Výstava na aktuální téma jubilejního 40. ročníku Plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století konaného v rámci festivalu Smetanovské dny. Zaměřuje se na fenomén narůstání volného času v různých vrstvách populace během 19. století, tak jak jezobrazili velcí mistři českého umění. Výstava prodloužena do 27. 9. 2020. Článek k výstavě

Tradiční výstava Západočeského muzea v Plzni ku příležitosti 40. plzeňského mezioborového sympozia, které se letos uskuteční ve dnech 20. – 22. 2. 2020. Tématem 40. ročníku sympozia se stalo motto: „OD PRÁCE K ZÁBAVĚ: Volný čas v české kultuře 19. století“. Jedním z důležitých fenoménů, který v souvislosti s nárůstem volného času v průběhu 19. století hrál nezastupitelnou společenskou úlohu, byla spolková činnost. Mezi nejvýraznější plzeňské spolky patřil od roku 1862 smíšený pěvecký sbor Hlahol plzeňský. Výstava nabídne návštěvníkům nejen pohled na historii této významné složky plzeňské hudební scény,…

Spolupráce je nezbytnou součástí fungování a rozvoje lidské společnosti. Obzvláště v současné době se ukazuje, že propojení mezi jednotlivci i obory přináší lepší a komplexnější řešení nejrůznějších aktuálních potřeb a problémů. Výstava studentů UMPRUM Přihraj! Aspekty spolupráce v tvorbě studentů UMPRUM dokazuje sílu sdílení a vzájemné pomoci.

Akademický malíř Ladislav Rada se narodil v březnu 1929 ve Vojovicích nedaleko Nepomuku. Po plzeňské průmyslové škole absolvoval Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde vyučoval až do nedávné doby. Po absolutoriu nejprve našel uplatnění v Supraphonu, kde navrhoval obaly vinylových desek. Malba je jeho celoživotním koníčkem, v poslední době karikatury nahradily obrazy na náměty vzpomínek z mládí. Tato panelová výstava shrnuje malířovu celoživotní uměleckou dráhu.

Ikony, náboženské obrazy východního křesťanství, jsou po staletí vnímány jako díla bytostně duchovní a současně tajuplná a hodná úcty. Ikony se tak stávají jakýmisi okny mezi nebem a zemí. Náboženská úcta nenáleží jim, předmětu, ale svaté skutečnosti, kterou zastupují. Tvorba ikon není vnímána jako individuální umělecká činnost, ale jako předávání zprávy a porozumění boží pravdě. Ikony se nemalují, ale píší. Ikonopisec smí uplatnit svou výtvarnou invenci, ale v rámci přesně stanovených pravidel. Článek k výstavě

Národopisné muzeum Plzeňska touto výstavou volně navazuje na populární cyklus letních výstav v atriu Chotěšovského domu „Letní keramický dvorek“. Zatímco předchozí cyklus představoval tvorbu ryze profesionálních umělců a umělkyň z Plzně a Plzeňska, výstavou děl Věry Sidorjakové muzeum zahajuje projekt, ve kterém chce návštěvníkům postupně představit tvorbu zajímavých insitních a lidových umělců a tvůrců. Řezbářka paní Věra Sidorjaková z Plas je představitelkou místního insitního umění. Její tvorba se řadí k současnému proudu lidové výtvarné kultury. Kurátorkou výstavy je Eva Figurová. Článek k výstavě

Výstava obrazů Jana Wolfchena Vlčka. Na výstavě představuje výběr z několika cyklů, na kterých tématicky pracuje několik let a doplňuje ji svojí rozsáhlou časosběrnou fotodokumentací svých aktivit.

Výběr z tvorby po roce 2000. Po dvaceti letech, které uplynuly od retrospektivy v Západočeské galerii, se Václav Malina představuje ve „své“ Plzni velkou bilanční výstavou, uspořádanou k jeho 70. narozeninám.

Plzeňské sdružení MOTÝL se věnuje klientům s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením. Jejich díla budou k vidění v prostorách plzeňské radnice.

Panelová výstava představuje tradiční ornament z Plzně a širšího Plzeňska, zachycený na starých negativech, fotografiích a současných digitalizátech. Výstava si klade za cíl přiblížit a představit veřejnosti vyšívané ornamenty na oděvních součástkách, jako byly pleny, vínky aj., které jsou uloženy ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska. Výstava bude doplněna v měsících září a říjen o grafické dílny pro věkovou skupinu 12–99 let, na kterých si návštěvníci ve třech termínech budou moci vyzkoušet vytvořit technikou linorytu svůj lidový ornament.

Obrazy plzeňské výtvarnice Blaženy Maxové uvidíte na plzeňské radnici.