Foto: www.katakomby.cz /  CC BY-SA 4.0

Oenestin. Dnes už neznámý a oficiálně nikdy neuznaný patron Klatov

Západočeské Klatovy jsou městem s pozoruhodnou historií, úzce spjatou s řeholním řádem Jezuitů. Ti do města přinesli římskokatolickou víru i povznesení kulturně-duchovní činnosti. Roku 1729 získali pro město cennost, rovněž zvyšující jeho prestiž. Jednalo se o ostatky světce, jehož jméno bylo Oenestin.

Klatovy protestantské i rekatolizované

Město bylo založeno roku 1260. Nicméně oblast již od pravěku sloužila řadě trhových osad, které byly zakládány z důvodu výhodné polohy, coby spojnice mezi Bavorskem a Plzeňskem.

Vzniklé město nebylo původně katolické. Klatovští měšťané zprvu vyznávali utrakvistickou církev, tedy víru husitů. Tu později nahradili luteránstvím. Až v době pobělohorské došlo k úspěšné rekatolizaci.

Tu přinesl řád Tovaryšstva Ježíšova, tedy Jezuité. Řád vznikl roku 1540 díky Ignáci z Loyoly. Do Klatov přišli první Jezuité v březnu 1636. Zasloužili se nejen o změnu náboženského vyznání, ale významně ovlivnili vzdělání i kulturní a společenský život obyvatel města. Z jejich popudu vznikl barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce včetně podzemních katakomb, ale i jezuitské gymnázium a kolej.

Klatovy
Černá věž a kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce v Klatovech. Foto: Plzenoviny.cz

Ostatky světců jako zázračný odkaz mučedníků

Jelikož se katolická církev snažila prokázat svůj původ, směřující až k Ježíšovým apoštolům a křesťanským prvomučedníkům, rozmohl se zajímavý zvyk. V 17. a 18. století bylo oblíbeným důkazem zbožnosti a postavení umisťovat do kostelů ostatky těchto prvních křesťanských trpitelů, jejichž pravá jména už povětšinou nebyla dostupná. Jednalo se tak o ostatky anonymních osob, jimž bylo dáváno zástupné jméno. Věřilo se, že farnosti zajistí ochranu a patronát. Ostatkům byly přisuzovány zázračné a léčebné schopnosti.

Těla pocházela z tehdy nově nalezených katakomb v okolí Říma, kterých byly desítky, a v nichž odpočívaly tisíce mrtvých. Jejich vyjmutí nebylo chápáno jako akt neúcty, nýbrž jako nejvyšší pocta jejich oběti.

Skvostný dar

Klatovy měly štěstí. Získaly ostatky světce, jehož jméno zůstalo známo. Jejich ochránce se jmenoval Oenestin a byl darem Anny Marie Františky, vévodkyně toskánské, místnímu jezuitskému řádu. A cestu z Říma měl pěkně dlouhou, vedoucí Polskem, Litvou, přes Olomouc a Prahu. Do Klatov dorazil v červnu 1729.

Ostatky byly provizorně uloženy v sakristii jezuitského kostela, kde čekaly na slavnostní ceremonii, která se chystala. Týden na to se tak konalo honosné procesí, vedené proboštem chotěšovského kláštera premonstrátek Dominikem Peterkou. Duchovní hudba umocňovala posvátnou atmosféru, jíž přihlížely tisíce věřících, těsnících se i na střechách budov. Přítomna byla i vévodkyně, coby čestná mecenáška.

katakomby
Vstup do klatovských katakomb. Foto: Plzenoviny.cz

Dobový zvyk ukládání těchto ostatků se nesl v duchu naaranžování kostí, jejichž nekompletnost doplňoval skleněný model, přičemž výsledným efektem bylo zdání celistvého těla. Oenestinovy kosti tak byly upraveny do podoby šlechtice v pololehu, který se opírá o pravý loket. Oblečen je v okázalém rouchu po vzoru římské tradice. Tam, kde je oblek poodhalen, je možno vidět kosti ve skleněném těle. Ostatky dodnes leží nad oltářem sv. Ignáce.

Oenestin, hrdá relikvie a ochránce města

Lidé uvěřili v posvátnou sílu těchto kostí. Skládali Oenestinovi dary, modlili se k němu, velebili jej. A on za to údajně pomáhal, chránil a uzdravoval. Stal se prakticky patronem města. Onen oficiálně i právně platný titul „patronus urbis“, však ani přes mnohá naléhání místních občanů městská rada nikdy neschválila. Jeho jméno pomalu upadalo v zapomnění. A tak o tomto symbolu duchovní víry Klatov dnes ví už jen hrstka lidí.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru