Petrovská díra. Foto: Petr Kutka, Plzenoviny.cz

Tip na výlet: Přírodní rezervace Petrovka a Petrovská díra

Na samotném severním okraji Plzně u konečné tramvaje č. 4 se nachází malá přírodní rezervace zvaná Petrovka. Ta je součástí Sigmondovy naučné stezky a tvoří ji především údolí Boleveckého potoka. Nejčastějším cílem všech, kteří do těchto končin míří, je skalní útvar Petrovská díra.

Tam, kde končí sídliště a začíná les

Výpravou do Petrovky rázem vyměníte šeď velkoměsta za les. Jen tu a tam mezi stromy uvidíte blízké paneláky. Údolím protéká Bolevecký potok, který napájí všechny Bolevecké rybníky. Dříve byla na místě dnešní mokřiny louka, ale tu zemědělci přestali užívat po roce 1945 a postupně se v místě vytvořil botanicky velmi zajímavý mokřad obklopený smíšeným lesem. Území bylo nakonec roku 1988 prohlášeno za chráněné a v roce 1992 se zařadilo mezi přírodní rezervace.

Vydáte-li se hlouběji do lesa a půjdete po žluté turistické značce, můžete pozorovat celý mokřad. Cestou také narazíte na menší skálu, na které je umístěna pamětní deska věnovaná profesoru Josefu Sigmondovi. Podle něj je také pojmenovaná celá sedmikilometrová stezka. Sigmond byl lesnický odborník a zasloužil se o rozvoj plzeňského lesnictví na přelomu 19. a 20. století. Jeho život a působení připomíná informační tabule kousek od desky. Původní kovová deska z roku 1978 na skále byla ale ukradena, a tak ji roku 2004 nahradila plastová tabulka.

Petrovská díra a loupežníci

V Petrovce ale nejvíce návštěvníků přitahuje skalní útvar Petrovská díra. Ten se nachází asi kilometr chůze od konečné tramvaje. Základ této jeskyně vznikl přirozenou vodní erozí. Později byla dutina zvětšena a zřejmě užívána k občasnému bydlení. Předpokládá se, že ji k nocování využívali dřevaři, smolaři nebo včelaři, ale není vyloučeno, že ji obývali tuláci nebo loupežníci.

Právě s loupežníky je spjata dávná vražda, která se u Petrovské díry stala. Nad dutinou kdysi vedla formanská cesta spojující Ledce a Plzeň a právě u ní byl zamordován partou loupežníků řezník z Ledec. Ten se tudy vracel z trhu z Plzně. Tragédii měl připomínat obrázek Panny Marie umístěný na jedné z borovic.

O tom, zda zde opravdu sídlili loupežníci, důkazy chybí. Podmínky by ale kolem Petrovské díry měli ideální. Dutina poskytovala potřebný kryt, vodní zdroj byl také nedaleko a potrava se dala obstarat v lese nebo okrádáním lidí, kteří tudy cestovali. Jisté ale je, že ve třicátých letech minulého století díru obývali tuláci. V okolí bylo ještě několik podobných dutin, ty ale byly zasypány četníky z důvodu veřejného pořádku.

Odkud název pro rezervaci i díru pochází, je nejasné. Nejpravděpodobněji vlastnil okolní pozemky majitel jména Petr. Chcete-li si projít celou Sigmondovu stezku, připravte se na sedm kilometrů chůze lesem. Stezka má start i cíl u konečné tramvaje č. 4.

Galerie:

Zdroj: infotabule na místě

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru