Poznáváme Plzeň: Kopeckého pramen jako živá vzpomínka na dávno zaniklé lázně
O tom, že je Plzeň utkána na soutoku čtyř řek, vědí i mimoplzeňští. Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava a samozřejmě také Berounka vytvářejí nezaměnitelný kolorit města lemovaný mosty, lávkami a nábřežími. Voda hraje v západočeské metropoli velkou roli od nepaměti. Toho je důkazem také Bolevecká rybniční soustava, ale třeba i vodní nádrž České údolí či Košutecké jezírko. Ve stínu těchto velkých vodních toků a ploch zůstávají menší prameny či drobné toky, které také neodmyslitelně k Plzni patří. Dnes si představíme Kopeckého pramen na Lochotíně.
Prameniště ukryté v areálu nemocnice
Nenápadné prameniště se dnes nachází v areálu nemocnice Privamed a nebýt betonového bazénku, kterému dominuje socha ženy vylévající vodu ze džbánu, zřejmě by ani většina pacientů o prameni nevěděla. Přitom zdejší voda obsahuje značné množství železa, manganu, síranů a oxidu uhličitého. V minulosti byl pramen používán jako léčivý a obklopovaly jej zaniklé lázně.
O vznik lázeňského areálu nad Lochotínským parkem se v roce 1833 zasadil Martin Kopecký, podle kterého je studánka pojmenována. Z této doby jsou také dochované první zmínky o vřídle, ale zcela jistě byl využíván mnohem dříve. Podle některých zdrojů už možná ve středověku.
Lochotínské lázně fungovaly jen v 19. století. Na svahu mezi dnešní Košutkou a zoo vznikl příjemný lázeňský areál s parkem. Lázně bohužel nevynášely, a tak se nad komplexem začalo brzy smrákat a během následujícího století byla většina budov stržena. Pramen chránil malý dřevěný altánek, takzvaný pitný pavilon. Roku 1894 byl prohlášen císařsko-královským místodržitelem, společně s dalšími okolními menšími studánkami, za léčivý. Slávu lázní sice odvál čas, ale přírodní živel stále vyvěrá vodu z hlubin země, a to vydatností zhruba 0,4 litru za sekundu.
Vřídlo dnes vytváří v prameništi o rozměrech asi 10 x 15 metrů malý potůček, který stéká do zmiňovaného bazénku vedle nemocničních pavilonů. Kolem se nachází parčík s lesíkem a samotný pramen je přístupný po krátkém dřevěném chodníku. Nevyužitá voda odtéká do kanalizace vybudované v osmdesátých letech minulého století při stavbě sídliště Vinice.
U nádrže na vodu většinou posedávají pacienti nemocnice nebo nemocniční personál. Místo je ale volně přístupné všem, co rádi objevují nenápadná zákoutí, která západočeská metropole skrývá.
Střípky z lázeňské historie lze objevovat v blízkém Lochotínském parku
Matnou vzpomínku na lázně představuje Lochotínský pavilonek pod Křižovatkou ulic Karlovarská a Na Chmelnicích. V letošním roce byla přímo vedle něj vybudována objemná podzemní retenční nádrž zachycující dešťovou vodu stékající z Lochotína. Přilehlý Lochotínský park pak částečně zpřítomňuje minulost. V roce 2012 byl spolkem Maják Plzně revitalizován a obnoveno bylo několik historických prvků z dob éry lázeňství, například Chotkovo sedátko, hudební pavilonek či takzvaná poustevníkova jeskyně. V parku je také pomník Martina Kopeckého. Zájemci se pak mohou na řadě informačních tabulí dozvědět o podrobné historii parku a lázní.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.