Belgický král, prezident ČR a další vzácní hosté zakončili mimořádné Slavnosti svobody
Přinášíme závěrečnou tiskovou zprávu vydanou Magistrátem města Plzně k právě ukončeným Slavnostem svobody.
Mimořádní hosté i mimořádný zájem veřejnosti i českých a zahraničních médií uzavřel v úterý 6. května v Plzni Slavnosti svobody 2025. Při hlavním vzpomínkovém aktu u památníku Díky, Ameriko! postupně promluvili prezident České republiky Petr Pavel, belgický král Filip, generál armády USA Dagvin Anderson, primátor Plzně Roman Zarzycký, československý veterán Miloslav Masopust, vnuk generála Pattona George Patton Waters a syn zesnulého velitele belgického 17. střeleckého praporu Luc Rensonnet. Společným tématem proslovů byla svoboda a její hodnota. Opakovaně zaznívalo díky americkým a belgickým vojákům, kteří v květnu 1945 osvobozovali Plzeň.
„Je mi ctí, že se mohu účastnit letošních Slavností svobody, které jsou připomínkou 80. výročí osvobození západních Čech americkou armádou a také připomínkou 80. výročí ukončení druhé světové války. V tento den a na tomto místě si v posledních letech připomínáme především zásluhy americké armády. Dnes bych však rád vyzdvihl také účast belgických vojáků. Krátce po osvobození Belgie v lednu 1945 vznikl na jihu země 17. střelecký pluk. Ten se již v dubnu účastnil operací na hranicích s Československem a zanechal své stopy nejenom při osvobození Plzně, ale také Stříbra, Tachova nebo Holýšova. Díky, Ameriko, díky, Belgie, díky všem, kteří se podíleli na osvobození naší země,“ pronesl ve svém proslovu prezident Petr Pavel.
„Hojná účast občanů zde v Plzni je potěšující. Ukazuje, že vaši lidé v žádném případě nezapomněli na oběti, které naše země přinesla. Sešli jsme se zde, abychom si připomněli nesmírnou chrabrost našich předků při obraně evropské svobody a demokracie. Před několika měsíci si naše země připomněla bitvu v Ardenách, během níž armáda generála Pattona zasadila poslední úder nacistickým okupantům. Koncem roku 1944 byly naše země už vyčerpány válečným úsilím. Přesto Belgie po svém osvobození a na žádost spojeneckého velitelství zahájila nábor více než 70 tisíc dobrovolníků do řad pěchoty. 17. střelecký prapor z belgické provincie Liège se připojil k americké 3. armádě při závěrečném postupu na německé pozice a do dalších okupovaných území a zlomil tak nacistický odpor. Dnes je tomu přesně 80 let, co bylo osvobozeno město Plzeň. Naši vojáci zajistili města Stříbro a Tachov a zlikvidovali koncentrační tábor Holýšov, z něhož osvobodili na 700 nevinných žen. Nezměrná statečnost těchto amerických, belgických a českých vojáků nebude nikdy zapomenuta,“ zmínil ve své řeči belgický král Filip. Během svého proslovu několikrát zdůraznil důležitost evropské jednoty.
„Jsem poctěn být dnes zde – v den připomínky známého okamžiku historie – osvobození Plzně armádou Spojených států, kdy sem 6. května 1945 dorazili Američané – mladí Američané, jako je válečný veterán Harry Humason. Po desítky let byla tato kapitola historie měněna těmi, kdo se báli pravdy. Ale dnes tu stojíme ve svobodné demokratické České republice, jak si představoval Tomáš G. Masaryk. A můžeme s radostí vzdát čest těmto událostem. Jako důstojník dnešních ozbrojených sil Spojených států nesu odkaz těch, kteří přišli přede mnou, kteří zde nebyli vítání jako cizinci, ale jako přátelé. A nesu s sebou ještě něco, hluboký respekt k lidu České republiky, k vaší odolnosti, k vaší oběti, k vašemu přátelství… Nechť nám tento den připomíná, že svoboda není dar, ale odpovědnost. Musí být bráněna každou generací. Pokračujme v uctívání minulosti tím, že budeme stát bok po boku i v přítomnosti, abychom zajistili mír pro budoucnost. Veteránům, kteří jsou dnes mezi námi, i těm, kteří tu už nejsou, českým vlastencům, padlým i přeživším – my vzpomínáme a děkujeme vám,“ uvedl americký generál Dagvin Anderson.
