Ilustrační obrázek. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Jak vojíni za první světové války zapíjeli odchod na frontu a skoro za to skončili na šibenici

O tom, že velké množství alkoholu škodí nejen zdraví, se mohli přesvědčit dva vojáci během první světové války v Plzni. Kuriózní příběh o mladících zapíjejících žal z brzkého odchodu na frontu dnes pobaví. Jeho aktérům ale do smíchu rozhodně nebylo, nechybělo mnoho a skončili na šibenici.

Na frontu? To se musí zapít

Vše se odehrálo během několika dnů v srpnu 1917. Plzeň byla již tehdy proslavena svým lahodným zlatavým mokem. To lákalo také vojáky z posádky sídlící v Plzni. Když se dva z nich dozvěděli, že je čeká brzký odchod na frontu, rozhodli se vydat se na obchůzku po plzeňských hospodách a pivnicích. Naposledy se chtěli osvěžit a zapomenout na to, co je v centru válečné vřavy čeká.

Výprava se ale protáhla, obrazili několik hospod a značně podnapilí se zastavili nedaleko dnešního Jižního nádraží, kde začali přemítat nad svým osudem. V tu chvíli uviděli hodující c. a k. oficíry v jednom z přilehlých hotelů. Taková nespravedlnost, pomysleli si a jeden popadl kámen a prohodil jej prosklenou výlohou hotelu. Poté se pokusili o útěk, ale vzhledem ke svému stavu daleko neuprchli. Touto lehkomyslností se dostali do velkých potíží.

Třídenní stanný soud, pak rovnou poprava. Nebo ne?

V té době platilo stanné právo a poškození cizího majetku se trestalo smrtí. V případě těchto vojáků tak nemuselo probíhat žádné vyšetřování, ale rovnou stanný soud, na který byly stanoveny maximálně tři dny a poté šibenice.

Soud začal hned druhý den. Vojáci, zřejmě ještě s kocovinou, se zcela jistě nemohli cítit moc dobře. Objednán byl kat a provinilcům byl k dispozici kněz. Zároveň jim byl přidělen jeden z plzeňských obhájců a nutno podotknout, že právě jeho dovednosti dokázaly vynesení rozsudku mistrně oddalovat a také zabránit nejhoršímu.

Dvojice obviněných se vše snažila svést na skutečnost, že byli tak opilí, že si nic nepamatují a tudíž nejednali v příčetnosti. To ale popírala jedna ze svědkyň. Obhájce věděl, že musí udělat vše proto, aby jednání protáhl přes třídenní limit, protože poté by se kauza posunula k řádnému vojenskému soudu a tam by riziko šibenice bylo mnohem menší. To se nakonec nepovedlo, ale přesvědčil soudce, že je nutné povolat znalce z oboru lékařství, který by měl určit, v jakém stavu obvinění jednali, a tak se objevil druhý hrdina této kauzy.

Byli namol opilí, nemohou za to

Na scéně se objevil plzeňský lékař Hofmann, který nakonec v pokračujícím líčení přesvědčil stanný soud, že nebozí vojáci byli skutečně natolik ovládnuti alkoholem, že nevěděli, co činí. Vojáci tak byli podle tehdejších pravidel předáni vojenskému soudu, který jim udělil takový trest, že výtržníci nezamířili na šibenici, ani na obávanou frontu, ale na šest měsíců za mříže.

S alkoholem je každý strůjcem svého štěstí, v tomto případě šlo o štěstí doslova. Možná by bylo lepší jít rovnou na frontu, než prožívat dny s přesvědčením, že šibenice je téměř jistá. Nakonec vše z pohledu těchto dvou nešťastníků dopadlo dobře. Nebýt však mistrné pomoci, měla tato válka s velkou pravděpodobností o dva nebožtíky více.

Vojáci v první světové válce

V době incidentu se první světové válce říkalo Velká válka. Zúčastnilo se jí asi 70 milionů vojáků, z nichž přibližně 10 milionů padlo. Rakousko-Uhersko vyslalo do bojů zhruba 9 milionů mužů a více jak 1 milion jich ztratilo. K nejkrvavějším střetům došlo v bitvách u Verdunu a na Sommě. Druhá zmiňovaná operace si vyžádala přes milion obětí.

V první světové válce se také formovala Československá legie a zahraniční vojenský odboj Čechů a Slováků bojujících po boku oficiálního nepřítele. De facto se tak na obou stranách bitevního pole postavili čeští vojáci, jedni loajální císaři, druzí jako revolucionáři, jejichž vizí byl samostatný Československý stát.

Zdroj: P. Mazný, V. Krátký – 100 zajímavostí ze Staré Plzně II.; L. Hart – Dějiny první světové války

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 


O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí: