Tajemství vzniku a zachování klatovských mumií
Těla prominentních zemřelých čekala často ještě jedna, zcela odlišná a veskrze pozemská poslední cesta – proces mumifikace. V Egyptě se zachování fyzické podoby faraonů řešilo balzamováním. Většinou vše probíhalo tak, že se odstranily vnitřní orgány kromě srdce, které ve starověku představovalo střed samotného bytí člověka, následně se přistoupilo k řízené dehydrataci ostatků a nakonec jejich zabalení do obvazů. Veškeré orgány se uchovávaly zvlášť. Tento typ mumifikace patří k nejznámějším. Jak se ale uchovávaly mumie v klatovských katakombách?
Místo posledního odpočinku mumií
Klatovské katakomby se nacházejí pod Jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce na náměstí Míru. Jeho základní kámen byl položen v roce 1656. Původně měl kostel stavět architekt Carlo Lurago, nicméně kvůli potížím se statikou povolali roku 1666 italského stavitele Giovanniho Domenika Orsi.
Bohužel už v roce 1689 kostel zachvátil velký požár, a tak zmizela jeho původní podoba. Byl totiž zrenovován v barokním stylu. Hlavní oltář vyrobil Jan Siebel. Od roku 1773 je kostel pod správou města a v roce 1958 se stal součástí české listiny národních kulturních památek.
Mumie v Čechách?
Možná to zní až neuvěřitelně, protože praktiky zachování těla mumifikací většinou pocházejí ze vzdálených zemí a ještě vzdálenějších časů. Máme je většinou spojené s výše uvedeným starým Egyptem či dalšími dalekými kraji. Nicméně mumifikace významných osob nebyla úplnou neznámou ani v Čechách. Během období renesance, tedy zhruba v 16. až 17. století, se těla zemřelých do určité míry mumifikovala před vložením do krypt.
Mumie z klatovských katakomb pocházejí ze 17. století a dodnes jsou velkou historickou a turistickou atrakcí. Studie z roku 1977 napovídá, že i na jejich uchování bylo použito některých chemikálií a vosků, ale základní myšlenka nebyla mumifikovat uměle, nýbrž přirozenou cestou. Proto byla těla uložena do katakomb, kde existovaly ventilační šachty. Prouděním vzduchu se těla přirozeně časem mumifikovala.
Kdo v katakombách vlastně odpočívá?
Klatovské katakomby se staly posledním místem odpočinku členů jezuitského řádu, který má také na svědomí založení kostela. Od roku 1676 až 1783 zde pohřbili více jak 200 zemřelých. Roku 1784 tuto praktiku zakázal Josef II. Naneštěstí pro některé pohřbené se na začátku 20. století porouchal ventilační systém a způsobil rozklad téměř 180 těl. Tyto ostatky musely být pohřbeny do klasických hrobů na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech.
Ventilační systém byl opraven a znovu obnoven. Dodnes se stará o zachování posledních 38 těl. Mezi nimi můžeme najít Anežku Kunhutu Příchovskou, jež zemřela v 66 letech a zůstává nejzachovalejší mumií. V roce 2011 dokonce odborníci provedli CT skeny jejích ostatků a vytvořili figurínu s její přibližnou podobou. Kromě členů jezuitského řádu, bratrů a páterů zde odpočívají nebo odpočívali také lidé světského postavení, jež finančně vypomohli chrámu, starali se o kuchyni řádu nebo měli rytířské či jiné vyšší hodnosti.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události, neobvyklé psychické poruchy, nové technologie nebo filmové události.