Hromový klín na Kašperku. Foto. Petr Kutka, Plzenoviny.cz

Středověké hromosvody v podobě hromových klínů měly chránit před požárem, občas ale selhaly

Ačkoliv se křesťanství všemožnými způsoby snažilo odstranit ze společnosti pohanské zvyky, mnoho pověr a drobných rituálů z předkřesťanské doby zakořenilo mezi lidmi natolik, že dokonce přečkaly celý středověk. Jedním takovým příkladem je hromový klín, jednoduchý nástroj, který měl ochranitelskou funkci. Jak se ale v některých případech ukázalo, stoprocentně vždy nefungoval.

Část pravěké sekerky s ochrannou mocí

Hromový klín je původně pravěký kamenný nástroj, jakýsi předchůdce dnešní sekery. Mnoho těchto do špičky opracovaných kamenů objevovali naši předci při stavbách domů nebo při orbě. Jejich funkci si samozřejmě neuměli vysvětlit, a tak si začali vytvářet vlastní teze o původu těchto kamenů. Nejčastěji jim byla přisuzována ochranná moc, která měla zajistit, aby stavení nezasáhl blesk či neuchvátil požár. Někde lidé věřili v léčitelské či magické schopnosti těchto předmětů.

V lidovém pojetí se vznik hromového klínu, jak se později těmto kamenům začalo říkat, váže k bouřce. Kámen padá k zemi spolu s bleskem a představuje jeho špičku. Někdy je kámen dokonce zdrojem samotného blesku. Čím je blesk silnější, tím je kámen větší. Po každém úderu zůstane v zemi jeden kámen a blesk už na to samé místo neuhodí.

hromový klín
Pravěká sekerka jako hromový klín. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

V důsledku této pověry začali naši předci hromové klíny aktivně vyhledávat. Při bouřkách důsledně sledovali, kam uhodí blesk. Pokud byly blesky malé, kameny se mohly roztříštit a šance na jejich nalezení byla mizivá. V případě velkého zásahu šli „najisto“. Nesbírali ale jen pravěké artefakty, jako hromový klín se hodil každý kámen připomínající trojúhelník.

Sem blesk nesmí

Nalezené hromové klíny pak lidé zakopávali na posvátných místech, vkládali je do základů staveb nebo je zahrabávali před dveře. Kameny měly místo ochránit před bleskem nebo požárem. Mnoho archeologických nálezů dokazuje lidskou pověrčivost, a to i mimo evropské území. Lidé je během bouřky pokládali na stůl nebo na okno a vzkazovali tak bouřce, že k nim nesmí. V Německu bylo mnoho hromových klínů nalezeno v komínech.

V raném středověku byla napsána celá řada knih o moci kamenů. Vznikala takzvaná lapidária, která hromovým kamenům přisuzovala ty nejlepší magické vlastnosti. Někdy měly dokonce přinášet zdraví a štěstí. Bojovníci si je proto brali do bitev jako ochranu před nepřítelem. Nálezy ale dokládají, že kameny neochraňovaly jen lidi, ale třeba i poklady.

požár
V minulosti byly požáry celkem běžné. Zdroj: Egbert van der Poel (volné dílo)

Vlastník hromového klínu nabýval často na významu, samozřejmě čím byl kámen větší, tím větší byla jeho moc a majitel se stával váženějším. Archeologické nálezy dokládají větší přítomnost kamenů ve vesnické společnosti. Nezodpovězenou otázkou ale zůstává, zda šlo o důsledek toho, že byli lidé ve vesnicích blíže k přírodě a bylo pro ně například při pracích na polích snazší takové kameny nalézt, nebo zda věřili v moc kamenů více než měšťanstvo.

Když hromový klín selže

Důvod, proč se lidé v minulosti tak obávali požárů, je evidentní. Ve středověku v podstatě stále někde něco hořelo. Výskyt požáru nebyl ničím výjimečným a obavy o zdraví, životy a majetek byly na místě. Každá bouřka znamenala tuto hrozbu, stejně tak jako sucho.

Jak moc tyto středověké hromosvody ochraňovaly před bleskem a požárem je ale vcelku jasné. Dokazuje to mnoho nálezů pod vyhořelými stavbami. K těm nejznámějším patří objevení dvou hromových klínů na Křivolátě, který v minulosti poničily dva velké požáry.

Zdroje: R. Malach – Pověrečné představy o bouři a blesku; Archiv

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru