Maják. Foto: Plzenoviny.cz

Po stopách těžby na Plzeňsku: Chvojkovy lomy a jejich přeměna v místo pro relax i bigbítové koncerty

Když se Plzeňáci baví o Chvojkových lomech, řeč je o parku v městské části Slovany. Dnes příjemné místo uprostřed zástavby se ale v minulosti nacházelo daleko od posledních domů a jak už název napovídá, těžilo se zde. Místní pískovec využívaly fabriky v širokém okolí. To je ale poměrně dávná minulost a stopy po činnosti, která rozrývala tvář krajiny, byste v současné době hledali marně.

Lomy ustoupily rozrůstajícímu se městu

Těžit se začalo na konci 19. století. Majitelé lomů, bratři Josef a Václav Chvojkovi, to do práce neměli daleko. Bydleli totiž na rohu dnešní Koterovské a Táborské ulice na Petrohradě. Dobývání místního pískovce probíhalo ve velmi malém rozsahu, ale s rozvojem technologií se těžba po první světové válce velmi zintenzivnila a v masivním měřítku probíhala až do čtyřicátých let minulého století.

Jenže město se rozrůstalo a písku ubývalo, a tak byl provoz postupně utlumován a v padesátých letech byl zcela zastaven. V době největšího rozmachu lomů se těžilo v místech, které dnes ohraničují ulice Táborská, Koterovská, Blatenská, Stanko Vodičky a Úslavská.

Nový park Podzemník na Košutce vznikl podle přání lidí

Mezi lety 1953 až 1963 se kolem lomů, které byly postupně zaváženy, začalo stavět sídliště. V jejich místě vzniklo sportoviště a park nazvaný Přátelství. Podle webu Zestínu.cz se jeho autoři nechali inspirovat parkem v Bruselu v okolí Československého pavilonu na výstavě Expo 1958.

Maják zapsaný v knize rekordů

Park prošel radikálnější úpravou v devadesátých letech. Přibylo například kryté pódium s malým amfiteátrem, ale nejvíce pozornosti budí dílo Obří věž z roku 1996, které je dokonce zapsané v Guinessově knize rekordů. Jde totiž o nejvyšší předmět, který kdy byl vytočený na hrnčířském kruhu. Autorem 971 centimetrů vysokého sloupu je již zesnulý umělec Ivan Hostaša. Pro dílo se vžil název Maják.

Chvojkovy lomy a bigbít

Zajímavý je také pomník Milník času, který je věnovaný českému bigbítu. Vytvořen byl v roce 2009 a skládá se z kruhu velkých kamenů, na kterých je umístěný dřevěný kříž s vyvrácenými rameny a s vyrytým nápisem „Bigbít“. Tento symbol míru byl populární především v 60. a 70. letech minulého století a nejčastěji je spojován s hnutím hippies.

Po stopách těžby na Plzeňsku: Nenáviděný a milovaný lom v Hradci u Stoda

U bigbítu ale ještě zůstaneme. Ve Chvojkových lomech se také každoročně koná malý festival jednoduše nazvaný Milník času. Vyjma pandemických let se vždy 1. května parkem rozezní skladby regionálních kapel. Letos proběhl již 12. ročník.

Relax i zábava pro děti

Děti v parku potěší hřiště a vodní prvky. Mimochodem vrba, která roste na ostrůvku centrálního jezírka, byla v roce 2014 věnována Pavlu Vrbovi, úspěšnému fotbalovému trenérovi, který na počátku minulé dekády přivedl plzeňský klub FC Viktoria k prvnímu ligovému titulu.

Nejnovějším přírůstkem v parku je kovová plastika s názvem Zámky lásky, která vznikla v roce 2017. Její účel asi netřeba více popisovat, poznáte jej na fotkách.

Až vyrazíte do Chvojkových lomů ať už s dětmi na hřiště, za bigbítem nebo jen tak relaxovat, vzpomeňte si na dávnou těžbu, kterou již na tomto místě zavál čas.

Galerie:

Přečtěte si další díly našeho seriálu Po stopách těžby na Plzeňsku.

Zdroje: J. Hajšman, P. Mazný – Plzeňský místopis; Zestinu.cz

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Cookie Consent with Real Cookie Banner