Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Věkoví rekordmani v říši zvířat. Staleté želvy jsou proti nim mláďata

Obecně je dožití se sta let u lidí považováno za jakýsi zlom, o kterém se dá prohlásit, že jde o úctyhodný věk. Staletých lidí s vývojem medicíny a díky neustále se zlepšující hygieně přibývá. Ve zvířecí říši málokterý živočich takového věku dosáhne, ale výjimky potvrzují pravidlo, a tak mezi námi žijí staleté želvy nebo papoušci. V tajemném podvodním světě je ale u některých druhů i stovka let jen zlomkem jejich předlouhého života.

Pětisetletá arktika islandská byla vědci omylem zabita

Tento malý mlž se vyskytuje ve vodách severního Atlantiku při americkém pobřeží a na severozápadním pobřeží Evropy. Jeho věk se dá spočítat podle pruhů na lastuře, které každým rokem přibývají, podobně jako letokruhy stromů. Dlouhou dobu se předpokládalo, že se arktiky dožívají vysokého věku, ale lastura nalezená v roce 2006 na Islandu překvapila i samotné vědce. Po spočítání rýh došli badatelé k závěru, že se jedinec dožil 507 let. A kdyby si vědci nemysleli, že jde o mrtvého mlže, žil by dál. K jeho usmrcení totiž došlo nedopatřením, když byl tvor vložen do mrazáku. Jde tak o nejstaršího zdokumentovaného živočicha, který byl kdy objeven.

Mlž, který dostal jméno Ming podle dynastie, která v době jeho narození vládla v Číne, „zažil“ bitvu na Bílé Hoře, Třicetiletou válku, otrokářství v Americe, Francouzskou revoluci a mnoho dalších událostí, které zásadním způsobem měnily svět. Většina lastur z rodu arktika ale takové štěstí nemá. Mlž je pro své chutné maso předmětem komerčního lovu a ročně se z moře vyloví až 120 tisíc tun tohoto tvora, který putuje na talíře gurmánů po celém světě.

Záhadná dlouhověkost Francouzů. Co za ní stojí?

Nekonečný život malé medúzy

Živočich Turritopsis dohrnii je známý jako medúza Benjamina Buttona a je rozšířený ve všech světových oceánech. Sotva si ji všimnete, protože v dospělosti je velká asi jako knoflík (angl. button). Má však jednu schopnost, která se zcela vymyká všem známým procesům a byla probádána až v devadesátých letech minulého století.

Rodí se běžným způsobem jako larvy, které se promění v polypovou kolonii, z níchž se následně vyvinou medúzy. Ty se během života bezpohlavně rozmnožují tím, že zachycují volně plující sperma nebo vajíčka a v podstatě také umírají obvyklým způsobem. V některých případech se ale medúza dokáže vrátit do polypového stádia a začít život znovu. V podstatě může tento akt opakovat donekonečna. Nejčastěji se tak děje v období, kdy je živočich v bezprostředním ohrožení zejména při nedostatku potravy. Paradoxně tak život ohrožující situace vede k prodloužení jeho věku.

V praxi však většina těchto medúz skončí jako potrava jiných živočichů, nebo zemře na různé nemoci. Přesto jde o jediného tvora, u kterého je prokázána možnost nekonečného života prostřednictvím buněčné transformace.

Galerie:


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 


O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí: