Foto: Archiv Plzenoviny.cz

Klenot města: Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni

Monumentální katedrála sv. Bartoloměje je viditelná z mnoha míst z Plzně i okolí. Jedná se o stavbu, která město charakterizuje nejen díky své velikosti, ale i díky své historii, protože je součástí města od jeho počátků. Stavba je řešena jako trojlodí, na nějž navazuje presbytář se dvěma klenbami. Hlavní vstup do katedrály je umístěn na západě, ale existují také dva vstupy po stranách. Sakristie je k presbytáři připojena ze severu a na opačné straně se nachází Šternberská kaple.

Interiér katedrály svatého Bartoloměje

interiér katedrály
Interiér katedrály. Foto: Archiv Plzenoviny.cz

Pokud vejdete do katedrály hlavním vstupem skrze velký vítězný oblouk, otevře se před vámi obrovský prostor katedrály, na jehož konci je presbytář s oltářem, který navrhl architekt Josef Mocker. Nad ním je vyobrazen Ježíš Kristus při Posledním soudu a za ním jsou tři vysoká okna. Na jih od presbytáře je Šternberská kaple, která původně sloužila jako pohřební místo rodu Šternberků. Prostor kaple je uzavřený stěnami s okny a ty vytvářejí osmiúhelník. Kaple má vysokou klenbu milánského typu, která je spojena žebry, nad nimiž jsou sochy andělů, kteří drží znak Šternberků.

V průčelí jsou dva křížové pilíře a vnitřní prostor je řešen tak, že kolem celého obvodu vede bankálová římsa z níž vycházejí žebra klenby. Samotný prostor lodí je řešen tak, že mohutné kruhové sloupy podpírají klenbu lineárně po celém prostoru, a to ve dvou řadách. Původně plánované sloupy měly být hranolové, ale architekt, nejspíše Erhard Bauer z Eischstattu, je nahradil v 15. století válcovými.

Severně od presbytáře se nachází sakristie obdélníkového půdorysu a na jihozápad od ní je umístěno točité schodiště vedoucí do depozitáře. Ten původně fungoval jako pracovna, později jako pokladnice či skrýš pro cenné předměty. Schodiště pak pokračuje do podkroví.

Do věže kostela vede dlouhé kamenné točité schodiště o 301 schodech. Před vyhlídkovým prostorem je umístěn zvon a hodinový stroj. Z tohoto prostoru pak vede výstup na vyhlídkovou plošinu pouze po dřevěném schodišti. Plošina je umístěna zhruba v 62 metrech a je přístupná po celém obvodu věže. Ochranné mříže byly instalovány až v roce 2001 kvůli častým sebevraždám.

Chrámu dominuje plastika Plzeňské Madony, která pochází přibližně z konce 14. století. Plastika je umístěna v pseudogotickém oltáři. Z 15. století pochází sousoší Kalvárie, které je považováno za vrcholné dílo gotického řezbářského umění.

Exteriér katedrály

Katedrála sv. Bartoloměje dominuje plzeňskému náměstí Republiky, a to hlavně díky 102,26 metry vysokou věží, což ji činí nejvyšší stavbou svého druhu na území České republiky. Kvádry z pískovce, které jsou použity jako obložení celé stavby a pocházejí z dolů na sever od místa stavby. Halové trojlodí kostela je o čtyřech polích a na západě s dvouvěžovým polem. K dokončení druhé věže kostela ale nedošlo. Při pohledu na katedrálu jsou, kromě vysoké věže, velmi nápadným prvkem také vysoká lomená okna s jednoduchou kružbou. Menší lomená okna jsou i na věži, a to v přízemí a pod hodinami. Ostatní okna jsou obdélníková.

Na západě v průčelí je gotický portál, v němž je umístěna socha Panny Marie, Ježíše Krista a svatého Jana. Nad portálem se nachází socha svatého Bartoloměje, jemuž je kostel zasvěcen. Na severu stavby je presbytář s připojenou sakristií a patrovým depozitářem. Zde je také viditelný válec točitého schodiště. Pozdně gotická Šternberská kaple je umístěna na jižně a je pod valbovou střechou.

Ačkoliv stavba vznikala a měnila se v průběhu staletí, působí konzistentním dojmem. Dnes je oblíbená mřížka v průčelí, na které jsou ozdobní andělíčci, z nichž jeden, lidově zvaný „Vošahlík“ po dotyku údajně přináší štěstí.

Šternberská kaple

šternberská kaple
Přístavek Šternberské kaple. Foto: Archiv Plzenoviny.cz

Kaple nebyla původně zamýšlena. Jak jsem již psala výše, byla ke kostelu přistavěna později. Autor kaple není znám a není jistá ani datace vzniku. Jako nejpravděpodobnější doba jejího vzniku se jeví počátek 16. století, a to díky tomu, že právě v této době žil rod Šternberků na Plzeňsku. Další indicií k tomu, že kaple pochází právě z této doby je stavba katedrály ve Cvikově, která má stejné architektonické prvky jako Šternberská kaple.

