Ostrovec na severním Plzeňsku aneb Jak si Černínové založili ves tesařů
Zhruba padesát kilometrů severně od Plzně leží malá vesnička, jejíž existenci významně ovlivnil místní kostel i rod Černínů z Chudenic. Ostrovec je dnes částí obce Velečín. Vesnicí nesoucí tento název však v naší republice není jediný.
Ostrovec okolo kostelíka sv. Jana Křtitele
Pár chalup zde bývalo již ve středověku, už tehdy se lokalitě říkalo Ostrovec. Někdy počátkem 18. století se tu pak začala rýsovat vesnice, postupně vystavená čtvercovitě kolem kostela zasvěceného sv. Janu Křtitelovi. Právě s odkazem na tohoto světce se jí také říkalo Janov (něm. Johannesdörfl či také S. Johannes Kirchlein). Osada zřejmě nejprve představovala malý vrchnostenský dvůr, jehož pozemky byly následně rozděleny osadníkům.
Původní statek a přilehlé pozemky, ještě před vznikem novověké obce, vystřídal řadu vlastníků, v první polovině 17. století se stal majetkem rodu Černínů. Ti také dříve gotický kostel ze 14. století přestavěli barokně.
Od statku k vesnici
Území se rozkládalo kolem lesů, z nichž skromně vykukovala věž kostela. Černínové se rozhodli následný přilehlý dvůr osídlit, vzniklo tak čtrnáct domků s malými pozemky. Tato vskutku nevelká vesnička se stala domovem tesařů a jejich rodin. To mělo svůj účel, tesaři pro Černíny v okolních lesích zpracovávali dřevo, za dar poskytnutí domova zásobili dřevěnými výrobky zřejmě celé černínské panství.
Původní stavení byla jak jinak než ze dřeva, po ničivém požáru z roku 1878 byly postaveny domy nové, nyní už zděné. Mnohé však nadále dodržely charakter usedlostí dřívějších.
Ostrovec dnes
Víska existuje do dneška, počet obyvatel je však mizivý. Zatímco na konci 19. století tu bylo evidováno 95 obyvatel, především německé národnosti, žijících v osmnácti domech, dnes tu trvale žije méně jak deset lidí. Nejvyšší číslo popisné je 31. Spíše než jako místo trvalého pobytu slouží většina chalup k rekreačním účelům.
Kostel se v průběhu let dostal do žalostného stavu, od roku 2006 je ale postupně opravován.
Galerie:
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).