Prostořeký knihkupec proklel celý soud, většina přítomných skutečně během několika dnů zemřela
Když v roce 1577 vedli vězně Rowladna Jenkinse před oxfordský soudní tribunál, síní se linul silný a nechutný zápach. Soudci, porota i přihlížející byli přesvědčeni, že odér přichází přímo z útrob země, z míst, kam odsouzený podle všech zcela jistě patří.
Rozsudek smrti nejen pro trestance
Souzený Jenkins ale nebyl žádný vrah nebo zloděj. Knihkupec se projevil pouze nemístnými slovy na účet královny. Co řekl, zůstává skryto pod nánosem času, ale zřejmě se jednalo o podporu katolicismu, za což byl v tehdejší Anglii vykonáván nejvyšší trest. Ten také Jenkins dostal a jakmile si rozsudek v soudní síni vyslechl, začal hlasitě proklínat soudce i celé město.
V následujících dnech v Oxfordu vypukla vlna záhadných úmrtí, kterou mohl mít na svědomí snad jen ďábel. V horečkách zemřeli soudci, kompletně celá porota, svědci a dalších 300 lidí, z nichž velká část byla přítomna zasedání s hříšníkem. Spojitost se soudním procesem viděli všichni a obyvatelé Oxfordu, kteří věděli o slovech trestance, věřili, že je město skutečně prokleto.
Příšerná hygiena v oxfordské věznici
Objasnění vlny úmrtí ale tkví mezi zdmi oxfordské věznice. Trestanci tam živořili v nuzných podmínkách a ve špíně, mnohdy jich bylo tolik, že na sebe byli doslova nalepeni. Nemoci se mezi vězni snadno šířily a ačkoliv jich mnoho na následky infekcí umíralo, velká část trestanců bídným podmínkám a nemocím přivykla. To byl zřejmě i případ Jewkinse, který před procesem strávil v žaláři dostatek času na to, aby se mohl nakazit bůhvíčím a nemocí zamořit celou soudní síň.
O tom, že jsou na vině nuzné podmínky vězňů, spekuloval i filozof Francis Bacon. Tvrdil, že zkažený dech vycházející z trestancových úst, vdechovali ostatní v místnosti. Nikdo v té době ani netušil, jak byl Bacon blízko pravdy. O jakou nemoc šlo, dnes vědci pouze spekulují.
Období strašlivých epidemií
Oxfordští archeologové, kteří v roce odkryli masový hrob z tohoto období, předpokládají, že mohlo jít o skvrnitý tyfus, který přenášejí vši. Právě tato nemoc se v podmínkách, kde prakticky neexistuje hygiena, může šířit rapidním tempem a mimo jiné se projevuje vysokými horečkami. Nutno dodat, že pro Oxford byla epidemie další velkou ranou, protože před šesti lety, tj. v roce 1571, město zasáhla morová epidemie, která doslova paralyzovala místní život a hlavně životy brala. Mor se pak do Anglie ještě často vracel.
Podobný případ náhlé epidemie se odehrál ještě v roce 1586 v anglickém Exeteru. Zdrojem pohromy byla opět přeplněná věznice s nulovou hygienou.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.