Kaple je přistavěna ke kostelu a vzhledem k jeho velikosti zvolil architekt vertikální a štíhlý tvar stavby. Exteriér kaple je rozdělen opěrami z fiálami, kraby a vimperky. Vše vystupuje z panelového pásu při zemi. Kapli je překlenuta lomeným portálem s ostěním s konzolami a také s baldachýny ve středu. Nezvykle široká, zdobená lomená okna jsou umístěna tak, aby byly v souladu s vnějškem celého kostela a opticky tak ladí s exteriérem celého kostela. Kaple je ke kostelu přistavena tak šikovně, že nezasvěcený pozorovatel ani nepozná, že jde o dodatkovou přístavbu.

Okolnosti vzniku stavby a její historický vývoj

První zmínka o místě, na němž katedrála stojí, pochází z roku 1307 a je tedy velmi pravděpodobné, že byl kostel založen současně s Plzní v roce 1295. Je třeba připomenout, že Plzeň, tehdy Nová Plzeň, byla přesunuta jako nové sídlo ze Starého Plzence. První zmínka však nezmiňuje stavbu přímo, ale odkazuje na ni Wolfram Zwillinger jako na místo pro mše. Kostel patřil původně pod kostel Všech Svatých z obce Malice. Tento kostel stojí dodnes v Plzni na Roudné. Na obec Malice nyní odkazuje Malická ulice v této čtvrti. Díky politickým sporům se ale kostel svatého Bartoloměje v roce 1342 osamostatnil a zůstal pod patronátem Řádu německých rytířů, a to až do 16. století, kdy připadla správa kostela městu. Rok 1342 je také první přesné datum, které odkazuje přímo na kostel na náměstí. Tehdy údajně začala stavba nového kostela. Také je třeba zmínit, že kostel byl v té době v centru sídla neobvyklý, protože v centrech byla tržiště kde se údajně šidilo a křičelo. Většina kostelů byla umístěna spíše na okrajích sídel.

katedrala sv. bartolomeje
Katedrála v roce 2008. Foto: Archiv Plzenoviny.cz

O původním kostelu nejsou žádné zprávy, a tak jej nelze popsat. Oproti novému kostelu, jehož stavba začala pravděpodobně na přelomu 30. a 40. let čtrnáctého století, byl menší, ale není ani známé jeho přesné umístění. Stavba nového kostela začala presbytářem, poté byly postaveny lodě a průčelí. Kostel měl mít původně dvě věže, jednu na severu a druhou na jihu, ale k postavení jižní věže nikdy nedošlo. Ještě do konce 14. století byla dokončena sakristie a o dalších sto let později bylo postaveno celé trojlodí. To bylo koncem 15. století dokončeno zaklenutím na již zmíněných válcových sloupech.

Na začátku 16. století došlo v Plzni k velkému požáru, který zasáhl i kostel. Díky této nešťastné události byla nahrazena tehdejší stanová střecha za střechu sedlovou, která je podobná té dnešní. Ještě před požárem byla přistavěna předsíň k jižní části stavby. Po požáru byla postavena předsíň i ze severu. K dalšímu požáru došlo v únoru 1835, kdy do věže uhodil blesk. Poté se kostelní věž stala nejvyšší věží na území našeho současného státu, protože musela být nově zastřešena. Architekt František Filous ji navrhl tak šikovně, že dosáhla takovéto výšky. V roce 1870 došlo k další nepříjemné události. Následkem silného větru došlo k sesunutí štítu na presbytář a Šternberskou kapli. Škoda si vyžádala opravy, které vedl Josef Mocker. Tento architekt také udělal vlastní návrh oltáře a nahradil původní. K dalším úpravám došlo také pod jeho vedením. Mocker nechal odstranit vikýře ze střechy a barokní oltáře z interiéru. K dalším významným úpravám došlo během první světové války a také bezprostředně po ní. Architekt Kamil Hilbert vedl restaurační práce na kapli i na kostele a jeho současná podoba je právě z této doby. Poslední opravy proběhly na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století a vedl je architekt Šantavý.

Význam a současnost katedrály

V roce 1993 se z kostela stala katedrála, protože papež Jan Pavel II. zřídil v Plzni biskupství a v srpnu 1995 byla prohlášena za národní kulturní památku. V současnosti je katedrála cílem věřících ze širokého okolí a také turistickým cílem, a to zejména díky vyhlídkovému ochozu ve výšce, ze které je vidět celé město a při jasném počasí také Šumava. Vzhledem k jejímu situování na náměstí Republiky v centu Plzně a také díky své velikosti se tato gotická stavba stala symbolem města.

V současnosti se plánuje rozsáhlá oprava interiéru chrámu a restaurace by se měly dočkat hlavně umělecké předměty jak z kostela, tak ze Šternberské kaple. Restaurovány budou i oltáře. Na rekonstrukci se bude podílet i architekt Jan Soukup, z jehož knihy bylo v tomto článku čerpáno.

pohled z věže
Výhled z ochozu věže. Vidět je Velká synagoga a za ní Škoda. Foto: Archiv Plzenoviny.cz
Zdroje:
SOUKUP Jan. Katedrála svatého Bartoloměje v Plzni
FAJT Jiří. Gotika v západních Čechách (1230 – 1530)
MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ Marie a DOUŠA Jaroslav. Dějiny města Plzně

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru