Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Žijeme v plastovém světě? Mikročástice se dnes vyskytují v pitné vodě i v pivu

Jsou všude kolem nás, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Plasty nejsou jen PET láhve nebo nákupní tašky, najdeme je třeba i v oblečení nebo v dětských jednorázových plenkách. Po plastovém boomu v minulém století stojíme před otázkou, co s takovým množstvím nežádoucího materiálu dělat a jakou cestou se nyní vydat.

Problémem nejsou jen plastové ostrovy v oceánech

Díky nedávnému zákazu prodeje jednorázových plastových výrobků a povinnému zpoplatnění igelitek na území Evropské Unie se veřejnosti může zdát, že „doba plastová“ je pomalu na ústupku, čísla však hovoří jinak. Roční produkce polymerů dosáhla v roce 2017 neuvěřitelných 350 miliónů tun a tato hodnota každým rokem o několik procent narůstá. V Tichém oceánu se formuje stále větší plocha plastového odpadu, která má podle časopisu Die Zeit rozlohu čtyřikrát větší než Německo. Podobných oblastí, kde se plasty vlivem mořským proudů shlukují, existuje celá řada.

„Plastové ostrovy“ jsou v současné době nejhmatatelnějším důkazem rostoucího problému. Zamoření se však podle posledních průzkumů netýká pouze mořských vod. Polymery se do naší potravy dostávají i jinými cestami než skrze ryby, které zkonzumují plastové mikročástice. Jedná se o způsoby, o kterých se ještě před několika lety vůbec neuvažovalo. Jako problém se ukazuje voda z praček nebo i kosmetika. Takzvané fleecové prádlo obsahuje takové množství mikroplastů, že se při praní jednoho kusu uvolňuje několik tisíc mikrovláken, které se dostávají do odpadních vod. Velké množství plastových mikročástic obsahují i některé peelingové gely a jiná kosmetika, která se do vody dostává stejnou cestou jako odpadní voda z pračky.

plast v moři
Plastový odpad se nejprve koncentruje při pobřeží a poté jej proudy odnášejí na širé moře, kde se dále shlukuje do větších ploch. Foto: Pixabay

Plasty obsahuje i voda z kohoutku nebo pivo

Čeští vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR publikovali studii pod vedením Martina Pivonkovského v časopise Science of the Total Environment, ve které se zaměřili na výskyt plastových mikročástic v neupravené a upravené vodě. Studie přináší data ze tří úpraven vod. Nejprve byla podrobena analýze voda před úpravou a poté po čistícím procesu. Z výsledků vyplývá, že současné technologie nedokáží z vody odstranit velkou část mikroplastů o průměru do 10 mikrometrů. Tyto zbytky se pak vyskytují ve vodě z kohoutku, ale i v balených vodách. Vzhledem k tomu, že je voda základ potravního řetězce, nacházejí se následně mikroplasty i v jiných potravinách například v mléce nebo i v pivu.

Vědci však nebijí na poplach, a to z toho důvodu, že by nalezené množství nemělo mít na lidský organismus žádný fatální vliv. Zároveň ale tvrdí, že není jisté, jaké dopady mají mikroplasty na lidské zdraví v kombinaci s jinými látkami. Jedná se především o pesticidy a zbytky antibiotik, které se ve vodě a ve stravě také vyskytují, přestože ve množství, které opět splňuje normy. Důsledek bude zřejmý až v několika budoucích dekádách, a proto je třeba výskyt plastových mikročástic ve vodě monitorovat, případně se zabývat tím, jak je z vody úplně odstranit.

graf plasty
Graf ukazuje výsledky studie. WTP = úpravna vody, RAW = stav před čistěním, TREATED = stav plastových mikročástic po čištění (světlé – části do 10 mikrometrů, tmavé – části nad 10 mikrometrů). Zdroj: Sciencedirect.com

Blýská se na lepší časy?

Život se všudypřítomným plastem je pravděpodobně v těchto letech na samém vrcholu. Přestože se předpokládá, že produkce plastů bude ještě několik let narůstat, snahy o jejich omezení se začínají promítat do běžného života Evropanů. Nejde však jen o legislativní omezení. Iniciativu projevují také sami lidé, kterým není životní prostředí lhostejné. Ve větších českých městech jsou stále populárnější takzvané bezobalové prodejny, kde si jednoduše nakoupíte do vlastních papírových sáčků nebo sklenic.

Blýskáním na lepší časy v Česku může být také oznámení největšího výrobce minerálních vod, který uvažuje nad zavedením vratných plastových PET lahví. O tom, že to funguje, se lze přesvědčit v sousedním Německu nebo také v Chorvatsku. Pamětníci devadesátých let si jistě vzpomenou na desetikorunovou zálohu na vybrané plastové lahve od zahraničních výrobců slazených nápojů.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru