Volnočasový magazín Plzeňského kraje
Nenápadný dům v plzeňské ulici Pod Záhorskem je němým svědkem velkých událostí druhé světové války. Za jeho zdmi se jeden čas ukrývali parašutisté Kubiš a Gabčík.
Čtěte více
Vězeňkyně koncentračního tábora Ravensbrück dělaly, co mohly, aby našly důvod přežít další den. A tak tu bujela umělecká tvorba či zakázaná kultura.
Čtěte více
Neskromnou myšlenkou Adolfa Hitlera a nacistického Německa byl odsun a následná genocida obyvatel východní Evropy a kolonizace tohoto prostoru německými obyvateli.
Čtěte více
I západočeská metropole Plzeň byla svědkem transportů do neznáma. Z plzeňského nádraží vyjely celkem tři, vstříc utrpení v nich bylo vypraveno přes dva a půl tisíce lidí.
Čtěte více
S tím, že jde někdo třeba vynést koš jen v teplácích, mikině a pantoflích, a už se nikdy nevrátí, se dnes můžeme setkat třeba v souvislosti s domnělými únosy UFO. Když však takto někdo zmizel za války, únosce býval méně nejistý. Bývali to nacisté s lebkami na uniformách a s jasným příkazem. Zatčený se musí vytratit navždy.
Čtěte více
Celá nacistická filozofie byla plná byrokratických kliček i faktické dvojakosti. A tak se stalo, že údajný německý Žid Ernst Heinkel v době transportů do táborů smrti získával od říše, jako člen nacistické strany, vyznamenání a čestné tituly. Židovské kořeny tutlal, zatímco režim tuto skutečnost zřejmě záměrně přehlížel.
Čtěte více
Za druhé světové války a zejména po jejím konci bylo tak málo tabáku a cigaret, že byl tento sortiment vydáván pouze na přídělové lístky. Ty byly zavedeny od roku 1941, říkalo se jim tabačenky a právo na ně měli pouze muži starší šestnácti let.
Čtěte více
Konec druhé světové války v Plzni a na západě Čech vůbec, jedenáct příběhů jako mozaika dnů z jara 1945 a nejen z něj – to obsahuje komiksová kniha Roll Out the Barrels, která vyšlasymbolicky 6. května, v den 75. výročí konce války v Plzni.
Čtěte více
Krátký vzpomínkový akt u pomníku Díky, Ameriko! v Plzni symbolicky zakončil ve středu 6. května Slavnosti svobody, jimiž si Plzeň připomíná letošní 75. výročí svého osvobození americkou armádou. Plánované velké oslavy se tento rok kvůli pandemii koronaviru nekonaly.
Čtěte více
Po událostech v roce 1948 začala být role Američanů v západních Čechách znevažována, hanobena, překrucována a nakonec i zamlčována. Na začátku padesátých let mělo ještě mnoho lidí živé vzpomínky na události z května 1945 a komunistická partaj se snažila přítomnost Američanů překroutit k obrazu své pokřivené ideologie.
Čtěte více
O hrůzách nacistických lágrů nelze nikdy napsat dost, s každou novou informací děsí to, do jaké míry byl lidský život degradován a jak blízkou se stala vidina smrti. V této atmosféře bylo třeba změnit lidské hodnoty. Lékařka Gisella Perlová měla možnost zachránit život několika tisíců žen. Toho mohla docílit jen tak, že zabila jejich děti.
Čtěte více
Ukájení lidských potřeb je v běžném prostředí přirozenou součástí našich životů. Ale i v nacistických lágrech chtěli lidé jíst, pít, mnozí však toužili i po tělesném kontaktu. A tak vznikl oficiální výměnný obchod, na jedné straně sexuální pud zákazníka, na straně druhé pud sebezáchovy prostitutky v touze zachránit si život.
Čtěte více
Britská osvobozenecká vojska vstoupila do tábora Bergen-Belsen v půlce dubna 1945. Ihned začali se záchrannou akcí. Jednoho dne dorazil i mladý duchovní, zastupující vatikánskou diplomacii. Nekoukal na rasu, národnost, ani náboženské vyznání, svoji pomoc dělil mezi všechny trpící bez rozdílu.
Čtěte více
Jak dát znovu do pořádku rozvrácený svět? Po skončení druhé světové války byla situace velmi komplikovaná. Řešením byla pověřena organizace UNRRA, lehké to ale neměla. Svůj úkol nesplnila na jedničku, bez ní by ale rehabilitace společnosti proběhla ještě složitěji.
Čtěte více
Josef Mengele, toto jméno zná snad celý svět. Uměl být milý a pozorný, prokazoval však především velkou míru zrůdného černého humoru a jeho jízlivost vháněla svědkům slzy do očí. Jeden žalostný příklad za mnohé jím oblíbené i zatracené pacienty.
Čtěte více
Emancipace žen v našich dějinách nebyla samozřejmostí. Žena byla po dlouhá staletí vnímána především jako poslušná manželka a matka. Nebylo potřeba její vzdělanosti nebo intelektu, myšlení a rozhodování bylo v rukou pána domu. Jednou z těch, které přišly s požadavkem na rovnoprávné postavení mužů a žen, byla Františka Plamínková.
Čtěte více