Foto: Hana Komiňová, Plzenoviny.cz

Pestré západní Čechy. Klášter v Pivoni prošel v historii mnoha proměnami

Dnes obrovský klášterní komplex, bývalé sídlo augustiniánů. Kdysi zelená plocha, k jejíž zástavbě se pojí dvě dávné krvavé legendy. Pivoň, ležící v Plzeňském kraji, podle nich bývala místem působení svatých mudrců i svědkem vlastenecké bitvy s německým králem a budoucím římským císařem.

Pod ochranou „Kolmánka za Hrůbku“

V místních lesích údajně kdysi žili tři poustevníci. Ti poskytovali útěchu, pomoc i radu každému, kdo je vyhledal. Mezi místními byli velice vážení. Ale vrchnosti se jejich vliv na poddané znelíbil. Proto se rozhodli zakročit.

Na poustevníky poslali družinu zabijáků. Jeden poustevník byl zabit hned v Pivoni, další nalezl smrt nedaleko, třetí světec jménem Koloman útok jako zázrakem přežil a dále působil v okolí. Po jeho smrti bylo tělo přeneseno do Pivoně a po založení kláštera pochováno v klášterním kostele. Koloman se stal prvním patronem a ochráncem tohoto augustiniánského konventu.

Slavné vítězství

Na konci srpna 1040 došlo u říčky Pivoňky pod Lysou horou (jinak také Pivoň) k významné bitvě. Jindřich III. se zde snažil pokořit knížete Břetislava. Srazit jej na kolena a zřídit si tak poslušnost Čech však nedokázal, Břetislav protivníkovo vojsko krutě rozdrtil.

Jindřich sám se bitvy neúčastnil. Snad ze strachu sledoval boj z dálky usazen na pařezu, který se stal památníkem tohoto vítězství a dle jedné z legend je zazděn pod oltář kostela v pivoňském klášteře. Ten nechal Břetislav kolem roku 1047 vybudovat právě na místě této velké bitvy.

Pivoň, první augustiniánský klášter v Čechách

Klášter se stal prvním augustiniánským konventem na našem území. Přesné datum jeho založení však ve skutečnosti nelze dohledat. Zda se jeho vznik skutečně váže k bitvě, nelze ničím podložit, zakládací listina byla zničena.

Na místo toho se nabízí konec 13. století, kdy papež Alexander IV. nechal vzniknout řádu augustiniánů eremitů. Ti původně náleželi k bavorské poustevnické komunitě sv. Viléma a klášter v Pivoni zpravovali celé roky. Prosluli jako lékaři a bylinkáři, klášteru se tak dostalo i práva na zřízení lékárny. V areálu byla pěstována zelenina, obilí, ale i chmel. Byl zde dokonce zřízen pivovar a chmelnice. Nejen flora, ale i fauna, v prostorách kláštera se rozšířil poněkud neobvyklý chov hlemýžďů a pstruhů.

V průběhu let areál pozměnil podobu a vystřídal řadu správců a majitelů. V rukou pražského advokáta Leopolda Stohra byl po roce 1800 klášter přeměněn na zámek. V roce 1918 zde byla zřízena česká menšinová škola a policejní stanice. Po 2. světové válce zabrala objekt armáda, za komunismu zde byl zřízen státní statek.

Opuštěný skvost ve fázi záchrany

Vstup do celého areálu je v současné době zakázán. Dochází zde k bezpečí ohrožující rekonstrukci, která probíhá již řadu let pod záštitou spolku Aurelius.

Klášter ale lze vidět zvenčí. Při pohledu na tuto impozantní stavbu se vám i tak zatají dech. Dalším důvodem, proč Pivoň navštívit, je přilehlý Kostel Zvěstování Panny Marie a plejáda třistaletých líp, které rostou u vstupu do kláštera a u hřbitova. Obvody kmenů těchto stromů měří od 450 do 550 centimetrů a pro svůj majestátní vzrůst a věk jsou od roku 1986 chráněny jako krajinná dominanta.

Do Pivoně se nejsnáze dostanete autem. Další možností je veřejná doprava, která ale jezdí do těchto končin jen ve všední dny a ve velmi dlouhém intervalu. Cyklisté se ke klášteru mohou dostat odbočkou ze stezky 2281 a pěší turisty na místo dovede zelená nebo žlutá turistická značka, která dále pokračuje přímo na blízkou Lysou horu, jenž dominuje této části Českého lesa.

Galerie:

Zdroj: M. Vejlupek: Vzkazy z nadčasu; pivon.cz




Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz

 
Přidat na Seznam.cz