Obrázek: Volné dílo

Život po životě v pojetí řeckých bájí a mýtů. Království stínů a mytický převozník Charón

Staří Řekové uctívali celou řadu božstev, k nimž vzhlíželi se strachem a respektem. Bohem nejobávanějším byl Hádes, temný vládce podsvětí. Jeho říši obývala celá řada děsivých bytostí, jednou z nich byl i zatrpklý Charón, který na své vratké bárce převážel stíny zemřelých tam, odkud nebylo návratu.

Synové řeckých bohů ve službách říše temna

Charón (řecky Χάρων) byl synem boha věčné tmy Ereba a bohyně noci Nykty. V řecké mytologii není známo, že by kdy měl nějakou partnerku, není se ale čemu divit. Nebyl čas na zakládání rodiny, neboť dnem i nocí neúnavně vozil mrtvé do „Království stínů“, jak se podsvětní říši říkalo.

Jeho podoba je nejasná, stejně jako prakticky vše v podsvětí i on ale nese atributy zloby a hrůzy. Někdy je tak vyobrazován jako shrbený vrásčitý stařec v potrhaných hadrech, nemilý a nepříjemný, který dlouhou holí odráží svoji loď. Jindy jej představuje okřídlený tmavý démon nebo smrtka s kosou.

Charón však nebyl jediným služebníkem mocného Háda, jenž měl božský potenciál. Hádes, znechucený neustálým soudem nad mrtvými, svěřil tento úkol třem soudcům. Byli to Mínós, Aiakos a Radamanthys. Synové samotného Dia.

charon
Charón vozil mrtvé do podsvětí. Obrázek: Volné dílo

Co ty mrtvý tady chceš? Bez zaplacení neprojdeš

Duše zemřelých bloudily podél břehu a čekaly, až jim bude umožněno dostat se na onu bájnou druhou stranu. Nebylo to zas tak snadné, nestačilo být jen mrtvý. Jejich jedinou šancí totiž byl převozník Charón, který byl nejen zlou a ohavnou bytostí, byl rovněž vychytralý. Za své služby požadoval zaplatit. A tak převezl jen toho, kdo mu dal minci nazývanou „obolos“. Kdo neměl čím zaplatit, byl odsouzen k věčnému bezcílnému bloudění v nekonečných temnotách.

Také ty, jejichž tělo na zemi nebylo řádně pohřbeno, převozník odmítl. Zde nepomohl ani pytel zlata.

Hrůzu nahánějící rituály dávných zlodějů kombinovaly magii a pověry

Temné řeky temné říše

Z bájí o Charónovi je známou řeka Styx. Ta představuje ledový proud lidských slz. V podsvětí jsou však ještě čtyři další řeky, které se klikatí ve věčných tmách a mlhách, za zvuku neustávajícího pláče a bědování. Je to řeka vzdechů Ácheron, ohnivá řeka Pyriflegethón, řeka nářků a lkaní Kókýtos a Léthé, řeka zapomnění. Z té se duše zemřelého během své cesty musí napít, aby se zbavila své minulosti.

O jejím konečném osudu rozhodují podsvětní soudci. Následně ji čeká Tartaros a nebo Elysia, jako řecké podoby pekla a ráje. Elysia je krásné místo plné světla a klidu. Za to v Tartaru duše trpí nepředstavitelným utrpením. Na věky věků tu platí daň za svoji pozemskou zlobu, nedobrotu a neúctu. Pro svou vypočítavost tady tak například dlí korintský král Sísyfa, který několikrát oklamal velkého Dia. Za trest musí válet do kopce obrovský kámen, který se mu těsně před vrcholem vždy uvolní a svalí se opět dolů.

hercules + kerberos
Hérákles vyvedl Kerbera z podsvětí. Obrázek: Volné dílo

Nejen Charón děsil mrtvé ještě za živa

O nelibém převozníkovi lidé věděli již za života. To proto pro něj dávali svým mrtvým minci. V podsvětí žily i zlé bytosti, které přímo vystupovaly na zem a soužily živé. Jednalo se o Žalost, Strach, Starost, Nemoc, Hlad a jiné, jimž vévodila sama Smrt, která pobývala mezi lidmi nejčastěji. Co tito duchové lidem přinášeli, je zřejmé, nebyli ale jedinými. Na svět se vydávaly například i příšery Empúsa a Lamnia.

Empúsa, ohavná bytost s oslíma nohama, vraždila nebohé na křižovatkách. Lamnia nebyla o nic lepší. Po nocích kradla malé děti a pila jejich krev.

Světlo světa údajně spatřil i obávaný Kerberos, trojhlavý pes, střežící vstup do podsvětí. Tohle obrovské stvoření s hadím ocasem a s hady na hřbetě svým hrozivým vřískáním doprovázelo průchod mohutnou podsvětní branou. Mrtvým se často na jejich poslední cestu dával kromě mince i pamlsek, který měl toto stvoření uplatit a umlčet.

A právě Kerbera dle legendy vyvedl z podsvětí Hérákles, hrdinný bojovník s nadlidskou silou, coby jeden z mála těch, kteří do podsvětí vešli živí a živí se z něj i vrátili. Za tento prohřešek musel Charón, který se zalekl mohutného mladíka a přeplavil jej, rok sloužit v okovech.

Nejen zlé bytosti navštěvovaly lidské příbytky. Milosrdný Hypnos, v podsvětí rovněž pobývající, nabízel lidem po těžké práci odpočinek a poklidné sny. Byl totiž bohem spánku.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru