Foto: Petr Kutka, Plzenoviny.cz

Plzeňské zlaté kašny slaví 10 let. Rozpaky budí stále

Aniž by si to většina místních uvědomovala, plzeňské náměstí Republiky je na středoevropské poměry nebývale rozlehlým prostorem, kterému dominuje gotická katedrála sv. Bartoloměje s rekordní výškou věže 102,26 m. V poslední dekádě bylo ale nejvíce pozornosti věnováno zlatým kašnám, které byly ve třech rozích náměstí postaveny před deseti lety.

Pohled do dávné historie

Historie kašen na náměstí v srdci Plzně je ale mnohem delší. V hluboké minulosti stála kašna v každém jeho rohu. Byla to místa setkávání a z architektonické stránky jasně vymezovala prostor obrovského náměstí.

První kašna vznikla neznámo kdy v severovýchodním rohu náměstí. Ta byla v roce 1566 nahrazena novou kašnou a jejím autorem byl italský stavitel Giovanni de Statia. V průběhu 17. století byla doplněna o sochu rytíře Žumbery. V 18. století byly postaveny další tři kašny, tentokrát dřevěné a náměstí tak mělo v každém rohu jeden zdroj pitné vody. K jejich přestavbě na kamenné došlo v letech 1832 – 1852. Jedna kašna dokonce stála vedle morového sloupu, kde dnes chybí. Život kamenných kašen ale nebyl dlouhý. Z důvodu stavby nového vodovodu rozhodlo město v roce 1891 o jejich zbourání, a tak na více než stovku let tři rohy náměstí osiřely.

Moderní pojetí

Nápad vrátit kašny na náměstí Republiky vznikl mnohem dříve než v roce 2010. Již v roce 2004 vypsalo město architektonickou soutěž, které se zúčastnily na čtyři desítky týmů či jednotlivců. Vybrán byl návrh architekta Ondřeje Císlera. Ten zvolil tři významné motivy z velkého heraldického znaku – velblouda, anděla a chrtici a zhmotnil je do podoby zlatých chrličů vody, která dopadá do velkých nádob z černé žuly. Kašny tak barevně ladí s morovým sloupem v rohu náměstí u Solní a Dominikánské ulice.

Jenže moderní architektura často vzbouzí vlnu nevole, obzvláště, když jde o historické jádro města. V případě kašen bylo na jejich pozlacení použito 720 gramů zlata. Plzeňská veřejnost se v podstatě rozdělila na dva tábory. Jedna skupina kašny i jejich pojetí vítala, zatímco druhá se neostýchala ostré kritiky. A jak už to bývá, více byli slyšet odpůrci, přestože odborná veřejnost přijala vítězný návrh velice kladně.

Kritici byli slyšet již v době, kdy podoba kašen začala kolovat po internetu nebo v novinách. Když se  pak v rozích náměstí objevily jejich dřevěné makety, diskuze mezi příznivci a odpůrci ještě zesílila, zvláště na sociálních sítích, které v době jejich vzniku byly zcela novým fenoménem. K odhalení kašen došlo 29. července 2010 a bohužel již po několika dnech se na kašnách objevily hanlivé nápisy. Ostatně vyrývání nápisů na pozlacené chrliče bylo v prvních letech jejich existence častým úkazem.

Dnes už nejsou Velbloud, Anděl a Chrtice tématem nekonečných diskuzí, kde si jejich odpůrci a příznivci vyměňují názory, ale pokud se kteréhokoliv Plzeňáka na kašny zeptáte, vždy na ně bude mít jasný názor, buďto je miluje nebo nesnáší. A tak to bude asi ještě hodně dlouho.

Galerie:

Anděl




Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz