Volnočasový magazín Plzeňského kraje
Je všeobecně známé, jak se nacistický režim choval k lidem vězněným v koncentračních či vyhlazovacích táborech. Nepředstavitelný sadismus a všudypřítomná smrt se staly každodenní součástí života. Ale i zde se objevovaly city. Lidé si tím snažili ponechat zbytky svého lidství.
Čtěte více
Západočeské město Holýšov (Holleischen) se po postoupení československého pohraničí Německu stalo kvůli strategické poloze významným válečným průmyslovým komplexem. V celkem sedmi táborech zde byli také vězněni zajatci a nepřátelé říše.
Čtěte více
Do koncentračních táborů byli během 2. světové války umisťováni muži i ženy, přičemž větší zastoupení měli muži, neboť mladé ženy s malými dětmi většinou čekala cesta rovnou do plynové komory. Přesto existoval tábor určený výhradně ženám.
Čtěte více
Koncentrační a vyhlazovací tábor Mauthausen, který leží nedaleko stejnojmenného městečka, zhruba 20 km od rakouského Lince, dovedl význam termínu „Vernichtung durch Arbeit“, tedy zničení prací, k obludné dokonalosti.
Čtěte více
Skutečnost, že se koncentrační tábor Osvětim postupně stal rovněž táborem vyhlazovacím, je všeobecně známa. Osvětim se do historie zapsala jako továrna na smrt. Proces masového vraždění zde totiž opravdu získal charakter průmyslové výroby.
Čtěte více
Již program Eutanazie, jehož cílem byla fyzická likvidace postižených občanů říše a jí podřízených oblastí, nastínil možné řešení, vedoucí k odstranění pro nacistické Německo nežádoucích skupin lidí, především Židů – tichý přesun na místo exekuce.
Čtěte více
Nacistické Německo doslova obrátilo měřítka lidských i morálních norem. Evoluci si vysvětlilo jako cestu, na níž ostatní národy zůstávají v pozadí a v rámci dalšího vývoje musí ustoupit rase árijské, která stane na vrcholu.
Čtěte více
Poté, co bylo rozhodnuto o takzvaném konečném řešení židovské otázky, což ve své podstatě znamenalo vyhlazení židovské populace, vyvstala otázka jakou metodu zvolit. Mělo se jednat o masové vraždy co největšího počtu osob najednou.
Čtěte více