Volnočasový magazín Plzeňského kraje
Mezi roky 1939 – 1945 padlo za oběť nacistickému běsnění na šest milionů lidských životů. V rámci tzv. konečného řešení židovské otázky dosáhl antisemitismus do té doby nepředstavitelných rozměrů. Nacistické Německo však nevraždilo pouze Židy, nepřátel říše byla celá řada, od komunistů, přes homosexuály či postižené lidi. Seriál „Hrůzy druhé světové války“ odkrývá fakta, která nesmí být nikdy zapomenuta.
Britská osvobozenecká vojska vstoupila do tábora Bergen-Belsen v půlce dubna 1945. Ihned začali se záchrannou akcí. Jednoho dne dorazil i mladý duchovní, zastupující vatikánskou diplomacii. Nekoukal na rasu, národnost, ani náboženské vyznání, svoji pomoc dělil mezi všechny trpící bez rozdílu.
Čtěte více
Jak dát znovu do pořádku rozvrácený svět? Po skončení druhé světové války byla situace velmi komplikovaná. Řešením byla pověřena organizace UNRRA, lehké to ale neměla. Svůj úkol nesplnila na jedničku, bez ní by ale rehabilitace společnosti proběhla ještě složitěji.
Čtěte více
Josef Mengele, toto jméno zná snad celý svět. Uměl být milý a pozorný, prokazoval však především velkou míru zrůdného černého humoru a jeho jízlivost vháněla svědkům slzy do očí. Jeden žalostný příklad za mnohé jím oblíbené i zatracené pacienty.
Čtěte více
Tragické osudy a zbytečně zmařené lidské životy bývají krutou součástí válečné mašinerie. Cesta k vítězství s sebou přináší oběti nevinných, kteří jen byli ve špatnou dobu na špatném místě. V dubnu 1945 smrt čekala nedaleko vesničky Pístov, ležící v okrese Tachov.
Čtěte více
Druhá světová válka přinesla řadu bestií, ale i hrdinů obyčejných dní. Její konec se nesl ve znamení vojenské destabilizace, chaosu a hromadných přesunů válečných zajatců. Dnes jim říkáme pochody smrti a vedly i přes naše území. Mnohým místním se oněch nebožáků zželelo.
Čtěte více
V prosinci roku 1941 japonské císařské vojsko zaútočilo na vojenskou základnu Spojených států amerických Pearl Harbor. Následovala krutá odveta. Na scénu přišel nový druh zbraně a obětními beránky se stala japonská města Hirošima a následně Nagasaki.
Čtěte více
Lev z Münsteru či Vestfálský lev, tak se přezdívalo muži, který se během nacistického běsnění nebál vystoupit proti režimu. Jmenoval se Clemens August von Galen a válku přečkal jen proto, že byl v Německu vlivnou osobností, jejíž likvidace by nacistické propagandě rozhodně neprospěla.
Čtěte více
O Josefu Mengelem, bestiálním lékaři nazývaném „Anděl smrti“, toho bylo napsáno dost. Osvětim, továrna na smrt a utrpení, však zažila i jiného anděla. Tuto přezdívku si pro své obětavé skutky vysloužila služebnice Boží, Marie Cecilie Autschová.
Čtěte více
Zvednutá pravá ruka a vzpřímený postoj coby dřívější gesto nacistického režimu je dnes v mnoha zemích světa zakázáno. A není se co divit. Nadšení neonacisté však zákaz nerespektují. Někteří z nich se ohání pohádkou o tom, že jen napodobují dříve římský zvyk.
Čtěte více
Okupace Československa vzala našim obyvatelům svobodu i klidný spánek. Brala však i životy. V Praze si nacisté zařídili vlastní popravčí místnost. Říkalo se jí sekyrárna. Zde se popravy staly běžnou formalitou na konci krátkého úředního procesu.
Čtěte více
Po skončení první světové války přišla světová hospodářská krize a s ní bída a nezaměstnanost. V naší republice byly nejzávažněji postiženy pohraniční oblasti, domov většiny českých Němců. A právě hlavně zde nastalé situace využili extremisté, kteří se začali radikalizovat v řadě organizací. K boji připravovali i děti.
Čtěte více
Květen 1945 se nesl v duchu napjaté, ale i euforické atmosféry. Konec války byl neodvratitelný, Spojenci vítězili a drtili nacistické okupanty. K boji byli připraveni i členové československého odboje. Pokus o převrat ve Velkém Meziříčí se však smutně nepovedl.
Čtěte více
Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vypuklo v protektorátu peklo dnes známé jako Heydrichiáda. Po krvavé odplatě na rodinách atentátníků a dalších nevinných se gestapo zaměřilo i na rodiny ostatních emigrantů. Krycí název byl Akce E.
Čtěte více
Ti, kteří byli nacistickým režimem vyrváni ze svých domovů a internováni v ghettech či koncentračních táborech, pociťovali hlubokou ztrátu sebe sama, své lidské hodnoty. Dagmar Hilarová měla však toto bolestné ponížení své osoby znovu zažít i po válce.
