Volnočasový magazín Plzeňského kraje
Jako mnozí další, také Ludwig Eisenberg vydal po skončení druhé světové války své svědectví o tom, čím byl coby Žid nucen projít. Jeho životní příběh je plný odhodlání i oddané lásky, která začala v pekle Osvětimi a skončila celoživotním poutem.
Čtěte více
Město Plzeň se letos již potřetí připojilo k celoevropskému projektu k uctění obětí židovských transportů instalací dalších 16 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na sedmi místech ve městě.
Čtěte více
Každá válka nese oběti v řadách obyčejných lidí. Ta druhá světová ale trhala rekordy. Civilisté museli nedobrovolně pracovat pro růst Německa. Trpěli a umírali. Historie pro tento jev ustálila označení nucené nasazení.
Čtěte více
Bylo jí jen deset let, když židovskou dívku Evu spolu s dvojčetem Miriam a zbytkem rodiny odvlékli do pekla jménem Osvětim. Její život je příběhem o tom, že nenávist plodí jen další zlo a odpuštění má očistné účinky.
Čtěte více
Čtvrť pro sociálně znevýhodněné obyvatele začala vznikat ve 30. letech minulého století v prostoru mezi Jateční třídou a řekou Berounkou. Nálet Britského královského letectva ji však v dubnu 1945 srovnal se zemí.
Čtěte více
Nacisté si ve své zvrhlé politice udělali z koncentračních táborů předmět podnikání. Hladem, žízní a terorem sužovaní vězni museli tvrdě pracovat nejen pro říši, ale i pro celou řadu firem, které se rozhodly na této levné pracovní síle profitovat.
Čtěte více
Nacistické Německo na konci války stále zbrojilo a likvidovalo. A spojenci zasáhli. Jejich cílem se stala západočeská Plzeň. Plzeňská Škodovka ale dlouho odolávala, padla až na samém sklonku války.
Čtěte více
Nacistické Německo od počátku nezastíralo svůj negativní vztah k židovským obyvatelům. Od roku 1933 na nich protižidovská propaganda nenechala nitku suchou. A tak se postupně v Německu stalo pronásledování a ponižování Židů zcela běžným.
Čtěte více
Třetí říše se územně rozpínala, jenže porodnost rok od roku klesala. A příkladní árijci umírali na frontách, místo aby plodili syny. Himmlera tato situace značně znepokojovala. Vinu viděl především v ženách, ty dle něj dostatečně neplnily svoji povinnost.
Čtěte více
Vypadal jako řadový úředník. Malý nesvalnatý chlápek s kulatými brýličkami. Neměl IQ jako Einstein, ani precizní diplomatické schopnosti. Jeho povaha však byla schopna a ochotna plnit i ty nejzrůdnější úkoly. A tak se prosadil. Z průměrného Němce se stal říšský vůdce SS a šéf gestapa.
Čtěte více
O Romech, coby zajatcích nacistických táborů, se příliš nemluví. Přesto i oni byli vězněni, mučeni, zkoumáni a zaznamenáváni. V tomto procesu sehrála svoji roli i Dina Gottliebová, brněnská Židovka a zajatkyně rodinného tábora v Osvětimi.
Čtěte více
Nejen židovský národ měl padnout za oběť hrůzovládě nacistického režimu. Po prvotních mesianistických vizích Heinricha Himmlera zřídit pro čisté Romy rezervace, rozhodl o dalším konečném řešení.
Čtěte více
Jak je známo, v Osvětimi Březince (Auschwitz Birkenau) byl zřízen rodinný tábor pro vysídlené obyvatele terezínského ghetta. Jejich životní poměry byly příznivější než podmínky, jimž byli vystavováni ostatní zajatci. Přední osobností dětského bloku se stal Fredy Hirsch.
Čtěte více
Severočeský Terezín (Theresienstadt) se za druhé světové války stal ghettem, v němž byli vězněni Židé z Protektorátu Čechy a Morava, ale i z Třetí říše. Z bývalého posádkového města vzniklo peklo pro téměř 45 000 vězňů.
Čtěte více