Vatikánský archiv je jedním z nejzáhadnějších míst na světě. Ukrývá znepokojivá tajemství, nebo jde jen o zbytečný povyk?
Vatikánský archiv je místo, které mezi záhadology a lovci senzací vyvolává mnoho emocí. A není divu. Údajně až 85 kilometrů polic obsahuje obrovské množství dokumentů z historie nejen římskokatolické církve a i ti největší skeptici nevěří, že by všechny dostupné dokumenty byly prozkoumané a hlavně zveřejněné.
Proč tolik povyku?
Oficiální rétorika Vatikánu je jednoznačná. Archiv je tajný, ale zároveň není neznámý. Dokumenty jsou postupně uvolňovány vybraným badatelům a v současnosti jsou pro tyto vyvolené k dispozici spisy z ožehavého období před 2. světovou válkou. Měly by být prozkoumány dokumenty téměř z tisíciletého období. To by mohlo mnohé vypovědět i o tak palčivých tématech, jako je třeba inkvizice nebo templářství.
Vatikánský archiv je velice obsáhlý, přičemž přístup do něj má pouhá hrstka lidí. Nelze se proto divit množství konspiračních teorií, které se kolem místa vytvářejí. Třešničkou na dortu je vatikánská observatoř, která se nachází v jeho bezprostřední blízkosti. Záhadologové a další snílci mají jasno, Vatikán lidstvu tají zásadní skutečnosti.
Jak se do Vatikánského archivu dostat?
Dostat se mezi regály obsahující údajně až 35 tisíc spisů, a to od 8. století po současnost, není nic jednoduchého a žádný senzacechtivý novinář ani lovec konspirací takové privilegium zatím nedostal. Adept musí splňovat přísná kritéria a stejně nemusí získat povolení. Jediný člověk, který může do archivu kdykoliv vstoupit, je samozřejmě papež. Ten se může pohybovat ve všech jeho částech. Ostatní vybraní vědci mohou mezi dokumenty pouze na vymezený čas a smí mít u sebe pouze tužku a papír. Navíc nelze sáhnout po více jak třech textech za den a co je nejdůležitější, není povoleno vstoupit do vymezených částí archivu, které jsou považované za přísně tajné. Co se v těchto prostorách nalézá?
Obsah tajné části archivu může být jen nafouklou bublinou
Vysvětlení existence tajné části archivu může být prosté. Nepřístupná část možná obsahuje poničené a časem zchátralé dokumenty, které nelze za současných technologií zrestaurovat, nebo přečíst. Spisy tak prostě vyčkávají na dobu, kdy vědecký pokrok umožní nahlédnout i do nich. Pravda může být ale i jiná. Může církev ukrývat spisy, jejichž obsah je natolik choulostivý, že je prostě zpřístupnit nehodlá?
Inkvizice, Ježíšova smrt i spojení s mimozemskou civilizací
Fakt, že má církev za sebou velmi temnou minulost, je nepopiratelný. Upalování čarodějnic, prodej odpustků a násilí ve jménu náboženství – to jsou ty největší jizvy na instituci vycházející z jednoduchého poselství Ježíše Krista. Konspirační teoretici se však domnívají, že dokumenty v tajné části archivu jsou natolik ožehavé, že by Vatikán i v současnosti silně očernily.
Jedná se zejména o zprávy mapující období křižáckých výprav, během kterých měli představitelé církve přímo vybízet k násilí ve jménu Boha. To samozřejmě odporuje křesťanské nauce, stejně jako vykonstruované procesy během upalování čarodějnic. Dokumenty z moderních dějin mají údajně obsahovat důkazy o podpoře nacismu, a to zejména papežem. V období 2. světové války zastával úřad velmi kontroverzní Pius XII., jehož činy vyvolávají diskuze dodnes.
To ale stále není nic proti tomu, co tvrdí ti největší fantastové. Archiv má totiž ukrývat tajemství, které by naprosto zničilo církev i její nauku. Mezi miliony listů se zde prý ukrývají důkazy v tajných evangeliích o tom, že Ježíš ve skutečnosti nebyl vůbec ukřižován a dále uvádět fakta o jeho manželství i dětech. Největší odvážlivci tvrdí, že lidstvo je dílem mimozemské civilizace a církev je jejím úřadem. Proto také ta observatoř.
Úplnou pravdu se asi nikdy nedozvíme, ale pokud by spisy nebyly choulostivé, proč Vatikán archiv tak střeží? Je možné, že se církev bojí vlastní minulosti i obsahu zatím neprobádaných spisů. Tím pak Vatikán sám přilévá olej do ohně a vyšlapává tak cestičku nejrůznějším konspiračním teoriím. Ty sice mohou být přitažené za vlasy, ale někteří lidé je mají rádi a velice snadno jim podléhají.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.