Čtěte více
Německé školství bylo za doby Hitlera pod silným vlivem národně socialistické propagandy, která už malým prvňáčkům motala hlavy a ukazovala nepřátele říše jako ohavný hmyz či jedovaté houby. Jednou z extrémně ideologických škol byla Napola, vychovávající budoucí elitu národa.
Čtěte více
Archeologové ze Západočeské univerzity odkryli zbytky romského koncentračního tábor v Letech. Tím se podařilo získat hmatatelné důkazy o jeho existenci a vyvrátit tak různé spekulace.
Čtěte více
Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni odhalili v Letech na Písecku v místech romského koncentračního tábora hrob s kosterními pozůstatky ženy ve věku do čtyřiceti let a hrob dítěte. Jedná se tak o první nález hrobů obětí romského holokaustu.
Čtěte více
Jako mnozí další, také Ludwig Eisenberg vydal po skončení druhé světové války své svědectví o tom, čím byl coby Žid nucen projít. Jeho životní příběh je plný odhodlání i oddané lásky, která začala v pekle Osvětimi a skončila celoživotním poutem.
Čtěte více
Každá válka nese oběti v řadách obyčejných lidí. Ta druhá světová ale trhala rekordy. Civilisté museli nedobrovolně pracovat pro růst Německa. Trpěli a umírali. Historie pro tento jev ustálila označení nucené nasazení.
Čtěte více
Bylo jí jen deset let, když židovskou dívku Evu spolu s dvojčetem Miriam a zbytkem rodiny odvlékli do pekla jménem Osvětim. Její život je příběhem o tom, že nenávist plodí jen další zlo a odpuštění má očistné účinky.
Čtěte více
Čtvrť pro sociálně znevýhodněné obyvatele začala vznikat ve 30. letech minulého století v prostoru mezi Jateční třídou a řekou Berounkou. Nálet Britského královského letectva ji však v dubnu 1945 srovnal se zemí.
Čtěte více
Nacisté si ve své zvrhlé politice udělali z koncentračních táborů předmět podnikání. Hladem, žízní a terorem sužovaní vězni museli tvrdě pracovat nejen pro říši, ale i pro celou řadu firem, které se rozhodly na této levné pracovní síle profitovat.
Čtěte více
Nacistické Německo na konci války stále zbrojilo a likvidovalo. A spojenci zasáhli. Jejich cílem se stala západočeská Plzeň. Plzeňská Škodovka ale dlouho odolávala, padla až na samém sklonku války.
Čtěte více
Nacistické Německo od počátku nezastíralo svůj negativní vztah k židovským obyvatelům. Od roku 1933 na nich protižidovská propaganda nenechala nitku suchou. A tak se postupně v Německu stalo pronásledování a ponižování Židů zcela běžným.
Čtěte více
Třetí říše se územně rozpínala, jenže porodnost rok od roku klesala. A příkladní árijci umírali na frontách, místo aby plodili syny. Himmlera tato situace značně znepokojovala. Vinu viděl především v ženách, ty dle něj dostatečně neplnily svoji povinnost.
Čtěte více
Vypadal jako řadový úředník. Malý nesvalnatý chlápek s kulatými brýličkami. Neměl IQ jako Einstein, ani precizní diplomatické schopnosti. Jeho povaha však byla schopna a ochotna plnit i ty nejzrůdnější úkoly. A tak se prosadil. Z průměrného Němce se stal říšský vůdce SS a šéf gestapa.
Čtěte více
O Romech, coby zajatcích nacistických táborů, se příliš nemluví. Přesto i oni byli vězněni, mučeni, zkoumáni a zaznamenáváni. V tomto procesu sehrála svoji roli i Dina Gottliebová, brněnská Židovka a zajatkyně rodinného tábora v Osvětimi.
Čtěte více
Nejen židovský národ měl padnout za oběť hrůzovládě nacistického režimu. Po prvotních mesianistických vizích Heinricha Himmlera zřídit pro čisté Romy rezervace, rozhodl o dalším konečném řešení.
Čtěte více
Jak je známo, v Osvětimi Březince (Auschwitz Birkenau) byl zřízen rodinný tábor pro vysídlené obyvatele terezínského ghetta. Jejich životní poměry byly příznivější než podmínky, jimž byli vystavováni ostatní zajatci. Přední osobností dětského bloku se stal Fredy Hirsch.
Čtěte více
Severočeský Terezín (Theresienstadt) se za druhé světové války stal ghettem, v němž byli vězněni Židé z Protektorátu Čechy a Morava, ale i z Třetí říše. Z bývalého posádkového města vzniklo peklo pro téměř 45 000 vězňů.
Čtěte více
Láska překoná všechny bariéry. A tak se stalo, že i v Osvětimi, místě smrti a utrpení, se zrodil cit silnější než všechny okovy. Příslušník SS zahořel láskou k mladé židovské dívce a pro její záchranu byl ochoten riskovat vlastní život.
Čtěte více
Je všeobecně známé, jak se nacistický režim choval k lidem vězněným v koncentračních či vyhlazovacích táborech. Nepředstavitelný sadismus a všudypřítomná smrt se staly každodenní součástí života. Ale i zde se objevovaly city. Lidé si tím snažili ponechat zbytky svého lidství.
Čtěte více.jpg){kind=link}