Štola v Amálině údolí. Foto: Petr Kutka, Plzenoviny.cz

Po stopách těžby na Plzeňsku: Poznejte zlatonosné Amálino údolí u Kašperských Hor

Krásná přírodní rezervace Amálino údolí se z velké části rozkládá kolem šumavského Zlatého potoka jihovýchodně od Kašperských Hor. Máte-li rádi procházky panenskou přírodou, během kterých se dozvíte i něco zajímavého z historie, přinášíme vám tip na příjemný výlet.

Procházka podél Zlatého potoka

Údolí Zlatého potoka bylo v předhusitské době významným zlatonosným revírem Kašperských Hor. Dávnou těžbou cenného kovu jsou poznamenány především severní svahy, ale ještě než se naši předci pustili do hloubení štol, rýžovali zlato přímo v potoce. Dnes už jsou zlaté žíly v Amálině údolí dávno prázdné, ale výjimečně se v potoce ještě objeví nějaká drobná šupinka cenného kovu. Na zbohatnutí by to ale zdaleka nestačilo.

Amálino údolí bylo vyhlášeno přírodní rezervací v roce 1994. V té době byla většina štol opatřena vstupními mřížemi a jsou tedy volně nepřístupné. Zájemci si je mohou výjimečně prohlédnout s průvodcem během naučných akcí, které se v údolí konají. V minulosti došlo k otevření jedné štoly během festivalu Industry Open.

Nejvýše položeným královským hradem v Čechách je Kašperk. Karel IV. jej nechal vybudovat k ochraně hranic

O zážitky ale nebudete ochuzeni, ani když se vydáte do Amálina údolí sami. Kolem Zlatého potoka prochází 7,5 kilometrů dlouhá naučná stezka Cestou zlatokopů a lemuje ji řada informačních tabulí o historii místa. Narazíte na řadu míst se stopami po povrchovém i hlubinném dolování – šachty, štoly či zbytky středověké úpravny zlaté rudy. Zajímavé je také místo uprostřed lesa, kde se dříve vyráběly zápalky. Šlo o značku Simlick a na jejich obalu byl charakteristický motiv kohouta. Dnes po budově není ani památky.

Procházka zaujme celé rodiny. Děti nejvíce potěší pověst o místních lesních skřítcích, kteří ochraňovali pstruhy ve Zlatém potoce a dokázali měnit šišky ve zlato. Z dalších zajímavostí lze zmínit, že se na území rezervace nachází jedno z nejvýznamnějších zimovišť netopýrů v Pošumaví. Slétá se sem až 15 druhů.

Zlatá stezka

Kašperské Hory byly založeny zřejmě v prvních letech 14. století na místě hornické osady. V roce 1356 se město stalo cílem jedné z větví takzvané Zlaté stezky, což byla obchodní cesta spojující Čechy s Podunajím. Šumavu jich protínalo několik. Kašperskohorská stezka vedla údolím Zlatého potoka až k soutoku s Losenicí, poté pokračovala po dnešní zelené turistické značce až k současným hranicím. Na některých místech jsou stále patrné pozůstatky úvozových cest.

Přepravu přes šumavské hřebeny zajišťovali soumaři. Obvykle šlo o karavanu sedláků s koňmi, kteří zboží drželi na hřbetech. Na stezce plynul obchod celoročně, ale nejvíce rušno bylo po žních a po celý podzim. Soumaři zvládali až 30 kilometrů denně a někdy využívali ozbrojeného doprovodu. Právě soumar je dnes symbolem Zlaté stezky z Kašperských Hor – její celou trasou provádí zájemce značka zobrazující muže s koněm a nákladem.

Galerie:

Zdroj: infotabule na místě

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru