Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Úzkostná porucha je nemocí moderní doby. Jak z bludného kruhu ven?

Nikdo není absolutně šťastný, stejně jako nikdo z nás nemůže zažívat jen hezká období. Velmi často se ale v naší společnosti objevují lidé, kteří se radovat nedokážou vůbec. Úzkost za život občas postihne každého z nás, dlouhodobý úzkostný stav však bere sílu žít i schopnost zachovat si zdravý rozum.

Úzkost nebo obyčejný strach?

Poznat rozdíl mezi úzkostným stavem a obyčejným strachem je pro postiženého jedince velice složité. Situaci totiž již nedokáže objektivně analyzovat. Obecně však platí pravidlo, že strach je podmíněn reálnou hrozbou. V této podobě nás chrání před riziky, nutí k obezřetnosti, opatrnosti a připravenosti. To v těle vyvolává napětí, jakýsi zvláštní druh adrenalinu, díky němuž můžeme riziku čelit. Strach se objevuje jen nárazově v situacích, které nám mohou ublížit.

Na rozdíl od strachu a různých fobií, dlouhodobá úzkost představuje všudypřítomný pocit tíže ze stresové situace. Že selžeme, že ztratíme kontrolu, že se něco stane nám či našim blízkým. Hlodavé myšlenky nejsou nárazové, jsou neustálé. Nejde o reakci na bezprostřední nebezpečí, strach u úzkostné osoby představuje každodenní trýznění negativními pocity a katastrofickými scénáři.

Strach přeroste do takové formy, že se dotyčný bojí nepravděpodobných situací, které většinově lidé jako riziko neberou a tento problém se může rozvinout v tzv. generalizovanou úzkost. Ta již představuje blíže nespecifikované, za to však neustálé obavy, které nemají podnět, nejdou pojmenovat, tudíž ani správně uchopit a pochopit. Úzkost je více méně stálá, mění se jen její intenzita.

úzkost
Úzkost často nemusí mít na první pohled zřejmou příčinu. Foto: Pixabay

Panické ataky jako reakce na dlouhodobou úzkost

Mohou se objevit tzv. panické ataky, což jsou nadmíru stresující záchvaty paniky. Realita se rozostří, nejde se nadechnout, nelze polykat, dochází k nadměrnému pocení, ale i třesu a malátnosti. Logicky se objeví strach z udušení či jiné formy smrti a utrpení, což situaci ještě zhorší. Nejedna oběť pak skončí na pohotovosti se strachem o své zdraví.

Takovéto záchvaty mohou trvat od několika málo minut, přes celé desítky minut plných strachu a paralyzující úzkosti. Přičemž tento psychický teror přímo koresponduje s fyzickými projevy. Naprosto běžným je tak například bušení srdce, nevolnost, mravenčení v končetinách, svíravý pocit v hrdle či žaludku a další.

Když se vlastní mozek stane nepřítelem aneb Peklo jménem závislost

Od úzkosti k závislosti

Neustálé napětí, strach a nervozita vedou k touze po zklidnění a úlevě. Jakkoli jsou moderní medikamenty účinné, na úzkost jsou většinově předepisovány léky, jejichž účinnost není okamžitá. K úlevě tak dochází v řádu zhruba tří až čtyř týdnů.

Navíc u nás stále panuje nešvar nepřipouštět si psychický problém, natož chodit „ke cvokaři“. Člověk se nejen že bojí přiznat si svoji slabost, on se dokonce i stydí. Před sebou i před okolím. A tak sáhne k běžně dostupným formám, nabízejícím tajné a především rychlé zklidnění.

Ať už jde o kávu, cigarety, alkohol nebo drogy, z jednoho problému se časem stane začarovaný kolotoč otročení nejen úzkostem, ale i závislosti. Lidé takto oslabení, citliví a den za dnem znovu a znovu úzkostnými stavy zranění, jsou k rozvoji závislostí náchylnější mnohem víc než ostatní. Mozek tak rychle přivykne blaženému opojení smyslů. A časem i tělo. Ne nadarmo je jedním z motivujících rčení alkoholiků, že je alkohol dobrý tehdy, když potřebujeme něco zapít – ať už je to něco příjemného nebo zlého. Když to však zapíjíme moc dlouho, časem se utopíme. Na tomto principu fungují všechny drogy.

alkohol
Na dně sklenky štěstí neleží. Foto: Pexels

Cesta ven – pozitivní myšlení, odborná pomoc, bylinky i aktivita

Zní to jako klišé, ale je to tak. Jedním z důležitých faktorů léčby úzkostné poruchy je pozitivní přístup a pohled na život i na svět. Samozřejmě to však je pro postiženého prakticky nemožné. Ideální  je tedy vyhledat odbornou pomoc psychoterapeuta. Pomůže nejen vypovídat se, nastíní také zdravý nadhled a poskytne názor nestranné osoby. Velmi účinnými se ukázaly být kognitivně behaviorální terapie, které se snaží o oproštění se od zažitých negativních vzorců, nebo různá dechová cvičení a kognitivní relaxace. Díky speciálně vedeným technikám jsou zaměřeny na ovládání pozornosti a schopnosti přerušit tok negativních myšlenek a strachů.

Moderní farmakologie rovněž nabízí mnoho preparátů, které časem vyrovnají hladinu hormonů v mozku a poskytnou úlevu. Dnes již není důvod obávat se závislosti, léky jsou bezpečné a tělo zatěžují minimálně. Využít lze i pomoc bylinek, neboť samy léky mají svůj základ v bylinné léčbě. Známými jsou například heřmánek, meduňka nebo třezalka. Ty jde užívat ve formě čajů, kapek či tobolek.

Zlatá dvacátá léta. Bezstarostný životní styl plný hudby, alkoholu a krátkých sukní

Částečnou pomoc může nabídnout i úprava jídelníčku, do kterého je vhodné zařadit potraviny prospěšné nejen tělu, ale i mysli. Sem patří například vlašské ořechy, avokádo, banány, kvalitní čokoláda a další.

A v neposlední řadě, velmi důležitou je aktivita, nikoliv pasivita. Sport, kulturní a společenský život. Cílená relaxace je rovněž žádoucí, nesmí ale přerůst v několikadenní ležení v posteli s jediným záměrem, ukrýt se před světem.

Úzkost je stavem mysli, který přímo souvisí s dnešní uspěchanou dobou, upřednostňující úspěch a výkony před osobní spokojeností a klidem. Za vznik úzkostných stavů samozřejmě mohou i jiné dispozice, všudypřítomný stres, spěch a nátlak jsou však významným spouštěčem.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru