Tip na výlet: Kaple na Vršíčku u Rokycan byla postavena jako ochrana před morem
Na dálnici mezi Plzní a Rokycanami se řidičům jedoucím v obou směrech naskytne příjemný pohled na zalesněné návrší s kaplí, kterému na impozantnosti dodává blízká vodní nádrž Klabava, ze které celý kopec vystupuje. Místo si zaslouží pozornost nejen z dálnice. Váže se k němu zajímavá historie a určitě je dobrým tipem na rodinnou procházku nebo malý výlet.
Postavíme kapli a mor se nám vyhne
Kopci se příhodně říká na Vršíčku a už samotná poloha vybízela naše předky k tomu, aby z něj udělali poutní místo. Ještě něž ale na něm postavili kapli Navštívení Panny Marie, musela přilehlé Rokycany postihnout morová rána. Ale pěkně od začátku.
Rokycany měly během morových epidemií celkem štěstí. Černá smrt se v roce 1680 městu vyhnula, stejně tak ani epidemie v roce 1689 Rokycany nepostihla. Další mor zachvátil české země v roce 1713. Rokycanští ve strachu z této hrůzné nemoci slíbili sami sobě, že pokud se i tentokrát epidemie městu vyhne, postaví kapli ke cti Panny Marie a svatých ochránců proti moru. Nemoc skutečně Rokycany minula, jenže jak se říká, sliby chyby a na stavbu kaple se zapomnělo.
Další mor postihl české země v roce 1741. Přestože nešlo o velkou epidemii jako v letech minulých, Rokycany tentokrát ušetřeny nebyly a začalo se umírat. V té době si rokycanští vzpomněli na plán kaple a morovou ránu chápali jako důsledek nesplněného závazku vůči Bohu. Ve městě i v okolí po odeznění epidemie proběhla sbírka a stavba kaple začala v květnu 1744 podle návrhu stavitele Jana Mourka. Místo bylo vybráno příhodné tak, aby to měli blízko rokycanští, obyvatelé blízkých Litohlav, Ejpovic, Klabavy a dalších vsí. Barokní kaple byla posvěcena o tři roky později. Od té doby se již mor neobjevil v Rokycanech ani v českých zemích. To ale spíše přičíst rozvoji městské kanalizace a všeobecnému zlepšení osobní hygieny.
Schody, aby už nikdo neuklouzl
Ke kapli zřejmě dříve vedla jen pěšina strmým úpatím kopce, poté vzniklo provizorní schodiště. O tom, aby měli poutníci na Vršíček bezpečnější přístup, rozhodlo v červnu roku 1893 uklouznutí kardinála Bedřicha Schwarzenberga. O dva měsíce později byl již na papíře návrh na žulové schodiště, který připravil plzeňský kameník Jan Cingroš. Schody byly financovány veřejnou sbírkou, stejně jako v minulosti kaple a již v lednu 1894 požádali rokycanští představitelé všechny obyvatele města s koňským povozem, aby pod Vršíček dopravili žulové kvádry z lomu ve Štěnovicích. Stalo se tak 15. ledna. Na kvádry byla vyryta jména donátorů, jež jsou stále viditelná. Ke kapli byla také přibližně ve stejné době vybudována příjezdová cesta formou táhlé serpentiny kolem úpatí Vršíčku.
Klid na Vršíčku v současnosti nalézají věřící i nevěřící
Kaple během 20. století chátrala a na konci milénia byla v havarijním stavu. K její obnově došlo až v devadesátých letech za přičinění občanského sdružení pro obnovu památek Rokycanska. Schodiště se dočkalo rekonstrukce díky stejnému spolku v letech 2012 – 2013. Noví donátoři jsou vyryti na žulovém památníku a schodiště bylo v roce 2013 prohlášeno kulturní památkou.
V současnosti je místo častým cílem výletů a procházek. Věřící i nevěřící zde nalézají klid, kterého není nikdy dostatek.
Chcete-li Vršíček navštívit, výchozím bodem je obec Litohlavy. Na kopec vede žlutá turistická značka, která vás po schodišti dovede až ke kapli. Jedete-li autem, můžete zaparkovat v obci nebo na rozcestí pod Vršíčkem. Výlet lze spojit s návštěvou Rokycan, kde se nachází pobočka Západočeského muzea v Plzni a Muzeum na demarkační linii, nebo se zastávkou u zříceniny hrádku Salon v Březině.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.