Volnočasový magazín Plzeňského kraje
Štědrovečerní hostina se smaženým kaprem a bramborovým salátem patří k novějším zvyklostem. Ještě před sto lety si takový pokrm připravovala jen hrstka lidí.
Čtěte více
Dnešní svátek sv. Barbory je spojován s trháním barborek, větviček ovocného stromu nebo zlatice. Se 4. prosincem se ale v minulosti pojilo daleko více lidových zvyků, z nichž jsou některé pomalu zapomenuty.
Čtěte více
Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem v křesťanské hierarchii. Oslavují Ježíšovu oběť pro lidstvo, jeho umučení a zmrtvýchvstání. Ježíšovo spasitelské gesto je označováno jako „velikonoční tajemství“ (mysterium paschale) a pro křesťany představuje čin nezměrného rozsahu.
Čtěte více
Historek o nadpřirozených bytostech je nespočet. V tradicích jednotlivých kultur si lidé vybájili mnohé zrůdy i posly dobra. Ne vždy však ti na první pohled hezcí přinášeli užitek. Jeden vzhledově překrásný duch údajně podle keltské tradice nosil lidem smrt.
Čtěte více
Stejně jako mnoho jiných lidových tradic, i svátek Tří králů prošel v průběhu staletí četnými změnami. Dnešní podoba s koledou, charitativní sbírkou a svěcenou křídou psaným symbolem K+M+B je výsledkem interpretace událostí starých více jak dvě tisíciletí.
Čtěte více
Halloween je podobně jako u nás Dušičky svátkem uctění zemřelých. Na rozdíl od našich vážně pojatých svátků je však Halloween bujarou oslavou smrt tak trochu zlehčující. Vydlabaná svítící dýně k němu neodmyslitelně patří. Tento zvyk se údajně váže k jednomu nepoctivému vychytralému pijanovi.
Čtěte více
Nejvýznamnější a nejznámější tradicí spojenou se svátkem Narození Panny Marie je takzvané zarážení hory. Tento zvyk se vyvinul ve vinařských oblastech a jeho úkolem bylo ochránit vinici do doby, než nadejde sklizeň a s ní spojené oblíbené vinobraní.
Čtěte více
Podle lidových pranostik se právě na svátek sv. Jiří otevírá země. Známé pořekadlo praví „Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.“ Nicméně se tradovalo, že v tento den ještě nejsou jedovatí. Ve skutečnosti byl však tento svátek ve znamení hospodářské práce.
Čtěte více
Tuto pranostiku známe všichni. Od základní školy vštěpovaná, v dospělosti už automaticky a bez rozmyslu používaná. Proč se ale právě nejkratší měsíc v roce, který nám motá hlavu svým přestupným počtem dnů, stal představitelem tohoto rčení?
Čtěte více
V lidových tradicích připadalo Matějovi významné místo. 24. února se věštil průběh žní, předpovídalo se počasí na celý rok a mluvilo se o úspěších sňatků či o smrti. Zejména hospodářské pranostiky si na Matěje vydobyly zvláštní postavení.
Čtěte více
Dnes slavíme Valentýna! Zatímco někteří tento zahraniční svátek přijali a radostně jej prožívají se svojí láskou, jiní jej zavrhují právě proto, že není hluboce zakořeněn v naší tradici. Jaký je ale původ tohoto svátku všech zamilovaných, kde se vzal a jak je starý? Pojďme se podívat.
Čtěte více
Morana je známou postavou západoslovanského folklóru. Prostřednictvím lidové tvořivosti Morana každý rok ožívá a její figurína je na konci zimy rituálně usmrcena, nejčastěji hozením do vody. Pro staré Slovany má tento rituál důležitý význam.
Čtěte více
Hromnice připadají na 2. února. Přestože jde o den, který je na hony vzdálený opravdovému jaru, jde o první svátek v roce, který je s tímto ročním obdobím spjatý. V lidových tradicích se na Hromnice sklízel betlém a někdy také vánoční stromek.
Čtěte více
Začátek ledna se v dávné lidové slovesnosti vázal k příběhu Jenovéfy z Brabantu. Legenda o křivdě, která jí byla učiněna se stala námětem mnoha lidových povídaček po celé Evropě, kde nabývala různých variant.
Čtěte více
Silvestrovské veselice jsou již hezkou řádku let spojeny s třaskáním ohňostroje na černém nebi. Není ale snad podobné zábavy, která by společnost v poslední době tak rozdělovala.
Čtěte více
Jako ke všem křesťanským svátkům, i k Mláďátkům se váže mnoho pověr a tradic. V lidové víře se 28. prosinec vztahoval hlavně na osudy malých dětí a nastávající matek. Věštilo se převážně podle počasí.
Čtěte více