Volnočasový magazín Plzeňského kraje
28. října 1944 poslali nacisté naposledy nevinné oběti do plynové komory. Následně nechali všechny tyto vyhlazovací objekty srovnat se zemí.
Čtěte více
Byla mladá a krásná. Byla ale i zvrácená. Mysl měla zatemnělou ideologií i vlastními perverzními sklony. Nebožáky v koncentračních táborech trápila dlouhou a bolestivou smrtí. Jí se však dostalo pocty zemřít milosrdně.
Čtěte více
Během válek se někteří lidé snaží žít tiše až neviditelně, jiní jdou s davem pro vlastní cíle a malá hrstka odvážných útlaku vzdoruje. Takový byl i Raoul Wallenberg.
Čtěte více
Město Plzeň se letos již počtvrté připojilo k celoevropskému projektu k uctění obětí holocaustu instalací dalších 24 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na deseti místech ve městě.
Čtěte více
Československý odboj se začal formovat prakticky okamžitě po začátku německé okupace. Od jara 1939 až do konce druhé světové války v roce 1945 sdružoval muže a ženy odhodlané nesklonit se před výhrůžkami utlačovatelů.
Čtěte více
Edek a Mala se dlouhé měsíce míjeli. Pak se ale jejich cesty na sklonku roku 1943 a 1944 zkřížily. Ze vzájemného soucitu, pochopení a sympatií se jejich vztah nakonec rozvinul v lásku. Byly však v Osvětimi.
Čtěte více
Byl jedním z mála těch, kteří přežili osvětimské inferno poté, co museli sloužit nacistické mašinerii coby tzv. Sonderkommando. Denně se musel dívat do vyděšených očí obětí.
Čtěte více
Akce Erntefest byla protireakcí na židovský vzdor uvnitř táborů smrti. Měla představovat masové vyvraždění Židů z celého Generálního gouvernementu.
Čtěte více
Nenápadný dům v plzeňské ulici Pod Záhorskem je němým svědkem velkých událostí druhé světové války. Za jeho zdmi se jeden čas ukrývali parašutisté Kubiš a Gabčík.
Čtěte více
Vězeňkyně koncentračního tábora Ravensbrück dělaly, co mohly, aby našly důvod přežít další den. A tak tu bujela umělecká tvorba či zakázaná kultura.
Čtěte více
Neskromnou myšlenkou Adolfa Hitlera a nacistického Německa byl odsun a následná genocida obyvatel východní Evropy a kolonizace tohoto prostoru německými obyvateli.
Čtěte více
I západočeská metropole Plzeň byla svědkem transportů do neznáma. Z plzeňského nádraží vyjely celkem tři, vstříc utrpení v nich bylo vypraveno přes dva a půl tisíce lidí.
Čtěte více
S tím, že jde někdo třeba vynést koš jen v teplácích, mikině a pantoflích, a už se nikdy nevrátí, se dnes můžeme setkat třeba v souvislosti s domnělými únosy UFO. Když však takto někdo zmizel za války, únosce býval méně nejistý. Bývali to nacisté s lebkami na uniformách a s jasným příkazem. Zatčený se musí vytratit navždy.
Čtěte více
Celá nacistická filozofie byla plná byrokratických kliček i faktické dvojakosti. A tak se stalo, že údajný německý Žid Ernst Heinkel v době transportů do táborů smrti získával od říše, jako člen nacistické strany, vyznamenání a čestné tituly. Židovské kořeny tutlal, zatímco režim tuto skutečnost zřejmě záměrně přehlížel.
Čtěte více
Za druhé světové války a zejména po jejím konci bylo tak málo tabáku a cigaret, že byl tento sortiment vydáván pouze na přídělové lístky. Ty byly zavedeny od roku 1941, říkalo se jim tabačenky a právo na ně měli pouze muži starší šestnácti let.
Čtěte více
Konec druhé světové války v Plzni a na západě Čech vůbec, jedenáct příběhů jako mozaika dnů z jara 1945 a nejen z něj – to obsahuje komiksová kniha Roll Out the Barrels, která vyšlasymbolicky 6. května, v den 75. výročí konce války v Plzni.
Čtěte více