Foto: Plzenoviny.cz

Tip na výlet: Zřícenina hradu Lopata

Pozůstatky hradu Lopata patří v Plzeňském kraji k méně známým turistickým cílům. To je dáno především blízkostí krásného loveckého zámku Kozel, horší přístupností zříceniny, ale i faktu, že pod slovem pozůstatky se skrývají opravdu jen nepatrné náznaky, které původní hrad sotva připomínají. I tak návštěva Lopaty zaujme. Zažijete příjemnou procházku lesem a nahlédnete do téměř zapomenuté historie, a to zcela v poklidu. Lopatě se totiž masová turistika vyhýbá, přestože se nachází v malebném přírodním parku Kornatický potok.

Historii Lopaty psali především lupiči

Kdy byl hrad založen, není objasněno, ale předpokládá se, že jej založil v první polovině 14. století jakýsi Heřman z Litic. Ten je poprvé v souvislosti s Lopatou zmiňován v roce 1377. Na konci století byl hrad obležen vojsky královského hejtmana Prokopa, a to zřejmě z důvodu, že se Lopaty zmocnili loupežníci. Jeden z nich, Jindřich Zelený, vypověděl na mučidlech, že Heřmana okradl a v okolí jeho sídla se svými druhy loupil a přepadával.

Jenže podle historických pramenů je pravděpodobné, že do špinavých praktik mohl být zapojen i Heřman z Lidic, neboť jemu nebyl po úspěšném obléhání hrad navrácen, ale stal se majetkem panovníka, kterým byl Václav IV. Ten pak věnoval Lopatu jistému Maršíkovi z Hrádku a po jeho smrti v roce 1424 jej převzal syn Jan. Ten však záhy zemřel a pánem se stal mladší Maršíkův syn Habart.

Jenže Habart nebyl dobrý pán a napravená pověst Lopatě dlouho nevydržela. Habart kromě toho, že bojoval proti husitům, hlavně kradl a plenil v okolí. To se samozřejmě rychle doneslo i k husitským předáků, a ti, kteří už tak neměli Plzeňsko jako katolickou baštu zrovna v oblibě, měli hned dvojí důvod proč Lopatu dobýt. Tažení začali v říjnu 1432. Habart ale dobře postavený pevný hrad úspěšně hájil a husité se rozhodli pro obléhání. To bylo dlouhé a v únoru 1433 se zoufalá posádka hradu rozhodla pro útěk. Stavbu zapálili a mezi zmatenými husity začali prchat v dobře známém terénu. Několik jich bylo pochytáno, ale Habart unikl. Husité následně hrad zbořili z obavy, že se znovu stane baštou padouchů či katolíků.

Hledání pravěkého osídlení pomohlo poznat i hrad

Nejvíce důkazů o Lopatě přinesl výzkum F. X. France zahájený v roce 1880. Tento archeolog se zajímal především o pravěká sídliště a pohřebiště, jichž je okolí Lopaty několik. Francovi paradoxně hrad v jeho výzkumu překážel a během hledání pozůstatků z období eneolitu odkryl mnoho cenných předmětů ze středověkého osídlení hradu. Nejvzácnějším nálezem byl vstupní gotický portál. Ten bohužel později zničili vandalové.

Jak na Lopatu

Na Lopatu se dostanete celkem snadno. Můžete zvolit cestu vlakem do Kornatic, nebo autem přímo pod hrad a jít pěšky po turistických stezkách. Ke zřícenině vás z Kornatic nebo od Kozlu, ale i z malého plácku pod hradem dovede modrá turistická značka. Vydat se můžete také po Naučné stezce F. X. France.

Cesta vede lesem do strmějšího kopce, a že jdete dobře, vás upozorní také lopata pověšená na jednom ze stromů při cestě. Půjdete po stejné cestě, jakou v minulosti kráčeli nebo jezdili obyvatelé či návštěvníci hradu. Hrad se nacházel na buližníkové skále a při pohledu na ni zjistíte, proč se tak špatně dobýval. Jeho pozice byla zkrátka velice promyšlená. K pozůstatkům Lopaty vystoupáte po nově vybudovaném dřevěném schodišti a můstku. Na místě pak budete shlížet na okolní les. Na vrcholu je rovněž umístěna informační tabule s pravděpodobnou podobou hradu.

Na závěr vás jistě zajímá zvláštní název hradu. Ten pravděpodobně pochází od vzhledu hradní skály, která připomíná tvar lopaty.

Galerie:

Zdroje: Infotabule na místě
Fotky: Autor




Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
Přidat na Seznam.cz