Péče o zuby napříč historií. Bílý a zdravý chrup nebyl vždy ideálem
Zdravý a kompletní chrup je v dnešní době samozřejmostí. Nicméně ještě v relativně nedávné minulosti šlo o spíše výjimečný jev a profese zvaná zubař nebo dentista? Ta se objevila až v 17. století, a to jen pro vyvolené. Na druhou stranu v alžbětinské Anglii se zdravě zářivé zuby moc nenosily, módním hitem byl zkažený chrup, který symbolizoval hojnost vybrané potravy.
Praktiky dnes těžko uvěřitelné
Ve středověku se potíže s chrupem řešily svérázně. Pokud zub potřeboval ven a vlastní síly na to nestačily, šlo se za kovářem. Kdo jiný by mohl být obratnější s kleštěmi než právě on? A tak kovář trhal a pomáhal zvířatům i lidem. Když se rána zanítila, šlo se pro desinfekci k bradýři. To byl jakýsi ranhojič a holič v jedné osobě.
Když naopak zuby chyběly, obvyklou praxí bylo vyplňování mezer skutečnými zuby po zesnulých. Ti bohatší si je mohli koupit i od žijících osob. Vždy se našel nějaký nebožák, který si za pár mincí nechal u kováře vytrhat část svého chrupu, aby pak za bolestně vydělané peníze pojídal až do konce života kaše.
Nejvíce zubních protéz vznikalo po válkách. To se vydávaly loupeživé bandy na bitevní pole, kde nebohým vojákům trhaly zuby ještě za tepla. Kupec byl většinou bohatší a náhradu si nechával přidrátkovat k okolním zubům, pokud tedy nějaké byly.
Zkažený úsměv jako módní trend
Římané si zakládali na zdravém a bílém chrupu. Proto „vynalezli“ jakousi ústní vodu. Recept na ni byl velice jednoduchý. Šlo o čerstvou moč. Ta skutečně udržovala chrup hezký, jak to ale bylo s dechem, raději nepřemýšlíme. Zuby už si ale čistili staří Egypťané, většinou šlo o aplikaci různorodé hrubé směsi, například rozdrcených skořápek, která se prsty roztírala po sklovině.
S příchodem novověku se do Evropy začalo dostávat větší množství exotického ovoce a více se začal užívat cukr. K těmto potravinách ale měli přístup jen ti nejbohatší. Jak ale mohli na veřejnosti dát najevo, že mohou konzumovat tyto pochoutky? No přece úsměvem plným černých zkažených zubů. V Anglii za vlády Alžběty I. si tak bohatší lidé, ale i ti, co tak chtěli působit, potírali chrup popelem, aby vyzdvihli své sociální postavení. Ideálem však byl naprosto děsivě zkažený chrup, který ale na druhou stranu způsoboval velké bolesti. Popel tak byl jednodušší cestou k ukázání sociálního postavení.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.