Silvestrovské ohňostroje. Nevinná zábava, přežitek nebo přírodu ohrožující činnost?
Silvestrovské veselice jsou již hezkou řádku let spojeny s třaskáním ohňostroje na černém nebi. Když se řekne Silvestr, vybaví se vám určitě láhev sektu a dunivé světelné gejzíry na novoroční obloze. Není ale snad podobné zábavy, která by společnost v poslední době tak rozdělovala. Jedni ohňostroje nenávidí a druzí je milují. Klidným nechávají snad jen toho, koho zcela mine jejich blízkost. Takových míst je v prvních minutách nového roku opravdu málo, výjimku tvoří snad jen národní parky, kde platí zákaz používání pyrotechniky.
První ohňostroje odháněly zlé duchy a démony
Používání světelné pyrotechniky úzce souvisí s objevem střelného prachu, ke kterému došlo kolem 8. století v Číně. K jeho vynalezení se váže několik legend, z nichž nejznámější vypráví o kuchaři, který omylem namíchal do bambusu síru, ledek a dřevěné uhlíky. Když se směs omylem ocitla v ohni, explodovala.
Ohňostroj byl objeven krátce po namíchání střelného prachu. Největší zásluhy patří čínským mnichům, ale jak způsob, tak i důvod používání ohňostroje byl zcela jiný. První ohňostroje sloužili k odhánění zlých duchů a důležitý nebyl jejich vizuální efekt, ale rána, kterou zapálený bambus vydával.
Teprve když Marco Polo přivezl vynález ve 13. století do Itálie, začala tato pyrotechnika sloužit zábavě. Barevné ohňostroje se objevily až v 18. století díky různým chemickým přísadám. Dnes si může ohňostroj odpálit skoro každý a většina velkých měst organizuje velkolepé světelné show, které vítají Nový rok. Novým trendem však je, že mnoho měst již nepořádá ohňostroje o půlnoci, ale zábavu nechává na pozdní odpoledne Nového roku. Tím nenaruší noční klid a hlavně světelnou show zprostředkují i dětem, pro které je půlnoční ohňostroj nedostupný.
Zábavní pyrotechnika nejvíce ovlivňuje divokou zvěř
Používání zábavné pyrotechniky má svá pozitiva i negativa. Každá strana má argumenty, které ohňostroje obhajují nebo zatracují. Ve světle nejnovějších studií spíše převládají negativa. Pomineme-li bezpečnost, kterou je nutné při odpalování zajistit, má pyrotechnika největší vliv na volně žijící zvířata. Divoká zvěř je hlučným explozím nemilosrdně vystavena a při úprku před neznámou hrozbou se často fatálně zraní. Ptáci opouštějí svá hnízda bez mláďat, ke kterým se už nedokáží vrátit. Někteří opeřenci výbuch petardy nepřežijí a v důsledku úprku naráží do budov nebo elektrického vedení. Pravděpodobně nejznámějším a nejhorším případem je úhyn asi 5 000 kosů v americkém Arkansasu během silvestrovské noci v roce 2010.
Na druhou stranu je nutné zmínit, že řízené ohňostroje organizované městy se odehrávají v centrech metropolí a tím pádem i daleko od divoké přírody. Ptáci, kteří neodletěli za teplem a žijí ve městech, jsou na všudypřítomný hluk zvyklí a jejich reakce není tak zmatená. Horší situace nastávají u neorganizovaných ohňostrojů v blízkosti přírody, kterých je ale během silvestrovské noci nespočet.
Ohňostroje a životní prostředí
Dalším často diskutovaným tématem je vliv ohňostrojů na životní prostředí. „Londýnská radnice na přelomu milénia pro své občany uspořádala ohňostroj, který za 15 minut střílení vypustil do ovzduší stejné množství dioxinů a furanů, jaké by tamní spalovna vyprodukovala za 140 let provozu.“ říká Mgr. Radovan Šejvla o průzkumu zveřejněném v časopisu Odpadové hospodářství. Podle studie amerického časopisu Atmospheric Environment, která zkoumala vliv ohňostrojů na životní prostředí během oslav Dne nezávislosti, se koncentrace polétavého prachu v den oslav zvýšila až o 370 % během 24 hodin. Pevné částice těžkých kovů se poté usazují ve vodě i v půdě, což je samozřejmě nežádoucí.
Chcete o silvestrovské noci klid? Vyrazte do národního parku
Jestliže vás burácející ohňostroje nelákají, možnost prožití klidné noci máte v národních parcích Šumava, Podyjí, České Švýcarsko a v Krkonošském národním parku. Na jejich území je od roku 2017 díky novele zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny zákaz používání zábavní pyrotechniky. Toto omezení se vztahuje i na města a obce v daných oblastech.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.