„Vážení veteráni, naši hrdinové, díky vám zde dnes společně jsme. Abychom si připomněli vaše hrdinství, vaše činy, vaši odvahu a vaše odhodlání. Všichni ze stejného přesvědčení – bez ohledu na státní příslušnost, bez ohledu na politické i lidské názory vám vyjadřujeme úctu a dík. Jste důkazem toho, že když se spojí dobro, dokáže zázraky. Třeba ukončit druhou světovou válku. Květnové události roku 1945 nám už nikdo nevezme. Ani současnost, ani budoucnost. Přál bych si, aby v tomto případě byla minulost inspirací pro současnost a budoucnost. Díky, Ameriko!,“ řekl primátor Roman Zarzycký. Za mimořádnou označil účast amerického veterána Harryho Humasona, jenž letos poprvé a bohužel již jako jediný z veteránů zavítal osobně do Plzně, a to ve věku 99 let.
Na své působení před 80 lety krátce zavzpomínal Miloslav Masopust, československý válečný veterán z druhé světové války.
Vnuk generála G. S. Pattona George Patton Waters připomněl mimo jiná slova svého dědečka. „Kdysi řekl, že je pošetilé a špatné truchlit nad muži, kteří zemřeli. Měli bychom spíše děkovat bohu, že takoví muži žili.“ Podle něj si jeho dědeček hluboce vážil plzeňského regionu a jeho obyvatel. „Vnímal vaši sílu a odhodlání a byl by hluboce poctěn, jak v tomto duchu pokračujete. Tento památník není o jediném muži, není o jedné armádě. Je o spojení mezi zeměmi a lidmi držícími pospolu v jednom z nejtemnějších okamžiků naší historie. Toto spojení žije dnes nadále, protože mnozí se rozhodli nezapomenout a dali si za úkol předávat tuto historii dál,“ řekl George Patton Waters.
„Děkujeme městu Plzni za památník Díky, Ameriko!, který připomíná zásadní roli spojeneckých vojsk a především tedy americké armády při osvobozování Československa a Belgie. Vzpomeňme na ty, kteří položili své životy za naši svobodu i na statečné české vojáky, kteří přišli bojovat do Belgie. Po vylodění spojenců v Normandii zněla hesla našich národů naléhavěji než kdy předtím. Tedy české – Pravda vítězí, americké – V boha věříme, a belgické – V jednotě je síla. Udržovat tuto památku je naší posvátnou povinností,“ pronesl syn velitele belgického 17. střeleckého praporu Luc Rensonnet.
Hlavní vzpomínkový akt symbolicky uzavřel letošní Slavnosti svobody v Plzni. Ty trvaly od pátku 2. května a přilákaly mimořádné množství lidí. „Přesná čísla budou známa v nejbližších týdnech, nicméně například při Konvoji svobody byla účast minimálně dvojnásobná než v nevýročních letech, odhadem kolem 60 tisíc diváků, dalších zhruba 30 tisíc lidí z celého světa sledovalo televizní přenos a stream akce,“ přiblížil Jan Švábek, vedoucí Odboru komunikace a marketingu Magistrátu města Plzně.
Po vzpomínkovém aktu se belgický král i český prezident zúčastnili v doprovodu primátora města Plzně akce na plzeňské radnici, kde byla předána plaketa věnovaná 17. střeleckému pluku od belgické ambasády, poté se setkali s příbuznými belgických veteránů a byli přítomni pietního aktu u pamětní desky Bratrstva 17. praporu belgických střelců, jež se nachází na schodišti historické radnice.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.