Obrázek: Volné dílo, Wikimedia

Zabte je všechny, Bůh už si je přebere. Slavný výrok křesťanského služebníka a papežova zplnomocněnce

Křesťanství vypravilo v rámci boje proti herezi několik křížových výprav. Místo vymýcení barbarských klanů však často docházelo k barbarskému chování samotných křižáků. Mysl měli temnou, na rukou krev, za oběť jim padly bezbranné ženy i děti. Likvidováni byli příslušníci jiného vyznání, nejednou ale i zbožní katoličtí křesťané. Jeden známý skutek jako příklad za všechny.

Papež a jeho výnos o tažení proti kacířům z Albi

Rovněž papež Inocenc III. (odhadem 1160 – 1216), ambiciózní muž, který se často nechal neskromně titulovat náměstkem Kristovým na zemi či králem králů, se v boji s herezí rád uchyloval k vyhlašování křížových výprav (dříve nazývaných „kruciáty“).

V roce 1208 se tak rozhodl násilně zakročit proti Albigenským, rozsáhlému katarskému náboženskému hnutí na jihu Francie. Tato křížová výprava byla motivována nejen papežovým přesvědčením o nadřazenosti církve a Božím souhlasu s vražděním v jeho jméně, jedním z důvodů jejího vyhlášení byla i reakce na zavraždění papežského legáta Pierra de Castelnau. K potlačení bezvěrců se mělo využít „všech prostředků, které Bůh zjeví“. Toto potlačování v jižní Francii trvalo dvacet let a mělo na svědomí život stovek tisíc nevinných.

Innocentius III
Inocenc III. se nechával titulovat náměstkem Kristovým na zemi či králem králů. Obrázek: Volné dílo, Wikimedia

Následky křížové výpravy tak byly skutečně katastrofální. Města i vesnice byly drancovány, vypalovány, lidé bez milosti pobiti či upáleni. Vojsko bojující ve jménu kříže nemělo slitování. Ženy byly zneužívány, děti padaly sťaty k zemi vedle svých rodičů, staří i mladí trpěli pod terorem vojáků, kterým papež za jejich služby garantoval brány Boží.

A tak se stalo, že papežský legát Arnaud Amalrik (Arnaldus Amalricus) nechal během tohoto běsnění zapálit katedrálu, do níž se schovali pronásledovaní heretici, v níž však byli rovněž i věrní katolíci. Když se v katedrále promíchali, křižáci nevěděli, co dělat, jak odlišit jedny od druhých. Zeptali se tedy Amalrika, co mají učinit. Jeho slavná odpověď výmluvně vystihuje atmosféru středověkých výprav: „Zabte je všechny, Bůh už si je přebere“ (někdy uváděno: „Zabte je všechny, Bůh si ty svoje pozná“).

Byť byla tato historka zpochybňována, zůstává nadále obecně platnou. Důsledky jednání křižáků ve své celistvosti jsou pak faktem smutně jistým.

křížáci ve Francii
Vojáci zabíjeli ve jménu božím. Obrázek: Volné dílo, Wikimedia

Středověk byl zkrátka jinde

Jedná se o odsouzeníhodné gesto, které rozhodně nekoresponduje s původní myšlenkou milosrdného náboženství. Přesto ale třeba zmínit, že středověké názory byly zkrátka jiné. Středověká společnost kladla důraz nikoli na život na zemi, nikoli na fyzično, nýbrž velebila posmrtný život a směřovala ke spáse duše. Čistota duše byla nad tělo povýšena.

Z našeho pohledu tak ale tato společnost, v jejímž čele stála tzv. středověká Christianitas, znamenající ztotožnění církve se společností i se státem, téměř spojila hranici mezi vinou a nevinou. Smrt totiž mnohdy čekala obě strany, neboť viník je potrestán, nevinný dojde spásy. Jeho duši se dostane pokoje. Jen tělo je lidskou rukou násilně zničeno dříve, než příroda a čas určili.

Kromě klasického boje o moc a udržení si postavení tak církev konala i v jakési hrůzné korespondenci s dobovým nastavením.

křižáci
Středověké nastavení mysli bylo zkrátka jiné. Obrázek: Volné dílo, Wikimedia

Středověké názory ve dvacátém století?

Zajímavým je fakt, že se i po křížových výpravách a inkvizičních honech na kacíře v církevní obci ještě relativně nedávno objevily názory, které jako by se dějinami nepoučily.

Římský jezuita Gundlach v roce 1960 údajně neodsoudil užití atomových zbraní s odkazem na Boží odpovědnost, nikoliv lidskou. Podobný postoj vyslovilo sedm katolických teologů, učících na západoněmeckých univerzitách, kteří v užití atomové bomby nespatřovali nutné narušení mravního řádu. Stejně jako evangelický biskup Dibelius, který měl otevřeně prohlásit: „Z křesťanského hlediska není použití atomové pumy ani tak strašlivou věcí, protože se všichni snažíme o život věčný. A když například ojedinělá atomová puma usmrtí jeden milion lidí, postižení tím rychleji dosáhnou věčného života“.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru