a v Praze voda klesala.
Povodně si na celém našem území v roce 2002 vyžádaly 17 lidských životů a způsobily škodu v hodnotě 73 miliard korun. Záplavy vedly mnoho měst k zavedení nových protipovodňových opatření.
Povodně v roce 2002 v Plzni:
Povodně v roce 2006
Povodně na jaře 2006 zasáhly sedm krajů a na jejich území byl vyhlášen nouzový stav nejprve od 2. do 10. dubna, nakonec byl prodloužen do 19. dubna. Nejhorší situace panovala v Ústí nad Labem, Olomouci a ve Znojmě.
Orkán Kyrill v roce 2007
Zatímco nouzové stavy při povodních umožňovaly efektivnější provádění záchranných operací a odstraňování škod, žádné dramatické restrikce, co se týče pohybu osob, nepřinášely. Omezení způsobovala především velká voda. Když ale v lednu 2007 zasáhl Českou republiku orkán Kyrill, k omezení pohybu osob dojít muselo.
Bouře řádila na Klatovsku, kde bylo poničeno mnoho hektarů lesa. Docházelo k výpadkům elektřiny, ale vítr se vyřádil i na mnoho budovách a obydlích. Vláda vyhlásila nouzový stav od 25. ledna do 5. února 2007 na území Plzeňského, Karlovarského, Jihočeského, Libereckého kraje, na Vysočině a v některých okresech Středočeského kraje. Omezení spočívalo v zákazu vstupu do lesů na uvedených územích.
Povodně v roce 2013
Vyhlášení nouzového stavu si vyžádaly i zatím poslední velké povodně na našem území. Stav začal platit 2. června 2013 na území Prahy, Středočeského, Plzeňského, Jihočeského, Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje a uvolňován byl postupně dle zasaženosti krajů od 13. do 29. června. Vzhledem k zavedeným protipovodňovým opatřením po roce 2002 neměly záplavy tak katastrofální průběh jako ty v letech 1997 nebo 2002, přestože byla na mnoha místech překonána stoletá voda.
Pandemie COVID-19
Současný nouzový stav vyhlásila vláda 12. března 2020 a na základě souhlasu Poslanecké sněmovny byl prodloužen do 30. dubna 2020. Z důvodu pandemie nového koronaviru jsou uzavřeny hranice, restaurace, většina obchodů nemá otevřeno, nesmí se konat společenské akce a mnoho dalšího. Vyhlášen je také zákaz vycházení bez roušky či jiné ochrany dýchacích cest. Lidé se nesmějí sdružovat do skupin více než dvou lidí, pokud nejde o členy jedné domácnosti. Omezen je volný pohyb osob, lidé mají zůstávat doma a vycházet pouze v nezbytných případech jako například na nákup, do lékárny nebo k lékaři. Běžný život se tak prakticky zastavil a návrat k normálnímu stavu je v nedohlednu.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.