Ryba byla dříve běžnou součástí velikonočního jídelníčku. Polozapomenutou tradici zastínily jiné zvyky
Na Velký pátek byl kapr součástí slavnostního oběda v mnoha domácnostech. Tato tradice však začala postupně mizet.
Čtěte více
Koloběh roku
Jednou z nejmladších vánočních tradic je rozdávání Betlémského světla
Jednou z nejmladších vánočních tradic je rozdávání plamínku věčného světla z Betléma, který každoročně z Izraele přivážejí rakouští skauti a předávají jej dále do světa.
Čtěte více
Se svátkem svaté Barbory bylo spojeno více zvyků než jen trhání barborek
Dnešní svátek sv. Barbory je spojován s trháním barborek, větviček ovocného stromu nebo zlatice. Se 4. prosincem se ale v minulosti pojilo daleko více lidových zvyků, z nichž jsou některé pomalu zapomenuty.
Čtěte více
Kapra s bramborovým salátem jíme na Štědrý večer sotva sto let. Dříve vládla chudší jídla
Štědrovečerní hostina se smaženým kaprem a bramborovým salátem patří k novějším zvyklostem. Ještě před sto lety si takový pokrm připravovala jen hrstka lidí.
Čtěte více
Velikonoční tajemství je srdcem církevního roku. Jaký je význam Velikonoc?
Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem v křesťanské hierarchii. Oslavují Ježíšovu oběť pro lidstvo, jeho umučení a zmrtvýchvstání. Ježíšovo spasitelské gesto je označováno jako „velikonoční tajemství“ (mysterium paschale) a pro křesťany představuje čin nezměrného rozsahu.
Čtěte více
Banshee jako krásný duch nesoucí smrt a představující ekvivalent naší Morany
Historek o nadpřirozených bytostech je nespočet. V tradicích jednotlivých kultur si lidé vybájili mnohé zrůdy i posly dobra. Ne vždy však ti na první pohled hezcí přinášeli užitek. Jeden vzhledově překrásný duch údajně podle keltské tradice nosil lidem smrt.
Čtěte více
Historičtí Tři králové jsou nejspíše výplodem lidových povídaček. Den ale prodlužují
Stejně jako mnoho jiných lidových tradic, i svátek Tří králů prošel v průběhu staletí četnými změnami. Dnešní podoba s koledou, charitativní sbírkou a svěcenou křídou psaným symbolem K+M+B je výsledkem interpretace událostí starých více jak dvě tisíciletí.
Čtěte více
Lstivého Stingy Jacka nechtělo nebe ani peklo. Bloudí tak stále po zemi
Halloween je podobně jako u nás Dušičky svátkem uctění zemřelých. Na rozdíl od našich vážně pojatých svátků je však Halloween bujarou oslavou smrt tak trochu zlehčující. Vydlabaná svítící dýně k němu neodmyslitelně patří. Tento zvyk se údajně váže k jednomu nepoctivému vychytralému pijanovi.
Čtěte více
Když se zarážela hora, nikdo nepovolaný nesměl do vinice. Porušení se tvrdě trestalo
Nejvýznamnější a nejznámější tradicí spojenou se svátkem Narození Panny Marie je takzvané zarážení hory. Tento zvyk se vyvinul ve vinařských oblastech a jeho úkolem bylo ochránit vinici do doby, než nadejde sklizeň a s ní spojené oblíbené vinobraní.
Čtěte více
Na Jiřího se vypouštěl dobytek na pastvu a věřilo se, že se otevírá země. Skutečný sv. Jiří zemřel pro svoji víru
Podle lidových pranostik se právě na svátek sv. Jiří otevírá země. Známé pořekadlo praví „Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.“ Nicméně se tradovalo, že v tento den ještě nejsou jedovatí. Ve skutečnosti byl však tento svátek ve znamení hospodářské práce.
Čtěte více
Neposlušný měsíc únor končí aneb když jaro přemáhá zimu
Tuto pranostiku známe všichni. Od základní školy vštěpovaná, v dospělosti už automaticky a bez rozmyslu používaná. Proč se ale právě nejkratší měsíc v roce, který nám motá hlavu svým přestupným počtem dnů, stal představitelem tohoto rčení?
Čtěte více
Matěj v pranostikách ledy láme a oznamuje jaro. Historický světec hlásal Krista a přišel o hlavu
V lidových tradicích připadalo Matějovi významné místo. 24. února se věštil průběh žní, předpovídalo se počasí na celý rok a mluvilo se o úspěších sňatků či o smrti. Zejména hospodářské pranostiky si na Matěje vydobyly zvláštní postavení.
Čtěte více
Svatý Valentýn. Úspěšný marketingový tah, který využil skutečné historické události
Dnes slavíme Valentýna! Zatímco někteří tento zahraniční svátek přijali a radostně jej prožívají se svojí láskou, jiní jej zavrhují právě proto, že není hluboce zakořeněn v naší tradici. Jaký je ale původ tohoto svátku všech zamilovaných, kde se vzal a jak je starý? Pojďme se podívat.
Čtěte více
Symbolické skoncování s Moranou znamenalo brzký příchod jara i zanechání loňských starostí
Morana je známou postavou západoslovanského folklóru. Prostřednictvím lidové tvořivosti Morana každý rok ožívá a její figurína je na konci zimy rituálně usmrcena, nejčastěji hozením do vody. Pro staré Slovany má tento rituál důležitý význam.
Čtěte více
Na Hromnice o hodinu více. 2. únor je prvním krokem k jaru i dnem, kdy se nesmělo šít a tančit
Hromnice připadají na 2. února. Přestože jde o den, který je na hony vzdálený opravdovému jaru, jde o první svátek v roce, který je s tímto ročním obdobím spjatý. V lidových tradicích se na Hromnice sklízel betlém a někdy také vánoční stromek.
Čtěte více
Legenda o krásné hradní paní, která přežila roky v lesích, byla častým tématem lidových vyprávění
Začátek ledna se v dávné lidové slovesnosti vázal k příběhu Jenovéfy z Brabantu. Legenda o křivdě, která jí byla učiněna se stala námětem mnoha lidových povídaček po celé Evropě, kde nabývala různých variant.
Čtěte více